Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.
Ohrazení Policie ČR se zákazem vstupu při silnici Lipová–Haluzice v květnu 2018
Ohrazení Policie ČR se zákazem vstupu při silnici Lipová–Haluzice v květnu 2018
Cílmuniční sklad
Mrtví lidé2
Výsledekzničení dvou skladištních budov, rozmetání nevybuchlé munice do okolí
Důsledkyškody v řádu stovek milionů korun
Datum16. října 2014
3. prosince 2014
MístoVrbětice
Motivválka na východě Ukrajiny
PachatelGRU
Použité zbraněsabotáž munice
Souřadnice49°7′8″ s. š., 17°54′42″ v. d.
Muniční sklad ve Vrběticích
Muniční sklad ve Vrběticích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích v okrese Zlín došlo v říjnu a prosinci 2014. První výbuch nastal 16. října, zemřeli při něm dva lidé. Další sklad vybuchl 3. prosince 2014. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány, areál byl ohrazen a poté následovalo několikaleté odklízení následků a vyšetřování příčin výbuchu. Zásah bezpečnostních složek byl ve Vrběticích ukončen po šesti letech 13. října 2020.[1] V dubnu 2021 vláda zveřejnila důvodné podezření, že do výbuchů byli zapojení důstojníci ruských tajných služeb.[2]

Nájemce

Oba zničené sklady měla v pronájmu ostravská firma Imex Group,[3][4] která se zabývá obchodem se zbraněmi a v areálu měla od armády pronajato celkem šest budov, ve kterých skladovala munici, zbraně a jiné zboží. Vlastníkem byl Petr Bernatík ml., který byl současně výkonným ředitelem a společně se svým otcem působil také v několika dalších zbrojařských firmách. V roce 2010 byli oba obviněni z nelegálního vývozu zbraní na Slovensko, ale soudem byli zproštěni viny.[5][6]

Výbuch prvního skladu

K prvnímu výbuchu došlo 16. října 2014 před desátou hodinou ve skladu č. 16,[7] který v té době obsahoval 50 tun munice,[8] která byla po výbuchu odhozena do vzdálenosti až 800 metrů.[9] Při výbuchu byli zabiti dva zaměstnanci společnosti Imex Group, která si sklad pronajímala od státního podniku Vojenský technický ústav.[10] Den před výbuchem navštívil sklad majitel Imexu Petr Bernatík.[11]

Muniční sklad nebyl zanesen do krizového plánu Zlínského kraje, zasahující hasiči tak neměli tušení, k jakému typu požáru vyjíždějí, což je vystavilo zbytečnému riziku.[12] Velitel hasičů z Valašských Klobouk Jiří Ovesný po krátkém průzkumu rozhodl o okamžitém stažení zasahujících hasičů a díky tomuto rozhodnutí zachránil lidské životy; posléze za to byl prezidentem vyznamenán.[13] Bezprostředně po výbuchu bylo z areálu muničního skladu evakuováno sto lidí. Evakuováni byli též obyvatelé přilehlé obce Vlachovice, stejně jako žáci ze základní školy a učni ze SOŠ Slavičín.[10]

Dne 23. října zahájila policie evakuaci 375 obyvatel z obcí Lipová, Vlachovic a průmyslového areálu u města Slavičín. Evakuace, trvající dva dny, byla vyhlášena z preventivních důvodů, pyrotechnici totiž zahájili průzkum částí areálu blíže k obcím.[9] V areálu docházelo k náhodným neřízeným detonacím způsobených například pádem munice ze stromů nebo kontaktem s lesní zvěří, které znemožňovaly ohledání místa a likvidační práce.[14] 30. listopadu policie oznámila, že přístupové cesty v areálu byly vyčištěny a brzy tak může dojít k odvozu 7 tisíc tun munice ze skladů v postiženém areálu.[15]

Výbuch druhého skladu

Dne 3. prosince 2014 došlo ve skladu číslo 12 k dalšímu výbuchu munice. Sklad, který obsahoval 13 tun výbušnin,[8] byl vzdálen 1 200 metrů od epicentra původního výbuchu.[16] Evakuováno bylo 430 obyvatel okolních obcí.[17] Podle vyjádření právního zástupce Imex Group byla v objektu uskladněna dělostřelecká munice a samopaly. Sklad podle jeho názoru nemohl samovolně explodovat.[18]

