Rusofilství
Rusofilství je projev obdivu a úcty k ruské kultuře a roli ruského lidu v dějinách. Jeho opakem je rusofobie.
Rusofilství bylo v 19. století významným názorovým proudem mezi slovanskými intelektuály, neboť Rusko bylo i po revolucích v roce 1848 jediným svrchovaným slovanským státem (po roce 1878 také Srbské vévodství). Jeho popularita v tomto období úzce souvisela s popularitou panslavismu. Zatímco někteří západoslovanští nacionalisté (např. Karel Havlíček Borovský) od rusofilství později ustupovali a začali prosazovat myšlenku austroslavismu,[1] jiní autoři (např. Svetozár Hurban) se rusofilství drželi natolik, že byli nakonec označováni až za carofily.[2]
V současnosti se rusofilství politicky projevuje v některých státech, které byly dříve součástí Sovětského svazu – včetně Ukrajiny do roku 2014 (Strana regionů) nebo Běloruska[3] – ale také v dalších zemích, například s historickou náklonností k Rusku – mj. Srbsku[4]) .
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rusofilstvo na slovenské Wikipedii.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Věra. Na cestě k austroslavismu. Olomouc, 2024. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Jana Vrajová. s. 34. Dostupné online.
- ↑ ŠÚTOVEC, Milan; CHMEL, Rudolf. Politické Slovensko: encyklopedická príručka: aktéri, dokumenty, inštitúcie, politické strany, udalosti. Příprava vydání Andrej Šútovec. Prvé slovenské vydanie. vyd. Bratislava: Slovart 487 s. ISBN 978-80-556-3894-2.
- ↑ Report on relations with Belarus. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2025-12-22]. Dostupné online.
- ↑ GETHINS, Stephen. Russia: Serbia’s history is key to understanding its close relationship with Moscow. The Conversation [online]. 2024-02-27 [cit. 2025-12-22]. DOI: 10.64628/AB.4ewqe6s7n. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rusofilství na Wikimedia Commons
