Svojetín
| Svojetín | |
|---|---|
 Výklenková kaplička Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′24″ s. š., 13°37′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 352 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,82 km² |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| PSČ | 270 04 |
| Počet domů | 172 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Svojetín 20 27004 Hořesedly svojetin@iol.cz |
| Starostka | Lada Popelková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Svojetín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 542458 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Svojetín se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije zde 352[1] obyvatel. Svojetín je součástí tradiční oblasti pěstování chmele.
Sousedními obcemi sídla jsou Měcholupy, Chrášťany, Janov, Hořesedly, Nesuchyně, Děkov, Milostín a Kněževes.
Historie
Nejstarší dějiny obce
Archeologické nálezy za domem č. 59, kamenná sekyra, dokládají osídlení již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Svojetíně pochází z roku 1250, kdy byl na listině papeže Inocence IV. potvrzen nárok cisterciáckého kláštera v Plasích. Svojetín však klášteru nepatřil, nýbrž byl svobodnou vsí.
Podle pověsti měl na hranicích kmenového území Přemyslovců s výbojnými Lučany slovanský vůdce Svojata vybudovat opevněnou osadu, která se stala základem pozdější obce.[3]
Středověk a novověk
V roce 1318 je byl vlastníkem jistý Jenec ze Svojetína a na konci 14. století patřilo panství Václavovi, zvanému Klečka ze Svojetína a jeho manželce Anně z Janovic. Jejich syn Václav Klečka ml. byl roku 1407 vězněn za krádeže. Poté vesnice patřila královskému kostelu Všech svatých na Pražském hradě a král Zikmund panství ve 20. letech 15. století převedl na Petra a Ctibora z Kačice. Poté panství patřilo Oldřichovi ze Svojetína, od roku 1445 Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, po něm jeho synovi Jindřichovi. Jeho synové majetek rozdělil, přičemž Svojetín s Veclovem připadly Janu Kolovratovi-Krakovskému. Ten nechal u Svojetína založit dva rybníky, v roce 1533 však Jan musel panství pro zadlužení postoupit Mikulášovi Polenskému na Hořesedlích. Část polností měl ovšem propachtovánu Jaroslav Sekerka z Bezděkova a následný spor mezi Polenským a Sekerkou musel urovnat král Ferdinand I. Roku 1538 Polenský prodal panství Janu Myškovi ze Žlunic a ten roku 1539 Albrechtovi z Valdštejna na Pšovlkách. Jan Kolovrat-Krakovský prodal panství Václavovi Hřebeckému z Pibru na Kounově. Poté je vlastnili páni ze Šlovic, kteří je roku 1557 spojili s panstvím Olešná. Roku 1573 po smrti Jana panství připadlo Janu Jindřichu Cukrovi z Tamfeldu, po něm opět Krakovským z Kolovrat a následně Chotkové z Chotkova.
V době třicetileté války se vystřídalo několik vlastníků. Poté, co se Karel Chotek z Chotkova přidal na stranu Sasů a s nimi byl poražen, zmocnil se Chotkovského majetku Albrecht z Valdštejna a Svojetín prodal císařskému plukovníkovi Tobiáši Minorovi. Později je vlastnil Mikuláš Bechyně z Lažan, roku 1647 je Anna Markéta Bechyňová z Lažan manželka Jana Hanuše z Nostic na Kounově musela roku 1650 postoupit Kryštofu Jaroslavu Kolovrat-Krakovskému kvůli starému dluhu Karla Chotka vůči Václavu Vraždovi z Kunvaldu.
V roce 1655 ve Svojetíně bylo 13 statků a šest chalup, z nichž však čtyři byly stále pusté, ty byly později znovuosídleny díky německým přistěhovalcům. V roce 1672 prodal Augustin Kolovrat-Krakovský panství Svojetín hraběti Karlu Leopoldovi Caretto-Cavrianimu z Millesima a ten téhož roku Ludmile Marii Zellerové z Rosenthalu. Dalšími vlastníky byli Matyáš Leopold Rosenfeldt z Ředhoště, Jan František svobodný pán z Kayserštejna a jeho syn Helfrýd, který ve Svojetíně v roce 1690 postavil sušárnu chmele a panskou sýpku. Po něm vše zdědila jeho dcera Ludmila s manželem Petrem Arnoštem z Mollartu a po smrti jeho syna Lambergové, rodina Meraviglia-Crivelli.
V roce 1757 ve vsi bylo 15 usedlostí. Roku 1776 byla v domě č. 46 zřízena německá škola. Hrabata Meravigliové prodali panství Karlu Egonovi II. z Fürstenbergu, který je připojil ke svým panstvím Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Všetaty, Skřivaň a Podmokly.[4]
V roce 1843 bylo ve Swojetině 64 domů s 455 německojazyčnými obyvateli, kaple sv. Jana Nepomuckého, vrchnostenská škola, poplužní dvůr, chmelnice a uhelný důl. Farnost byla v Kněževsi.[5] Svojetínský revír, převážně borový les, sestával z 262 jiter a 42 čtverečních sáhů, který s dalšími 24 revíry tvořil panství lesního úřadu v Křivoklátě.[6] Roku 1847 byla založena samostatná škola.