Odklízení následků

Po druhé explozi se z areálu stále ozývaly neřízené výbuchy, poslední byl zaznamenán v polovině prosince 2014. Pyrotechnici se tak do Vrbětic vrátili až 22. prosince. Odvážení munice z areálu probíhalo od ledna do prosince 2015, celkem šlo o téměř 550 kamionů.[19] Munice byla dočasně uložena do armádního muničního skladu v Květné na Svitavsku, opuštěného armádou v roce 2013, kde původně měla zůstat jen do konce roku, poslední kamiony byly odtud nakonec odvezeny až v srpnu 2018.[20]

V lednu 2016 pak začalo čištění areálu od nevybuchlé munice. Koncem roku 2019 pyrotechnické práce v areálu ještě stále pokračovaly.[19] Po pročištění okolí prvního výbuchu k srpnu 2017 policie uvedla, že zde bylo nalezeno 3775 kusů munice, z nichž 264 bylo zlikvidováno na místě v trhací jámě a 3326 kusů provozuschopné munice bylo odvezeno k likvidaci ve vojenském újezdu Libavá.[21] Pět let po výbuchu, v říjnu 2019, pyrotechnická služba uváděla, že bylo dosud nalezeno celkem 6007 kusů munice.[22] K přelomu let 2019 a 2020 bylo asi 80 majitelům předáno zpět k užívání celkem asi 952,5 hektaru pozemků zasažených explozemi, přičemž dalších 366,5 hektaru ještě zbývalo pročistit.[23] Bezpečnostní složky ukončily záchranné práce na podzim 2020 a zpřístupnily dočasně uzavřenou silnici mezi Haluzicemi a Lipovou, likvidační práce však měly nadále pokračovat, včetně bourání dočasného bezpečnostního oplocení areálu.[24]

Náklady na likvidaci následků katastrofy se do konce roku 2015 přiblížily částce 350 milionů korun, částka potřebná na následné vyčištění areálu od nevybuchlé munice byla odhadována až na 1 miliardu korun.[19]

Odškodnění

Vláda rozhodla o plošném odškodnění obyvatel Vrbětic jednorázovou částkou 3 000 Kč. Dále si obyvatelé mohli standardním způsobem podat žádost o odškodnění škod na majetku či ušlý zisk, ze 136 žádostí však k srpnu 2017 byly krajským úřadem či ministerstvem vnitra uznány jen dvě.[21]

Krádeže

V průběhu odklízení, mezi prosincem 2016 a jarem roku 2017, nejméně čtyřikrát vnikla do uzavřené oblasti dvojice zlodějů a kradla zde samopaly, součásti zbraní a rozmetané výbušniny, z nichž některé ve skupině s dalšími lidmi uváděli do provozu a následně přeprodávali. Soud v roce 2019 uložil Milanu Chaloupkovi tříletý trest odnětí svobody se čtyřletým podmíněným odkladem, Zdeňku Šuranskému trest 34 měsíců a dalším účastníkům skupiny podmíněné tresty.[25][26][27] Policie rovněž prověřovala, zda krádeže nebyly umožněny nějakým pochybením z její strany, to se však nepotvrdilo. V areálech poté byla zvýšena ostraha.[28][29]

Skladování min

V listopadu 2015 podal státní zástupce Leo Foltýn obžalobu na pět lidí a dvě firmy kvůli skladování údajně zakázané munice ve skladu ve Vrběticích. Tato obžaloba nijak nesouvisela s výbuchem, miny byly ale nalezeny během zvýšené inspekční aktivity policie po výbuchu. Obžaloba se týkala firem Excalibur Army a Real Trade. Podle státního zástupce bylo v objektu skladováno asi 500 protipěchotních min typu MON-100 a MON-200, které byly podle něj zakázané jak právními normami České republiky, tak i mezinárodněprávními normami vycházejícími z Ottawské konvence. Mluvčí společnosti Excalibur Army Andrej Čírtek uvedl, že tyto miny nepovažovalo za zakázané ani Maďarsko, odkud byly dovezeny, ani české licenční orgány, a před dovozem bylo žádáno o úřední povolení, které bylo schváleno ministerstvy ČR i Maďarska.[30] V pozdějším soudním řízení bylo prokázáno, že se trestný čin nestal, a všichni obžalovaní byli Krajským soudem ve Zlíně v červenci 2016 osvobozeni.[31] Firmy totiž neskladovaly miny jako takové, nýbrž pouze jejich těla.[21] Státní zástupce se nejprve odvolal, v prosinci téhož roku ale vzal své odvolání zpět.[32] Soud též v lednu 2018 nařídil vrátit zabavené miny zpět firmě.[33]

