Přeskočit na obsah

Kostelec (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Wolframs)
Kostelec
Hlavní ulice, v pozadí kostel sv. Kunhuty
Hlavní ulice, v pozadí kostel sv. Kunhuty
Znak obce KostelecVlajka obce Kostelec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel911 (2024)[1]
Rozloha8,90 km²[2]
Katastrální územíKostelec u Jihlavy
Nadmořská výška519 m n. m.
PSČ588 61
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKostelec 87
588 61 Kostelec u Jihlavy
ou-kostelec@volny.cz
StarostkaMgr. Romana Třísková
Oficiální web: www.kostelec-u-jihlavy.cz
Kostelec
Kostelec
Další údaje
Kód obce587401
Kód části obce70122
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kostelec (německy Wolframs[4]) se nachází v okrese Jihlavakraji Vysočina. Žije zde 911[1] obyvatel.

Obec se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, kterou zde tvořil původní nezregulovaný tok řeky Jihlavy, jenž se od stávajícího zregulovaného toku výrazně liší. Menší část katastru obce, jež se nacházela na levém břehu již zasypaného výrazného meandru řeky Jihlavy (půda přiléhající k zástavbě sousedního Kosteleckého Dvora, který patří k obci Cejle), tak již leží v Čechách.

Název se vyvíjel od varianty Wolfram (1288), Kostelecz (1371), Wolframs (1408, 1427), Costelecz (1447), Kostelecz (1447, 1464), Costeleczy (1481) Kostelcze (1496), v Kostelczy (1509), Wolfferambs (1678), Wolframs (1718), Wolframz (1720), Wolframc (1751) až k podobám Wolframs a Kostelec v letech 1846 a 1872. Německý název Wolframs byl vytvořen genitivní příponou -s k osobnímu jméno Wolfram (Olbram) a znamenal Wolframův majetek. Český název Kostelec byl odvozen podle kostelíka, který zde stál před kolonizací vsi.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288. Počátkem 13. století procházela místy současné obce humpolecká stezka, která vedla od Humpolce přes Kostelec do Třeště a dále na jih. V Kostelci se pravděpodobně nalézal říční brod, kde tato stezka překračovala řeku Jihlavu. V jejím hraničním hvozdu se utvářelo malé strážné sídlo v podobě dvorce či statku s určitými privilegii, jež mělo udržovat průchod a zabezpečit ochranu cesty. Později se tento malý sídelní útvar rozšířil a utvořila se vesnice. O důležitosti tohoto místa nasvědčují i fortifikační znaky kostela sv. Kunhuty, jenž je umístěn na návrší nad řekou s okrouhlým valem po obvodu současné hřbitovní zdi. Tato výrazná stavba dala vesnici jméno. Obec původně nesla i název Wolframs po údajném prvním německém kolonizátoru Wolframu Schenkovi ze Schenkenberku. V roce 1513 vesnici koupilo město Jihlava.[6] Do roku 1945 byl Kostelec součástí tzv. Jihlavského jazykového ostrova s převažujícím německým obyvatelstvem. V současnosti je jedním z 24 Kostelců na území ČR.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kostelec leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 8,5 km jihozápadně od Jihlavy, 8 km severně od Třeště, 4 km severovýchodně od Dolní Cerekve a 3 km východně od Cejle. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Kosovská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 519 metrů.[8] Nejvyšší bod, Kostelecký vrch (657 m n. m.), leží východně od obce. Jižně od obce stojí U břízy (582 m n. m.) a Bažantice (564 m n. m.) a severně od Kostelce se nachází Na šibenici (576 m n. m.). Obcí protéká Třešťský potok, na němž jižně od obce leží Luční rybník (do něhož se z východu vlévá Korunní potok) a Silniční rybník. Třešťský potok se v Kostelci vlévá do řeky Jihlavy, která tvoří západní hranici katastru. Severně od obce do se Jihlavy vlévají dva potoky.[9] Vpravo u silnice Jihlava-Kostelec kolem křížku z roku 1833 rostou dvě památné lípy (1 velkolistá a 1 malolistá).[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 70 domech 502 obyvatel. 186 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 308 k německé. Žilo zde 465 římských katolíků, 11 evangelíků, 19 příslušníků Církve československé husitské a 6 židů.[11]

Vývoj počtu obyvatel Kostelce[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 380 411 413 412 470 470 502 545 481 432 480 693 826 891

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Členění obce, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Kostelec u Jihlavy. Většina obce leží na Moravě; v Čechách pak leží parcely č. 2017, 2018, 2019, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026, 2028, 2032 a části parcel 26/2, 27/1, 2029, 32, 35/1, 35/2, 203/9, 203/10, 203/13, 203/18, 2020. Výše uvedená půda původně náležela k sousednímu českému k.ú. Kostelecký Dvůr, jenž je součástí obce Cejle.