20. století až současnost
V roce 1918 prodal Fürstenbergové panství městu Rakovník. Roku 1919 byla ve Svojetíně zřízena četnická stanice. Poté, co bylo při sčítání obyvatelstva v roce 1919 bylo v obci evidováno 61 českých dětí, byla v září 1919 ve Svojetíně zřízena česká škola, vyučování zpočátku probíhalo v jedné ze tříd německé školy. V roce 1921 žilo ve Svojetíně 552 Čechů a 482 českých Němců. Roku 1925 byla zřízena nová česká školní budova. Kromě učeben pro dvě třídy se 44 žáky byla v budově také česká mateřská škola. V roce 1925 byla zprovozněna parní pila, v roce 1929 přenechali Fürstenbergové celé panství Svojetín československému státu, který měl předkupní právo na Svojetínský les.
V roce 1930 žilo ve Svojetíně včetně Janova (Janesthal) a Povlčína 1083 osob, v roce 1932 to bylo 1039. Po mnichovské dohodě v roce 1938 Svojetín s Janovem připadl říši, s tím, že čistě českojazyčná část Povlčína zůstala ve „zbytkových Čechách“ a byla přičleněna k Milostínu. V roce 1939 měl Svojetín 824 obyvatel.[7] Do konce druhé světové války patřila obec k Žateckému kraji.
Po válce byla většina německého obyvatelstva byla vysídlena a Svojetín byl znovu začleněn do rakovnického okresu. Hospodářské budovy vyhnaných osob byly přiděleny Čechům z vnitrozemí a repatriantům z Volyně. 12. srpna 1950 se od Svojetína oddělila obec Janov a vytvořil samostatnou obec.[8] V roce 1961 byl ke Svojetínu připojen Veclov.
V roce 1965 v obci žilo 415 obyvatel a v roce 1999 již jen 307.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
V obci Svojetín (přísl. Janov, Povlčín, 1039 obyvatel, četnická stanice, živnostenské společenstvo) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] nákladní autodoprava, výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie v Janově, Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Svojetín, holič, 5 hostinců, klempíř, 2 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, obchod s moukou, obuvník, pekař, pila, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spar- und Darlehenskassenverein für Svojetín und Wetzlau, spořitelní a záložní spolek pro Janov, stavitel, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod s uzenářským zbožím, velkostatek Fürstenberg, obchod se zvěřinou a drůbeží.
V obci Veclov (něm. Wetzlau, 350 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Svojetína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Wetzlau, 2 hostince, obchod se smíšeným zbožím, 8 rolníků, kovář, obuvník, trafika.
Části obce
Obec Svojetín se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:
- Svojetín (i název k. ú.)
- Veclov (k. ú. Veclov u Svojetína)
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/227 Rakovník – Žatec. V obci končí II/221 Podbořany – Svojetín.
- Železnice – Obec leží na železniční trati 126 Rakovník – Louny. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1904.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Svojetín-Kounov (v pracovních dnech 1 spoj), Rakovník-Kounov-Mutějovice (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce ANEXIA, Žatec-Praha (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce DPÚK.
- Železniční doprava – Železniční zastávkou Svojetín po trati 126 mezi Rakovníkem a Louny jezdilo denně 10 párů osobních vlaků.
Pamětihodnosti
- Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z let 1721–1722 postavená pro Petra Arnošta z Mollartu
- Morový sloup sv. Rocha ve Svojetíně vztyčený roku 1714 jako dík za uchránění vsi před morovou epidemií
- Kaple u silnice ze Svojetína do Veclova, postavená roku 1725
- Kaple Panny Marie, severně od vsi při cestě na Žatec, postavena roku 1804 Josefem Bartem ze Svojetína
- Památný dub u obecního úřadu
- Asi dva kilometry jihozápadně od Svojetína se nachází tvrziště Dub ze 14. století chráněné jako kulturní památka.[16]
- Boží muka
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Svojetín. www.svojetin.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Statistisch-topographisch dargestellt. Band 13: Rakonitzer Kreis. Calve, Prag 1845, S. 259–260.
- ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Statistisch-topographisch dargestellt. Band 13: Rakonitzer Kreis. Calve, Prag 1845, S. 293.
- ↑ Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Statistisch-topographisch dargestellt. Band 13: Rakonitzer Kreis. Calve, Prag 1845, S. 271.
- ↑ Šablona:Verwaltungsgeschichte.de
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1644. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1806. (česky a německy)
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-30]. Identifikátor záznamu 159051 : Tvrziště Dub. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svojetín na Wikimedia Commons - Svojetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