Vyšetřování

Policie exploze šetřila jako úmyslné obecné ohrožení.[28] Necelé tři roky po událostech bylo vyšetřování stále ve fázi prověřování.[21] Do konce června 2017 policie prováděla ohledání prvního epicentra, od července téhož roku pokračovala na místě druhého výbuchu.[29]

Při vyšetřování bylo zjištěno, že hejtman Zlínského kraje nevěděl, že muniční sklad už od roku 2006 neslouží armádě, ale Ministerstvo obrany České republiky ho pronajímá soukromým zbrojařským firmám. Tuto informaci neměl ani Český báňský úřad, který měl v muničním skladu provádět kontroly výbušnin.[34] Kontroly ve Vrběticích neprováděla ani Policie České republiky, která má podle zákona provádět kontrolu munice.[35] Ve skladu byly porušeny bezpečnostní předpisy, protože letecké pumy a dělostřelecká munice byly uloženy hned vedle vysoce vznětlivých látek.[34]

Zajišťování vnější ostrahy areálu bylo povinností státního podniku Vojenský technický ústav (VTÚ), který spadá pod Ministerstvo obrany, ale jeho ředitel Václav Irovský pochybení odmítl a v prosinci roku 2014 prohlásil, že plot kolem areálu byl opakovaně opravován a „Letos se tam nejela žádná rallye, nechodili tam ani myslivci. Na kamerových záznamech jsou všechny vstupy a vjezdy.“[35] Firma Imex Group si v areálu kolem každého skladu na vlastní náklady postavila další oplocení.[36]

Role ruské GRU

Související informace naleznete také v článku Kauza Vrbětice.

Na mimořádné tiskové konferenci 17. dubna 2021 prohlásil premiér Andrej Babiš, že podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS), Národní centrály proti organizovanému zločinu a policie[37] existuje důvodné podezření, že za výbuchem skladů mohla být aktivita ruské zpravodajské služby GRU, konkrétně jednotky 29155.[37] Ministr zahraničí Jan Hamáček to označil za teroristický čin a v reakci na něj oznámil, že Česká republika vyhostí 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, identifikovaných českými zpravodajskými službami jako důstojníci ruských služeb SVR a GRU.[37] Rudolf Jindrák později upřesnil, že šlo o 14 diplomatů a čtyři další zaměstnance.[38]

V této souvislosti česká policie vyhlásila pátrání po dvou agentech GRU, kteří se na českém území pohybovali v roce 2014, kdy k výbuchům došlo – Alexandra Petrova (ve skutečnosti Dr. Alexandr Jevgenjevič Miškin) a Ruslana Boširova (ve skutečnosti plukovník GRU Anatolij Vladimirovič Čepiga). Ačkoli policie neměla přímý důkaz, že do areálu oba muži fyzicky vstoupili, považovala tuto hypotézu za vysoce reálnou.[39] Podle médií se mělo jednat o stejné osoby, které vyšetřovatelé v Anglii označili za možné pachatele otravy Sergeje Skripala v britském Salisbury roku 2018.[40] Policie ověřila, že oba muži přiletěli do Česka 13. října 2014 pravidelnou linkou Aeroflotu z Moskvy. České území opustili 16. října, kdy odjeli do Rakouska a odtud odletěli zpět do Moskvy. Oba agenty vyznamenal Vladimir Putin na přelomu let 2014 a 2015 (tedy po výbuchu ve Vrběticích) vysokým řádem Hrdina Ruska.[41] Při vstupu do Česka se oba prokázali krycími pasy vystavenými rozvědkou GRU, které později použili i během akce ve Velké Británii.

