Victor Franz Hess: Porovnání verzí
m robot přidal: ko:헤스 빅터 프란츠 |
m robot změnil: fa:ویکتور فرانتز هس |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
[[eo:Victor Franz Hess]] |
[[eo:Victor Franz Hess]] |
||
[[es:Victor Franz Hess]] |
[[es:Victor Franz Hess]] |
||
[[fa: |
[[fa:ویکتور فرانتز هس]] |
||
[[fi:Victor F. Hess]] |
[[fi:Victor F. Hess]] |
||
[[fr:Victor Franz Hess]] |
[[fr:Victor Franz Hess]] |
Verze z 26. 12. 2008, 23:26
Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl významný rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření. Cenu sdílí s americkým fyzikem Carlem Davidem Andersonem.
Vystudoval univerzitu ve Štýrském Hradci, v období 1910 – 1920 byl asistentem v radiologickém ústavu akademie věd ve Vídni. Od roku 1920 byl profesorem experimentální fyziky na své Alma mater. V letech 1921 - 1923 na univerzitě ve Washingtonu byl vedoucím výzkumného radiologického ústavu a od roku 1931 působil coby profesor v Innsbrucku a i vedoucí ústavu pro výzkum záření.
Jeho výzkum se týkal různých druhů záření a elektrických vlastností atmosféry. Hess usilovně pátral po příčině ionizace vzduchu. Právě ona způsobuje samovolné vybíjení elektroskopu stíněného vrstvou olova. Roku 1912 při experimentech s balóny dospěl Hess k závěru, že toto záření nemá pozemský původ, neboť s rostoucí výškou jeho intenzita stoupá, a že tedy jediným možným zdrojem tohoto záření je vesmír (kosmos), a proto toto záření pojmenoval kosmickým. Hessův objev měl stěžejní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a pozdější výzkum tohoto typu záření přinesl objev nových částic, které se v přírodě vyskytují jen jako složky tohoto záření.
Významný byl jeho čtvrtý let balónem Böhmen, s nímž odstartoval 7. srpna 1912 z Ústí nad Labem (před tím startoval z Vídně). Balón byl plněný vodíkem z místní chemičky a dosáhl výšky více než pěti km.[1]
Roku 1938 uprchl se svou židovskou ženou do Spojených států amerických aby unikl nacistické perzekuci. Tam žil až do své smrti roku 1964.
Dílo
Hess napsal knihy
- Conductivity of the Atmosphere (Vodivost atmosféry, 1928) a
- Cosmic Rays and Their Biological Effects (Kosmické záření a jeho vliv na biosféru, 1949).
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
Reference
- ↑ Třicet Ústeckých NEJ [online]. Ústí nad Labem: Muzeum Ústí [cit. 2008-02-12]. Dostupné online.