Vindobona (vlak)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jednotka ř. 175 DR v Děčíně

Vindobona (tj. Vídeň latinsky) je jméno vlaku jezdícího od roku 1957 do roku 2014[1] mezi Berlínem, Prahou a Vídní trasou přes Tábor, později na trase HamburkVillach přes Brno a od roku 2018 na trase PrahaVídeňGraz, kde je název použit pro vlaky railjet.

V době reálného socialismu byla vnitrostátní přeprava po Československu v některých letech vyloučena, jindy omezena na úsek DěčínTábor aj.[2] Po dokončení vysokorychlostní tratě Nürnberg – Erfurt měly od prosince 2017 podle plánů Deutsche Bahn převzít přepravu cestujících mezi Berlínem a Vídní jednotky ICE, které budou rychlejší.

Dne 13. prosince 2014 vyjel vlak ve své tradiční trase naposledy, neboť na lince Vídeň – Praha začaly být nasazovány výhradně soupravy railjet, které do Německa nepokračovaly.[1]

Dne 9. prosince 2018 vyjely vlaky Vindobona znovu. Tentokrát jde o souhrnné pojmenování vlaků railjet na trase PrahaVídeňŠtýrský Hradec (Graz).

Od 15. června 2020 byly vlaky Vindobona znovu obnoveny v celé trase Berlín – Praha – Vídeň (– Graz), tentokrát jako jeden pár vlaků railjet (rj 256/257).[3]

Oběh[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl spoj zaveden v oběhu 1957 jako rychlá motorová jednotka FDt 50/51 z nádraží Berlin Ostbahnhof přes Drážďany,Ústí nad Labem,Prahu Hrabovku (úvrať),Prahu hl.n.,Tábor a Gmünd do stanice Wien Franz-Josef-Bahnhof. Předchůdcem byly vlaky FDt Berlín – Praha jezdící od prosince 1950 a také rychlíkové spojení kurzovými vozy do Vídně. Vlaky byly využívány převážně západními Berlíňany, diplomaty a Skandinávci pro průjezd NDR. Proto v Berlíně navazovaly na noční vlaky z Kodaně (Ostsee-Express) a Stockholmu (Saßnitz-Express přes železniční trajekt Warnemünde – Gedser a Saßnitz – Trelleborg). Od roku 1962 měl přípoj na kyvadlové vlaky do a z nádraží Berlin Zoologischer Garten v tehdejším Západním Berlíně.

Nasazení motorových jednotek (1957-1979)[editovat | editovat zdroj]

Motorová jednotka ÖBB 5145 „Blauer Blitz“
Expres Vindobona vedený motorovým vozem ČSD řady M 296.1 v Drážďanech

Od zavedení byly pro Vindobonu použity dieselové motorové jednotky. Železniční správy tří zemí – Deutsche Reichsbahn (DR), Československé státní dráhy (ČSD) a Österreichische Bundesbahnen (ÖBB) se dohodly na střídání v nasazení jednotek na tento spoj ve dvouročním intervalu.

  • V prvních dvou letech byl tento spoj veden předválečnými motorovými jednotkami DR ř. VT 137 Hamburg a Leipzig.
  • V letech 19621964 nasazovaly ÖBB motorové jednotky ř. 5145 Blauer Blitz, které jedině pro tento spoj byly posíleny vloženým vozem. Do roku 1966 byly opět na řadě ČSD.
  • V roce 1966 byla opět na řadě DR a nasadila na spoji novinku – elegantní motorovou jednotku VT 18.16 zvanou také Delfín, která se pro tento spoj stala legendární, a mnoho lidí si ji s názvem Vindobona identifikuje.
  • Od 1.8. 1969 až do roku 1972 ČSD zařadily nové vozy M 296.1 s nejvyšší rychlostí 120 km/h.Motorové vozy a BRam se střídaly v Praze hl.n., vlak zde byl rovněž zkracován, na rameni Praha-Berlin jezdil M296.1+Aam+Aam+BRam+Bam+M 296.1, na rameni Praha-Vídeň M296.1+Aam+BRam+M 296.1.
  • Až do roku 1979 trvalo následující nasazení rychlých motorových jednotek DR VT 18.16, později přeznačených na ř. 175. ÖBB mezitím neměla žádné vhodné motorové jednotky pro toto spojení, a proto zůstaly v provozu jednotky DR a ÖBB platily DR vyrovnávací platby.
  • Od jízdního řádu 1979/80 je nasazována souprava klasické stavby s lokomotivou (později v trase přes Brno již pouze elektrickou) a flexibilním řazením. Vlak tak ztratil značnou část své výjimečnosti.[4]

Vindobona 1979–1992[editovat | editovat zdroj]

Od ukončení motorového provozu v květnu 1979 do 23. prosince 1980 jezdila Vindobona v úseku Děčin-Praha s lokomotivami Brejlovec vpředu i vzadu s úvratí na dopravně Praha-Hrabovka. V tomto období jezdila Vindobona v úseku České Velenice- Gmund s parní lokomotivou 556.0, takže slavný motorový expres se nakonec stal posledním parním expresem v Československu. Od 23.12.1980 jezdila Vindobona bez úvrati Holešovickou přeložkou přes nádraží Praha-Holešovice. V období 28.5.1989 – 26.5.1990 vyjížděla Vindobona jako D 374 z Vídně FJBf v 9:30, z Tábora 13:37, z Prahy hl.n. 15:26 a do Berlína-Lichtenbergu přijížděla ve 21:49. Délka trasy činila 735 km.