Cestovní dokumenty byly vydány na fiktivní jména Ruslan Boširov a Alexandr Petrov. V žádosti o vstup do vrbětického skladu se vykazovali pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.[42] Pasy měly být zaslány státnímu podniku Vojenský technický ústav, zajišťujícímu vnější ostrahu areálu.[43] Podle zpráv médií jim měl provozovatel vydat povolení ke vstupu do Vrbětic na období od 13. do 17. října, k výbuchu v muničním skladu č. 16 došlo 16. října v 9.25 hodin. Radek Ondruš, právní zástupce firmy Imex Group, prohlásil, že „nikdo takový v téhle době do firmy nepřijel. Pro návštěvníky z jednoho ze zahraničních států, nebylo to Rusko, se vyřizovalo povolení. Bylo to pro dva lidi, ale ti nakonec nepřijeli nebo se neohlásili.“[44]

V lednu roku 2014, devět měsíců před tím, než vybuchl vrbětický muniční areál, navštívil Miškin Česko spolu s velícím důstojníkem této jednotky GRU, generálmajorem Denisem Vjačeslavovičem Sergejevem,[45] který vystupoval pod krycím jménem Sergej Fedotov. Tento důstojník velel i akci, při které byl otráven Sergej Skripal, a cestoval do Sofie v době, kdy měl být podobným způsobem zabit bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Shodou okolností také v Bulharsku v roce 2011 vybuchl sklad, kde byl uložen vojenský materiál tří firem. Jednou z nich byla Imex Group.[46] Jedním z klíčových důkazů je e-mail, kterým o vstup na inspekci areálu pro oba agenty pod krycími jmény Popa a Tabarov žádal jménem Národní gardy Tádžikistánu „Andrej O.“, později identifikovaný jako velitel jednotky GRU 29155 Andrej Averjanov, vystupující pod krycím jménem Andrej Overjanov.[47]

Podle vyšetřovatelů agenti GRU muniční sklad pravděpodobně navštívili 15. října 2014. Zdroj blízký vyšetřovatelům uvedl, že „nastražené to bylo pro zákazníky v zahraničí, ale bouchlo to asi dříve. Chtěli nejspíš zabít někoho, komu byla určena dodávka zbraní.“[48] Podle serveru IROZHLAS měl být cílem útoku bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev,[49] kterého se stejné komando pokusilo otrávit neznámým jedem roku 2015 v Sofii.[50] Naopak bývalý premiér Bohuslav Sobotka přišel s hypotézou, že Rusko se snažilo destabilizovat jeho vládu, protože nebylo spokojeno, že se v roce 2013 dostala k moci koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL.[51] Podle redaktorů Respektu mohla být důvodem pro akci GRU snaha zabránit dodávce zbraní pro ukrajinskou armádu během války na východní Ukrajině[39] nebo zabránit dodávce zbraní povstalcům, kteří s podporou Spojených států amerických v syrské občanské válce bojovali proti prezidentovi Bašáru Asadovi.[52] Podle policie je nejpravděpodobnější, že zbraně měly být poslány do Sýrie.[43] Společnost Imex Group uvedla, že neměla informace, že by její vojenský materiál měl putovat do Sýrie nebo na Ukrajinu. Podle právníka firmy se s agenty na fotografii nikdo z vedení firmy nesetkal.[53] Zbraně ze skladu Imexu byly určeny pro bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva a podle ministra Hamáčka měla nejspíš munice explodovat až později na území Bulharska, kde měl být zbrojní materiál znehodnocen.[54]

Mezinárodní reakce

Velvyslanectví USA v Praze prohlásilo že „pevně stojí za svým spolehlivým spojencem Českou republikou a oceňuje její sankce za nebezpečný útok na jejím území“.[55] Českou republiku plně podpořil také ministr zahraničí Velké Británie Dominic Raab a prohlásil, že tato událost odpovídá předchozímu chování agentů tajných služeb Ruska, jaké bylo odhaleno např. v Salisbury. Mezi dalšími zeměmi, které jako první vyjádřily podporu České republice, bylo také Slovensko, Lotyšsko, Ukrajina, Kanada a Polsko.[56][57] Předseda zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat prohlásil, že „výbuchy ve Vrběticích jsou vraždou dvou českých občanů a přímým útokem na členskou zemi NATO“. Soudil, že je třeba okamžitě snížit úroveň vztahů s Ruskou federací. Podle něj by členské státy Severoatlantické aliance měly vyhostit ruské velvyslance.[58]

