Přeskočit na obsah

Jana Černochová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Ministryně obrany: obranná smlouva
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Zdůrazňuje významný rys, který může mít dopad na její působení.
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 37: Řádek 37:


== Vzdělání, profese a rodina ==
== Vzdělání, profese a rodina ==
V roce [[1992]] odmaturovala. Poté pracovala v bance na přepážce. V roce [[1996]] absolvovala kurz v oboru bankovnictví a peněžní ekonomie na [[Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické|Fakultě financí a účetnictví]] [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] v [[Praha|Praze]]. V roce [[2009]] získala titul bakaláře na [[Vysoká škola aplikovaného práva|Vysoké škole aplikovaného práva]]. Roku [[2011]] dokončila magisterský obor mezinárodní vztahy na [[Metropolitní univerzita Praha|Metropolitní univerzitě Praha]]. Je rozvedená, bezdětná.
V roce [[1992]] odmaturovala. Poté pracovala v bance na přepážce. V roce [[1996]] absolvovala kurz v oboru bankovnictví a peněžní ekonomie na [[Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické|Fakultě financí a účetnictví]] [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] v [[Praha|Praze]]. V roce [[2009]] získala titul bakaláře na [[Vysoká škola aplikovaného práva|Vysoké škole aplikovaného práva]]. Roku [[2011]] dokončila magisterský obor mezinárodní vztahy na [[Metropolitní univerzita Praha|Metropolitní univerzitě Praha]]. Je rozvedená, '''bezdětná'''.


== Politická kariéra ==
== Politická kariéra ==

Verze z 5. 6. 2023, 20:41

Mgr. Jana Černochová
Jana Černochová (2022)
Jana Černochová (2022)
19. ministryně obrany ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceLubomír Metnar
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
29. května 2010 – 28. srpna 2013
Starostka městské části Praha 2
Ve funkci:
28. listopadu 2006 – 8. listopadu 2010
PředchůdceMichal Basch
NástupceJiří Paluska
Ve funkci:
26. března 2012 – 20. prosince 2021
PředchůdceJiří Paluska
NástupceAlexandra Udženija
Zastupitelka městské části Praha 2
(v letech 1998–2006 také zástupkyně starosty a od roku 2021 pak radní)
Úřadující
Ve funkci od:
14. listopadu 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanská demokratická strana (od 1997)
Narození26. října 1973 (50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťrozvedená
Partner(ka)Martin Červíček (do 2013)
Dětibezdětná
SídloPraha 2
Alma materVŠ aplikovaného práva
Metropolitní univerzita Praha
Profesepolitička, starostka a ministryně
OceněníŘád kněžny Olgy 2. třídy (2022)
Webová stránkawww.janacernochova.cz
CommonsJana Černochová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Černochová (* 26. října 1973 Praha) je česká politička, od prosince 2021 ministryně obrany ČR ve vládě Petra Fialy, od června 2010 do srpna 2013 a znovu od října 2013 poslankyně Parlamentu ČR za hlavní město Prahu, v letech 2006 až 2010 a opět mezi roky 2012 až 2021 starostka Městské části Praha 2, členka ODS.

Vzdělání, profese a rodina

V roce 1992 odmaturovala. Poté pracovala v bance na přepážce. V roce 1996 absolvovala kurz v oboru bankovnictví a peněžní ekonomie na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze. V roce 2009 získala titul bakaláře na Vysoké škole aplikovaného práva. Roku 2011 dokončila magisterský obor mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě Praha. Je rozvedená, bezdětná.

Politická kariéra

V roce 1997 vstoupila do Občanské demokratické strany (ODS). V roce 1998 zasedla v zastupitelstvu městské části Praha 2, kde v letech 2006–2010 poprvé působila jako starostka. Roku 2010 se stala členkou rady.