Kostelec je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Mgr. Romana Třísková.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 617 64,83 9 5 Sdružení nezávislých
4 Volba pro Kostelec
Jaroslav Matula
2006–2010 699 60,80 9 5 SNK
4 Šance pro KOSTELEC
Jaroslav Matula
2010–2014 711 52,46 9 4 SNK "I" OBCE KOSTELEC
3 SNK Kostelec 2014
2 SNK Evropští demokraté
Jaroslav Matula
2014–2018 722 44,46 9 5 VÁŠ Kostelec
4 Kostelec 2018
Jaroslav Matula
2018-2022 9 Mgr. Romana Třísková

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším podnikem v obci je masokombinát Kostelecké uzeniny. Masokombinát byl založen v roce 1917 na místě bývalé brusírny skla a dřeva a v současnosti je největším výrobcem uzenin v tuzemsku. Dále zde sídlí firmy AGROTEC a.s., Speed media s.r.o., AGF Food Logistics, a.s., ADÉLKA a. s., TER Jihlava s.r.o., IURIFIN, spol. s r.o., KRAHULÍK, spol. s r.o., FIRST BAY TRADING spol. s r.o., ESO-LAND, s.r.o., MISTR ŘEZNÍČEK s.r.o., GASTRO PLANÁ s.r.o.,[13] Pneu Senzory, s.r.o., JIHLAMAX, spol. s r.o., JUPITER KT Jihlava, spol. s r.o., JAMARS spol. s r. o. a JAHO Servis, s.r.o.[14] Dále se tu nachází Hotel Horal a pobočka České pošty. Služby zde poskytují zubní, dětský a praktický lékař a Charitní pečovatelská služba Kostelec.[15]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 a č. 639 do Dolní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 0395 do Cejle a železniční tratě č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí a č. 227 Kostelec – Slavonice.[16] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA, ČSAD Jindřichův Hradec, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Třeboň, Jindřichův Hradec, Dačice, Třešť, Počátky, Kamenice nad Lipou, Mrákotín, Bítov, Studená, Rohozná, Jihlávka, Batelov a Lovětín[17] a vlaky ve směrech Slavonice, Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5090 z Cejle na Špičák a zeleně značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Kostelec je příspěvková organizace, kterou zřizuje obec Kostelec. Mateřská škola má kapacitu 48 dětí a základní škola 75 žáků.[19] Škola má jen první stupeň, na druhý stupeň žáci dojíždějí do školy v Dolní Cerekvi.[20] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.