Reakce v Česku

V neděli 18. dubna 2021 oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, že by měla být ruská společnost Rosatom během několika dní vyřazena z možnosti účasti na tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.[59] Minoritní akcionář energetické skupiny ČEZ a energetický expert Michal Šnobr se domníval, že po odhalení účasti agentů GRU na výbuchu ve Vrběticích je účast Ruska v tendru vyloučená a tendr tím fakticky končí, protože podle Šnobra „jediný, kdo mohl aktuálně nabídnout odzkoušený reaktor o výkonu do 1 200 MW, bylo Rusko.“[60] Podle ministra Hamáčka také v situaci po podezření českých bezpečnostních složek nebylo na stole využívání ruské vakcíny Sputnik V v České republice, o níž se v předchozím období rovněž jednalo o uvažovalo, přestože dosud nebyla schválená agenturou EMA.[61]

Možnou účast ruských tajných služeb na výbuších muničního areálu ve Vrběticích přirovnal bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý k vojenskému napadení země.[62] Premiér Andrej Babiš později událost označil za útok na zboží bulharského obchodníka, který ji zřejmě prodával zemím proti Rusku, a nešlo tedy podle něj o útok na Českou republiku.[63] Straničtí předsedové Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD) zjištěním o Vrběticích podle prvních vyjádření zatím nevěřili.[64] Politici volební koalice Spolu Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS) považovali výbuch za státní terorismus a požadovali tvrdší reakci.[65] Bývalý prezident Václav Klaus považoval kauzu za „vykonstruovaného strašáka“.[66] Prezident Miloš Zeman prostřednictvím mluvčího oznámil, že se k záležitosti vyjádří až později.[67]

Reakce Ruska

Zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace Vladimir Džabarov tvrzení českých úřadů označil za „nesmysl“, dále řekl, že „Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka“ a že kroky Česka jsou „vynalezená situace na podporu Američanů“.[68][69]

V reakci na vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví oznámilo dne 18. dubna 2021 ruské ministerstvo zahraničí českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi, že vyhostí dvacet zaměstnanců české ambasády, mezi nimi šestnáct diplomatů.[70][71]