Ve volbách 2010 byla zvolena do dolní komory českého parlamentu.[1] Po jmenování svého partnera Martina Červíčka policejním prezidentem v srpnu 2012 se vzdala členství v bezpečnostním výboru sněmovny, jemuž do té doby předsedala.[2]

Ve volbách 2013 byla opět zvolena do Poslanecké sněmovny ze třetího místa pražské kandidátky ODS.[3]V listopadu byla zvolena 1. místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS.[4]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky Městské části Praha 2, když vedla tamní kandidátku ODS. Strana volby v městské části vyhrála (tj. 25,28 % hlasů a 11 mandátů) a dne 7. listopadu 2014 byla Jana Černochová zvolena starostkou pro další funkční období.[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla lídryní ODS v Praze.[6] Získala 12 426 preferenčních hlasů, a obhájila tak mandát poslankyně.[7] V rámci poslaneckého klubu ODS obhájila post 1. místopředsedkyně.[8]

V komunálních volbách v roce 2018 opět obhájila post zastupitelky městské části Praha 2, když opět vedla tamní kandidátku ODS.[9] V listopadu 2018 byla již počtvrté zvolena starostkou městské části Praha 2.[10] V prosinci 2021 na post starostky městské části rezignovala, jelikož se stala ministryní obrany a zůstala členkou rady pro školství. Její nástupkyní se stala Alexandra Udženija.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala z pozice členky ODS na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze.[12] Získala přes 35 500 preferenčních hlasů a byla znovu zvolena poslankyní.[13]

V listopadu 2021 se stala kandidátkou ODS na post ministryně obrany ve vznikající vládě Petra Fialy složené z koalic SPOLU a PirSTAN.[14] V polovině prosince 2021 ji do této funkce prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech.[15]

V komunálních volbách v roce 2022 kandidovala do zastupitelstva Prahy 2 z 2. místa kandidátky subjektu „ODS a TOP 09 – SPOLEČNĚ PRO Prahu 2“. Mandát zastupitelky městské části se jí podařilo obhájit.[16] Dne 17. října 2022 byla zvolena radní městské části.[17]

Ministryně obrany

Jako ministryně obrany chce navýšit vojenský rozpočet ze současných 85 miliard (v roce 2021) na 140 miliard korun (do roku 2025), aby Česko splnilo závazek, který slíbilo v NATO.[18]

V květnu 2023 měl Náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka požádat kvůli neshodám s Černochovou o uvolnění z funkce, o čemž měl jednat s premiérem Petrem Fialou.[19] Situace se následně vyjasnila po vzájemné schůze obou zúčastněných právě s Fialou.[20] Černochová následně v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že měla podezření na korupci v armádě a dočasně proto převzala personální agendu.[21]

V květnu 2023 rovněž podepsala bilaterální obrannou smlouvu se Spojenými státy.[22]

Politické postoje

Po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 vyzvala k přehodnocení migrační politiky Evropské unie a varovala před hrozbou radikálního islámu.[23] Vystoupila na demonstraci Islám v České republice nechceme. Podle Černochové by se měla „nastavit taková pravidla, která nedovolí, aby se svoboda našeho projevu, vyznání, kultury a židovsko-křesťanské civilizace upozaďovala na úkor jiných nenáboženských aspektů Islámu (šaríja, džihád) hraničících s ideologií, které nemají s náboženským vyznáním pranic společného!“[24]

Odmítla stažení českých vojáků z války v Afghánistánu.[25] Zvýšila by výdaje na obranu.[25] Po vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu vyzvala k zavedení zbrojního embarga na Saúdskou Arábii, kam Česko jen v roce 2014 vyvezlo vojenský materiál v hodnotě 70,1 miliónu eur.[25]

V říjnu roku 2019 kritizovala tureckou invazi do Sýrie, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a vyjádřila obavy, že pokud NATO, jehož je Turecko členem, „rezignuje na dodržování vlastních principů, oslabí se jeho vliv.“[26] V březnu 2020 odsoudila na půdě Poslanecké sněmovny režim tureckého prezidenta Erdoğana a prohlásila, že „Turecko zcela otevřeně doprovází migranty na hranice s Řeckem a tím destabilizuje a ohrožuje celou Evropskou unii.“[27]

