Kunín
| Kunín | |
|---|---|
 Kostel Povýšení svatého Kříže | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nový Jičín |
| Obec s rozšířenou působností | Nový Jičín (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′2″ s. š., 17°59′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 810 (2024)[1] |
| Rozloha | 17,12 km²[2] |
| Katastrální území | Kunín |
| Nadmořská výška | 254 m n. m. |
| PSČ | 742 53 |
| Počet domů | 426 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kunín 69 742 53 Kunín obec@kunin.cz |
| Starostka | Markéta Kuběnová |
| Oficiální web: www | |
  Kunín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568546 |
| Kód části obce | 77283 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunín (do roku 1947 Kunvald,[4] německy Kunewald) je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Leží zhruba pět kilometrů severně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Název
[edit | edit source]Původní jméno vesnice bylo německé Kunenwald – „Kunův les“. Základové osobní jméno Kuno byla domácí podoba jména Kunrat (Konrad). Doklady ukazují jen zkrácenou variantu Kunwald, která se používala i v češtině, a to až do roku 1947, kdy bylo jméno upraveno na Kunín.[5]
Historie
[edit | edit source]Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova[6][7] a 1369 až 1380 Voka z Kravař.
Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století.[8] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. K roku 1464 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Kunwald.[9][10] Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.
Po moravských misiích Kristiána Davida opustila v 18. století řada „probuzených“ lidí Kunín a připojila se k práci bratrské moravské církve v Ochranově.[11]
V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.
5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970.
11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.
Poloha
[edit | edit source]Kunín se rozkládá po obou stranách hlavní silnice na Nový Jičín a Fulnek a protéká jím říčka Jičínka. Žije zde přibližně 1865 obyvatel v 314 domech a 517 bytech.[12]
Obyvatelstvo
[edit | edit source]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 954 | 2 105 | 2 159 | 2 116 | 2 154 | 1 931 | 2 016 | 1 358 | 1 553 | 1 596 | 1 721 | 1 796 | 1 858 | 1 836 | 1 811 |
| Počet domů | 243 | 257 | 255 | 256 | 259 | 260 | 276 | 297 | 262 | 258 | 281 | 334 | 359 | 392 | 426 |
-
Věková struktura obyvatel obce Kunín roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Kunín roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Kunín roku 2011
Občanská vybavenost
[edit | edit source]Občanská vybavenost zahrnuje základní a mateřskou školu, poštu a zdravotní středisko. V obci se nalézá obchod s potravinami, restaurace a kadeřnictví.
Kunín je sídlem římskokatolické farnosti.
Hospodářství
[edit | edit source]Největším podnikem v obci je mlékárna, která je většinově vlastněná francouzskou firmou Lactalis.[15] Mlékárna Kunín zpracovává mléko od zemědělců ze širokého okolí. Má pobočku v Ostravě, která dodává plnotučné mléko do obchodních řetězců v celém Česku.
Dále je v obci čerpací stanice. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.
Dopravní obslužnost zajišťují linky dopravních podniků Arriva Morava a.s., TQM – holding s.r.o. ve směru na Nový Jičín, Bílovec, Studénku, Fulnek, Ostravu a Opavu, ze zastávek Kunín – mlékárna, Kunín – zdravotní středisko, Kunín – u kovárny a Kunín – restaurace. Přeprava po železnici je možná ze zastávky Šenov u Nového Jičína v sousední obci Šenov u Nového Jičína.
Obecní správa
[edit | edit source]Mezi lety 1869–1974 Kunín byl obcí v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Novému Jičinu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[16]
Obecní symboly
[edit | edit source]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[17]
Pamětihodnosti
[edit | edit source]- Zámek Kunín
- Kostel Povýšení Svatého Kříže, poblíž zámku
- Fürstenberská rodová hrobka
- Hrobka rodiny Schindlerů
- Památné duby
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Přírodní rezervace Bařiny
Osobnosti
[edit | edit source]- Friedrich Böhnisch (1710 Kunín–?), exulant od roku 1725, bratrský misionář v Grónsku v Neu-Herrnhutu a Akunnatu,[18][11]
- Anna Nitschmann (1715 Kunín – 1760 Herrnhut), exulantka, misionářka Moravské církve, básnířka a druhá manželka Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa,[19]
- Rosina Schindler (1704 Kunín –1753 Marienborn), exulantka, manželka bratrského misionáře a biskupa Davida Nitschmanna-Tesaře,[18]
- Anna Schindler (1713 Kunín – 1739 Marienborn), exulantka, byla generální místostarší sboru a manželkou Leonarda Dobera,[18]
- Georg Schmidt (1709 Kunín–1785 Niesky), v letech 1737–1744 pracoval jako misionář u Hotentotů.[11]
Galerie
[edit | edit source]-
Zámek a kostel -
Kuželník u zámku -
Přírodní památka Pusté nivy
.jpg)
Odkazy
[edit | edit source]Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 477.
- ↑ http://www.zsru.cz/at/literatura/history/vyzosevmor_urbanek/vyzosevmor_aurbanek_fr.htm
- ↑ http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bludov-hrad
- ↑ Archivovaná kopie. www.kunin.cz [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha XI, č. 261 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-20]. S. 432. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 477.
- ↑ a b c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich 419 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-112-7. OCLC 528755280 OCLC: ocn528755280.
- ↑ http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77819&id_obce=15027[nedostupný zdroj]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ http://www.mlekarna-kunin.cz/o-nas/historie Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine. - Historie Mlékárny Kunín
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 267.
- ↑ Udělené symboly – Kunín [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. např. 71–91, 175–192 a mnoho dalších.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 365–485.
Literatura
[edit | edit source]- SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v Jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich (nakladatelství), 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7.
Externí odkazy
[edit | edit source]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kunvald v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kunín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