Reference

  1. ↑ Zásah ve Vrběticích je po dlouhých letech ukončen [online]. Hzscr.cz, 2020-10-14 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Babiš: Rusko bylo zapojeno do výbuchu ve Vrběticích. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kulomety do Konga, prošlé náboje v USA. Staré hříchy vrbětického zbrojaře. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 8. prosince 2014. Dostupné online. 
  4. ↑ Nejvyšší soud vrátil případ odškodnění za Babišovy výroky. Novinky.cz [online]. BORGIS, 7. července 2020. Dostupné online. 
  5. ↑ Šéf Imexu kontroloval v muničním skladu balení. Druhý den přišel výbuch. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-12-07 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Majitelé vybuchlého skladu se už v minulosti ocitli v hledáčku policie. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-12-05 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výbuchy zničily muniční sklad na Zlínsku, dva lidé se stále pohřešují. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-10-16 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Z muničního areálu ve Vrběticích znovu zněly exploze. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Okolí vybuchlého skladu obsadili pyrotechnici, evakuace začala. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-10-23 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Po výbuchu v muničním skladu jsou dva lidé nezvěstní. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-10-16 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Za Babišovy výroky o Vrběticích zbrojaři odškodné nedostanou. Imex žádal po státu 15 milionů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 22. března 2017. Dostupné online. 
  12. ↑ Hasiči netušili, do jakého pekla ve Vrběticích jedou. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-11-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ https://tn.nova.cz/clanek/nasledky-explozi-ve-vrbeticich-hasici-likvidovali-6-let-pripomente-si-udalost.html
  14. ↑ U vybuchlého skladu ve Vrběticích našli ostatky dvou pohřešovaných. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-11-21 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Pyrotechnici vyčistili areál ve Vrběticích, munice se může odvézt. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-11-30 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Okolí Vrbětic prohledávají pyrotechnici, v sobotu tam přijede premiér. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-12-04 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ve Vrběticích explodoval jiný sklad s municí, lidé stráví noc mimo domov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ Sklad nemohl vybuchnout samovolně, řekl zástupce firmy, která si jej pronajímala. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c pes. Před pěti lety vybuchlo ve Vrběticích 60 tun munice. Policejní zásah trvá dodnes. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-10-16 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ ČTK. Sklad v Květné je prázdný. Čtyři kamiony odvezly poslední munici pocházející z Vrbětic. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-08-16 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c d MAZANCOVÁ, Hana. Pachatel neznámý, konec v nedohlednu. Policie už 1025 dnů prověřuje výbuchy skladů ve Vrběticích. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-08-06 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK. Pět let po výbuchu v munice ve Vrběticích pyrotechnici areál stále čistí. Hotovo by mělo být příští léto. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-10-16 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ Výbuch ve Vrběticích: policie vrátila lidem k užívání 43,5 ha pozemků, 366,5 ha ještě zbývá uvolnit. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK. Po šesti letech skončily v bývalém muničním skladu ve Vrběticích záchranné práce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-29 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČTK; VERNER, Roman (rv). Rozkradli zbraně z vybuchlého vrbětického muničního skladu. Soud jim potvrdil podmínky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-06 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ ČTK. Za krádeže zbraní ve Vrběticích rozdal soud jeden trest vězení a pět podmínek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-11 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK. Policie navrhla obžalovat osm lidí za krádež zbraní ve Vrběticích, hrozí jim osm let vězení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-07-18 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b ČTK. Selhal ve Vrběticích jedinec, nebo systém? Chovanec chce prověřit zabezpečení areálu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-13 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b ČTK. Policie v kauze krádeží zbraní ve Vrběticích nechybovala, řekl Chovanec. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-29 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  30. ↑ ČTK; ZELENKA, Jakub (jzl). Obžaloba za výbušniny ve Vrběticích míří na firmy Excalibur Army, Real Trade a pět lidí. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2015-11-11 [cit. ?]. Dostupné online. 
  31. ↑ ČTK. Soud zprostil obžaloby Excalibur Army a Real Trade v kauze Vrbětice. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-07-27 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČTK. Pravomocný osvobozující rozsudek. Za skladování munice ve Vrběticích nebude nikdo potrestán. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  33. ↑ NETOPIL, Libor; FRÁNEK, Tomáš. Firma získá zpět 500 protipěchotních min z Vrbětic, rozhodl soud. ČRo Zlín [online]. Český rozhlas, 2018-01-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Kdo selhal? Hejtman nevěděl, že muniční sklad nepatří armádě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 10. listopadu 2014. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Kauza Vrbětice smetla tři ředitele, šéf VTÚ pochybení odmítá. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 15. prosince 2014. Dostupné online. 
