Wikipedista:Winecko/Pískoviště 3

Štetly v Lucku Mokryj Luh, Žydivščyna, Vulka Штетли Луцька Мокрий Луг, Жидівщина, Вулька
Oblasti štetlů ve čtvrti staré město v Lucku
Poloha
město	Luck
městská část	Staré město
Rozloha a obyvatelstvo
Etnické složení	Židé
Náboženské složení	judaismus
Správa
Vznik	14. století

V ukrajinském městě Luck se nacházela tři židovské města (štetly), která se výrazně lišila od ostatních čtvrtí Lucku. První židovská čtvrť vznikla příchodem židů do města v roce 1388, nejstarší z nich Žydivščyna vznikla nedaleko hradu na poloostrově, ta obsahovala také hlavní synagogu města. S rozvojem Lucku a jeho územní expanzí se objevily další nové čtvrti, ty byly od sebe oddělené a často v nich žily i jiné vrstvy židovské společnosti.

Před druhou světovou válkou se nacházely v městě tři štetly, Žydivščyna, Mokryj Luh a Vulka, ty po druhé světové válce byly zničeny a nahrazeny novou zástavbou. Od roku 2012 kdy byla dokončena asanace nahrazujících čtvrtí, dnes z nich prakticky nic nezbylo, jen pár synagog, domů a škol.

Historie

Židé se do Lucku přistěhovaly v 14. století, ale pravděpodobně zde žili již ve 12. století. První židovské osídlení bylo na poloostrovní části města na jihozápadě, nacházely se zde také první synagogy. Přestože v Lucku a okolí byly na různých místech židovské domy, hlavní osídlení nepřesáhlo hranice tzv. židovské čtvrti, první židovské čtvrti na území města.

V Lucku si židé vydělávaly vařením piva, prací a vlastnictvím cechů či měly své jiné vlastní podniky. Ale nejvíce židé pracovaly ve finančních činnostech. Dle Hermana Rosenthala, mnoho luckých židů bylo výběrčími daní během nadvlády Litevského knížectví. Židé zbohatly poté co byl zrušen zákon Serebščyna, ten po zrušení zrušil daň z určitého velkého pozemku.

Podobná situace zůstala až do 19. století, kdy byl Luck a celá Volyň podrobena pod Ruskou říši. Nová legislativní oblast výrazně ovlivnila profese židů, které se staly jedním z určujících faktorů rozvoje či úpadku různých židovských čtvrtí. V roce 1804 bylo Židům zakázáno držet hostince, pronajímat prostory ve vesnicích, obchodovat s nemovitostmi a provozovat bankovnictví. To vše brzdilo rozvoj židovského obyvatelstva a vedlo k hromadění problémů v židovských čtvrtích. V polovině 19. století se zákony zrušily a začaly se budovat nové štetly.

Počet židovského obyvatelstva města neustále rostl. První informace o počtu domů, a tedy i počtu obyvatel, pocházejí z roku 1552, kdy v Lucku žilo asi 200 obyvatel židovského vyznání o necelých sto let později v roce 1648 zde žilo 525 a v roce 1787 zde žilo až 1331 obyvatel židovského původu či vyznání. Růst obyvatelstva je také jedním z faktorů rozvoje židovských čtvrtí, sice se počet obyvatel stále zvyšoval, štetly své území nezvětšovaly, proto mnoho židů se odstěhovalo do jiných měst či na venkov.

V Lucku byli sice již v 15. až v 18. století byli židé tak moc bohatí, že půjčovali peníze i králům, ale majetková stratifikace až na konci 19. století ovlivnila urbanistickou situaci a rozvoj štětlů. V Ruské říši byla židovská občanská práva výrazně omezena, ale město celkově zažívalo ekonomický úpadek, které se v polovině 19. století zlepšily. Již v roce 1892 vlastnily židé asi 900 domů v Lucku, těch bohatých židů bylo málo, většina židů žila v chudobě ve štetlech.

Majetkové rozložení židovského obyvatelstva určovalo i rozvoj nových čtvrtí. Chudí židé neměly tak velké finanční náklady aby mohli žít mimo štetly, zatímco bohatší židé sežili klidně i v bohatých čtvrtích Lucku či v bohatých štetlech. Tím se štetly rozdělovaly na chudé a bohatší. Před druhou světovou válkou v Lucku existovaly tři štetly, Žydivščyna, Mokryj Luh a Vulka.

Žydivščyna

severní okraj Žydivščyny

Žydivščyna byl nejstarší štetl v Lucku, byl vytvořen jako židovská čtvrť středověkého Lucku, jak to bylo u větších měst v Litevském knížectví zvykem. Nacházela se mezi křesťanskou a arménskou čtvrtí a na jihu omývala židovskou čtvrť řeka Styr. Čtvrť byla součástí druhého městského opevnění města a místní dřevěné opevnění bylo postaveno již v době vády Vytautase. V 16. století zde byla doložena přítomnost prvních dřevěných synagog, zmínil se o ní král Zikmund I. Na konci století se zvýšil počet synagog na tři z toho jedna byla z cihel. V letech 1626-1629 byla v štetlu postavena nová zděná synagoga s obrannou věží.