Na Silničním rybníku má svou základnu Klub vodního lyžování Slavoj Kostelec. Ke sportovnímu vyžití slouží Sportovní areál umělka. Fotbal hraje Sportovní klub Kostelec, jehož A tým hraje v roce 2014/2015 I. B třída mužů skupina A Kraje Vysočina[21] a družstvo B IV.tř. mužů, skupina A v okrese Jihlava.[22] V obci působí Sbor dobrovolných hasičů Kostelec.[23]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svaté Kunhuty byl postaven na vyvýšeném ostrohu nad řekou Jihlavou. Samotná stavba v sobě nese typické znaky sakrálního i fortifikačního charakteru. Po obvodu současné hřbitovní zdi byl ochranný val. Původně zde stával dřevěný svatostánek, který byl v polovině 13. století nahrazen zděným. Ten byl vybudován v pozdně románském a raně gotickém slohu. Kostel byl v polovině 15. století upraven doplněním gotického polygonálního kněžiště, které nahradilo původní apsidu. Počátkem 19. století proběhlo rozšíření kostela velkou obdélnou přístavbou na západní straně, podle návrhu architekta Josefa Deweze. V současné době kostel prochází několikaletou rekonstrukcí a archeologickým průzkumem.
  • Kaple Panny Marie, památka lidového stavitelství, stojí na severním návrší na okraji obce. Jedná se o jednoduchou pravoúhlou stavbu. Kaple byla postavena mezi lety 1782 až 1811 v pozdně barokním slohu. Strop zdobí štuková rozeta. Opravy kaple probíhaly v letech 1921, 1957 a 19941997.
  • Zřícenina hrádku (tvrze) – na malém ostrohu nad vesnicí byl pravděpodobně v letech 13601366 vybudován hrádek, jenž měl chránit říční brod. První písemná zpráva o tomto opevněném sídle pochází z roku 1371. Hrádek zřejmě zanikl za husitských válek při opakovaném obléhání města Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, během něhož došlo k zpustošení venkova. Hrádek je i v současnosti dobře patrný. Po obvodu areálu jsou viditelné základy a kameny tvořící lícované zdi zástavby. Avšak nejzachovalejší je čelní kamenný val či rozpadlá hradba. Ještě v 19. století se v prostoru hrádku objevovaly sklepy a zdi. Kostelecké tvrziště zkoumal amatérský archeolog a velkostatkář Vilém Richlý, který své nálezy vystavoval ve svém malém muzeu na nedalekém zámku v Mirošově. Jeho pečlivá dokumentace byla odcizena rudou armádou po obsazení zámku v roce 1945. Samotný zámek byl zbourán v roce 1986.
  • Zbytky vodní tvrze – v osmdesátých letech 19. století byla na Gothově louce (dnešním Kaláškově rybníce) při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí železničními staviteli odkryta a zdokumentována rozsáhlá stavba vodní tvrze. Ještě v minulém století zde stály zdi, které byly rozebrány na stavby. Tvrz byla zřejmě vypleněna a poté zapálena. Stalo se tak snad během třicetileté války.
  • Kostelecký Dvůr (Vestenhof) – již ve 14. století stával pod hrádkem (tvrzí) dvůr. Jeho původní název Vestenhof byl odkazem na tvrz (německý výraz Feste = česky tvrz). V roce 1555 na dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák, který si vymohl na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic povolení stavby mlýna. Hrádek (tvrz) i dvůr byly od svého vzniku nedílnou součástí moravské vesnice Kostelec, i když byly postaveny na českém území. Po husitských válkách se začalo rozlišovat, co patří k Čechám a co k Moravě. V současné době spadá Kostelecký Dvůr pod sousední obec Cejli.
  • Lochy – podzemní sklípky sloužily a dodnes stále slouží pro uchovávání potravin v chladu. Jejich počátek vzniku lze vysledovat do pozdně středověké kolonizace, kdy byly součástí statků. Tyto lochy se v Kostelci nalézají snad na každém kroku. Nejzachovalejší jsou však v centru obce.
  • Krucifix u silnice do Jihlavy z roku 1833
  • 2 lípy u krucifixu s obvody kmenů 280 a 292 cm
  • Dubová alej u silnice k nádraží
  • Boží muka na hřbitově
  • Boží muka u domu čp. 86
  • Franz Köttner (1864–1931), starosta obce, zemský poslanec
  • André Spitzer (1926–2012), poslední předválečný člen jihlavské židovské komunity a syn bývalých spolumajitelů kostelecké továrny na uzeniny. Přežil koncentrační tábory Osvětim, Kaufering a Dachau. Spitzerovy vzpomínky jsou zachyceny nadací režiséra Stevena Spielberga.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 11. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 427. 
  6. JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  8. Kostelec [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  9. Kostelec [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  10. Lípy u křížku [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  13. Kostelec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  14. Kostelec [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  15. Charitní pečovatelská služba Kostelec [online]. Oblastní charita Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  16. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  17. Kostelec [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  18. Kostelec [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  19. Mateřská škola Kostelec [online]. Registr škol MŠMT, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  20. Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dolní Cerekev, 2013-11-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  21. I. B třída mužů skupina A [online]. FAČR, 2014-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  22. IV.tř. mužů, skupina A [online]. FAČR, 2014-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  23. SDH Kostelec [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FIALA, Vlastimil. Minulost kosteleckých domů. Kostelec: Obec Kostelec u Jihlavy, 2006. 191 s. ISBN 978-80-254-8973-4. 
  • Polák, Karel : Kostelecké uzeniny a.s. 80 let trvání podniku. 1917-1997. Kostelec u Jihlavy, Kostelecké uzeniny 1997. 48 s.
  • 100 let místní dráhy Kostelec - Třešť - Telč. 1898 - 1998. [Vznik a historie místní dráhy]: Smutný, Bohumír. [Hnací vozidla a provoz místní dráhy]: Cila, Richard. [Telč], MSVSP ČSD, uzlová pobočka Telč 1998. 78 s.
  • Kostel sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy. [Aut.]: Bláha, Jiří - Borovský, Tomáš - Czajkowski, Petr - Hodeček, Dalibor. Průzkumy památek 8, 2001, č. 1, s. 104-118. Rés. něm. s. 117-118. Kirche der hl.Kunigunde in Kostelec u Jihlavy.
  • Kostelecká kronika. 1. část: Od počátků do roku 1850. [Sest.]: Fiala, Vlastimil - Fučík, Přemysl. Praha, Ermat 2002. 141 s.
  • Plaček, Miroslav : Poznámky k vývoji Kostelce ve středověku. ArchHist 27, 2002, s. 477-482.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]