  36. ↑ Nic jsme nezanedbali, tvrdí šéf úřadu, který se staral o vrbětický sklad. iDNES.cz [online]. MAFRA, 13. dubna 2014. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c her. ŽIVĚ: Do výbuchu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti, oznámil Babiš. Česko jich osmnáct vyhostí. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  38. ↑ Mimořádné pořady ČT24: Zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích [online]. Česká televize, 2021-04-18 [cit. 2021-04-20]. Čas 41:03–41:20. Dostupné online. 
  39. ↑ a b SPURNÝ, Ondřej Kundra, Jaroslav. Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruští agenti, kteří se pokusili zabít Skripala. Respekt [online]. Economia [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  40. ↑ BLAŽEK, Vojtěch. Exkluzivně: Rusové podezřelí z výbuchu ve Vrběticích jsou ti, kteří otrávili agenta Skripala. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  41. ↑ Jiří Hošek, Tři roky od útoku novičokem v Salisbury. Nejznámější čin zabijáků z GRU, Seznam Zprávy, 18.4.2021
  42. ↑ ČTK. Rusko hledané agenty Čechům nevydá. Je to proti ústavě, argumentuje. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b Stopy ruských špionů ve Vrběticích? ‚Objednali se, ale nikdo nepřijel,’ reaguje zástupce firmy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 18. dubna 2021. Dostupné online. 
  44. ↑ Do výbuchu ve Vrběticích byla zapojena ruská tajná služba, řekl Babiš. Česko vyhostí 18 lidí z ambasády. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 17. dubna 2021. Dostupné online. 
  45. ↑ The GRU Globetrotters: Mission London. bellingcat [online]. 2019-06-28 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Imex Group podala trestní oznámení kvůli úniku informací, Týden.cz, 16.12.2014
  47. ↑ Gordon Corera, Salisbury poisoning suspects 'linked to Czech blast', BBC News, 18.4.2021
  48. ↑ Ruské agenty ve Vrběticích pomohly odhalit záběry z kamer, výbušné zařízení explodovalo dřív, ukázalo vyšetřování. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 17. dubna 2021. Dostupné online. 
  49. ↑ VRBOVÁ, Vendula (vvr); MAGDOŇOVÁ, Jana (mag); ROHÁČKOVÁ, Kristina (kro); ČTK. Do výbuchu ve Vrběticích byli podle zjištění BIS zapojeni příslušníci ruské tajné služby, oznámil Babiš. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  50. ↑ Third Skripal Suspect Linked to 2015 Bulgaria Poisoning, Bellingcat, 7.2.2019
  51. ↑ Expremiér Sobotka exkluzivně o Vrběticích: Rusko chtělo destabilizovat mou vládu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz. Roč. 18. dubna 2021. Dostupné online. 
  52. ↑ BLAŽEK, Vojtěch. Proč ruští agenti zabíjeli v Česku: aby zabránili dodávce zbraní do Sýrie. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  53. ↑ Od nás nic do Sýrie nešlo, tváře agentů neznáme, říkají majitelé skladu ve Vrběticích. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 18. dubna 2021. Dostupné online. 
  54. ↑ Hamáček: Výbuchy ve Vrběticích zřejmě neměly nastat na území ČR. České noviny [online]. 18. dubna 2021. Dostupné online. 
  55. ↑ Reuters; LOPATKA, Jan. Czechs expel 18 Russian envoys, accuse Moscow over ammunition depot blast. Reuters [online]. Reuters, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ "Rusko je třeba potrestat, stojíme při vás." Spojenci vyjadřují Česku jasnou podporu, Aktuálně.cz, 18.4.2021
  57. ↑ NATO vyjádřilo Česku podporu. A spolu s ním i Spojené státy, Británie nebo Polsko. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ Jiří Hošek, Šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny: Pojďme vyhostit ruské velvyslance, Seznam Zprávy, 18.4.2021
  59. ↑ Klára Beranová, Havlíček: Rosatom bude vyřazen z účasti v tendru na Dukovany, Novinky.cz, 18.4.2021
  60. ↑ Tendr na Dukovany končí, říká expert na energetiku Šnobr. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 18. dubna 2021. Dostupné online. 
  61. ↑ Hamáček: Cestou jsou schválené vakcíny, debaty o Sputniku nejsou na stole. ČeskéNoviny.cz [online]. Dostupné online. 
  62. ↑ KLÍMOVÁ, Jana. Kauza Vrbětice je na úrovni vojenského napadení země a státního terorismu, tvrdí bývalí šéfové armády Šedivý a Pavel. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  63. ↑ Byl to útok na zboží, ne akt státního terorismu, prohlásil Babiš k Vrběticím. Novinky.cz [online]. BORGIS. Dostupné online. 
  64. ↑ Filip a Okamura zjištěním o Vrběticích zatím nevěří. Novinky.cz [online]. BORGIS. Dostupné online. 
  65. ↑ Atak Ruska je státní terorismus, hřímá Vystrčil s Fialou. Chtějí pro Moskvu tvrdší trest. CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima. Dostupné online. 
  66. ↑ Klaus: Vrbětice jsou vykonstruovaný strašák. Novinky.cz [online]. BORGIS. Dostupné online. 
  67. ↑ ČTK. Prezident se ke zjištěním o výbuchu ve Vrběticích vyjádří až za týden. Od opozice za to sklidil kritiku. iROZHLAS [online]. 2021-04-18 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  68. ↑ Nesmysl, který si Češi vycucali z prstu, říká vlivný ruský poslanec. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  69. ↑ ČTK. Absurdní, Češi asi chtějí zavřít ambasádu v Moskvě, reagují Rusové. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2021-04-17 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  70. ↑ Rusko vyhostí dvacet zaměstnanců české ambasády. Zemi musí opustit do pondělí. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  71. ↑ Rusko musí do pondělní půlnoci opustit 20 českých diplomatů. Velvyslanec Pivoňka v Moskvě zůstane. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Výbuchy_muničních_skladů_ve_Vrběticích&oldid=19733588“