Vindobona 1992–2014 novou trasou[editovat | editovat zdroj]

Od 1. 6. 1992 expres opustil po 35 letech v úseku z Vídně do Prahy svoji původní a tradiční trasu Wien Franz-Josefs Bahnhof – Gmünd – České Velenice – Praha hl. nádraží a začal jezdit po nové trase (sice o 75 km delší, ale umožňující rychlejší jízdu) Wien Sudbahnhof – Hohenau – Břeclav – Brno – Praha-Holešovice a dále po původní trase Děčín – Dresden – Berlin-Lichtenberg příj., Berlin-Hauptbahnhof odj. V úseku Brno – Praha-Holešovice nejprve přes Havlíčkův Brod, později došlo k přetrasování přes Pardubice a Českou Třebovou po I. tranzitním železničním koridoru. Tak byla jízdní doba zkrácena na něco přes 9 hodin a spolu se změnou trasy došlo ke změně kategorie na EuroCity.

Jménem Vindobona se pyšnil vlak EuroCity 172 a 173 a byl zařazen do taktového provozu mezinárodních vlaků. Po prodloužení i na jih od Vídně jezdil po trase VillachVídeňBrno – (Česká Třebová) – PrahaDěčínDrážďanyBerlínHamburk (roky 2010 až 2012). Z Villachu (EC 172) vlak odjížděl v časných ranních hodinách a do Hamburgu přijížděl pozdě večer. V opačném směru (EC 173) vlak odjíždě ráno z Hamburgu a přijíždě v pozdních večerních hodinách do Villachu. V Praze tyto vlaky stavěly v obou směrech v brzkém odpoledni.[5]

Řazení vlaku v r. 2008[editovat | editovat zdroj]

  • Lokomotiva1116ÖBB (Vídeň – Břeclav), 350ZSSK (Břeclav – Praha), 371ČD (Praha – Drážďany), 101DB (Drážďany – Hamburk Altona)
  • Bpmdz (2. třída, velkoprostorový s přepravou kol) – DB
  • Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
  • Bmz (2. třída, uzavřený) – ČD
  • WRmz (jídelní vůz) – ČD
  • Ampz (1. třída, velkoprostorový) – ČD
  • Avmz (1. třída, uzavřený) – DB

Řazení vlaku v r. 2009[editovat | editovat zdroj]

  • Lokomotiva1216ÖBB (Villach – Praha), 371ČD (Praha – Drážďany), 101 – DB
  • Bbmz (2. třída, uzavřený) – ÖBB
  • Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
  • Bmz (2. třída, uzavřený) – ČD
  • WRmz (jídelní vůz) – ČD
  • Ampz (1. třída, velkoprostorový) – ČD
  • Avmz (1. třída, uzavřený) – DB

Řazení vlaku v r. 2010[editovat | editovat zdroj]

  • Lokomotiva1216ÖBB (Villach – Praha), 371ČD (Praha – Drážďany), 101 – DB (Drážďany – Hamburk Altona)
  • Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
  • Bbmz (2. třída, uzavřený) – ÖBB
  • Bpmz (2. třída, velkoprostorový) – DB
  • WRmz (jídelní vůz) – DB
  • Apmz (1. třída, velkoprostorový) – DB
  • Amz (1. třída, uzavřený) – ÖBB

Od roku 2015[editovat | editovat zdroj]

Od počátku platnosti jízdního řádu pro rok 2015 je již tato linka „rozlomena“ v Praze a historie vlaku s názvem Vindobona tím byla ukončena. Číslo vlaku a časovou polohu severní větve přebírá Porta Bohemica v rámci linky Budapešť – Bratislava – Praha – Berlín – Hamburk. Jižní větev přebírá jednotný takt railjetů v nově zavedené relaci Praha - Vídeň - Graz (Štýrský Hradec). Od roku 2018 vlaky se jménem Vindobona opět jezdí, a to na lince railjetů Praha- Vídeň- Graz.[6][7][8]

Od roku 2020[editovat | editovat zdroj]

S návrhem jízdního řádu 2019/2020 přišla myšlenka opětovného zavedení vlaku Vindobona až do Berlína. První vlak měl podle návrhu vyjet 4. května 2020, kvůli omezením v souvislosti s pandemií viru Covid-19 byl start přesunut na 15., respektive 16. června (první vlak z Berlína).

Společně s obnovením tradičního přímého spojení Vídně s Berlínem přes Prahu jde také o premiéru českých railjetů v dálkové osobní dopravě v Německu.

Modré soupravy vyjíždí ze stanice Berlin Hauptbahnhof v 6:17 jako spoj rj 257 „Vindobona“, na hlavní nádraží v rakouském Grazu přijíždí v 17:33. V opačném směru z výchozí stanice spoj rj 256 „Vindobona“ vyjíždí v 10:26 a končí v 22:05 ve stanici Berlin-Charlottenburg.

Řazení vlaku rj 256 v GVD 2019/2020 (směr Graz - Berlin)[editovat | editovat zdroj]

  • Řídící vůzAfmpz890 (1. třída + Business, velkoprostorový)
  • ARbmpz892 (1. třída + bistro oddíl, velkoprostorový)
  • Bmpz891 (2. třída, velkoprostorový)
  • Bmpz893 (2. třída s dětským kinem, velkoprostorový)
  • Lokomotiva1216ÖBB

V úseku Praha - Berlin v opačném řazení (změna směru jízdy vlaku).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]