V září 2020 dostala varování od BIS, že je jako předsedkyně výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně na seznamu několika stovek Čechů, které monitoruje čínská firma Zhenhua Data Technology, která je úzce napojená na Čínskou lidovou armádu a čínské tajné služby.[28] Černochová na zjištění reagovala slovy, že „Je evidentní, že zpravodajská činnost Číny ve světě je velmi aktivní a čínský režim k ní nevyužívá pouze standardní zpravodajské služby, ale i čínské firmy“.[29]

Podporuje Izrael a jeho politiku.[30] Odsoudila výroky ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který na adresu Izraele prohlásil, že se nesmí mlčet, když se nerespektují základní mezinárodní pravidla a silou se obsazuje cizí území, a přirovnal plány Izraele na anexi židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a osud Palestinců s osudem bývalého Československa ve 20. století.[31] Vyjádřila podporu Izraeli během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021.[32]

Ocenění

Reference

  1. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty (Volby do PSP ČR 2010) [online]. volby.cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Červíček nechce nesmyslné změny, jeho partnerka z ODS se vzdala členství ve výboru. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-08-30 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jmenné seznamy (Zvolení poslanci za ODS v Praze) [online]. volby.cz [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ KAŠPAR, Mirko; HUSÁROVÁ, Lucie. Šéfem klubu ODS bude opět Zbyněk Stanjura. Do vedení sněmovny navrhuje Němcovou. Rozhlas.cz [online]. 2013-11-06 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Usneseni zastupitelstva č. 2 k volbě starosty MČ Praha 2, stanovení počtu členů RMČ Praha 2, počtu zástupců starosty a počtu uvolněných členů ZMČ Praha 2, volbě zástupců starosty, uvolněných členů ZMČ Praha 2 a členů RMČ Praha 2 [online]. Zastupitelstvo MČ Praha 2 [cit. 2014-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  6. ↑ Krajští volební lídři ODS, Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2017 [online]. ODS [cit. 2017-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  7. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Poslanecký klub Občanské demokratické strany. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 2, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Usneseni zastupitelstva č. 2 k volbě starosty MČ Praha 2, stanovení počtu členů RMČ Praha 2, počtu místostarostů a určení funkcí, pro které budou členové ZMČ Praha 2 uvolněni, volbě místostarostů a volbě členů RMČ uvolněných pro výkon této funkce [online]. Městská část Praha 2, 2018 [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  11. ↑ ČTK. Černochová rezignovala na starostku Prahy 2. Neumí si představit kombinaci s ministerským postem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-20 [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kandidátní listina pro: Hlavní město Praha [online]. SPOLU, 2021 [cit. 2021-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-23. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ V Praze 2 proběhlo ustavující zasedání zastupitelstva. www.praha2.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ Černochová: Armádu modernizovat musíme. Závazek k NATO splníme. Novinky.cz [online]. BORGIS, 11. ledna 2022. Dostupné online. 
  19. ↑ Už to řeší i prezident. Černochová s Řehkou půjdou vysvětlovat spor na Hrad. Seznam Zprávy [online]. 2023-05-22 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  20. ↑ Uhasil Fiala spory mezi Černochovou a Řehkou? Výstup ze schůzky budí rozpaky. Novinky.cz [online]. 2023-05-25 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  21. ↑ Černochová měla podezření na korupci v armádě, řekla Radiožurnálu. Pravomoci už přenechala Řehkovi. ČT24 [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ Černochová ve Washingtonu podepsala obrannou dohodu s USA. ČT24 [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. 
  23. ↑ Migrace a terorismus spolu nesouvisí, tvrdí poslanec Gabal. Český rozhlas [online]. 23. listopadu 2015. Dostupné online. 
  24. ↑ Žádní náckové, hájí Černochová účast na protestu proti islamistům. iDNES.cz [online]. 20. ledna 2015. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c Černochová: Z boje se neutíká, to je ustupování zločincům. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 27.října 2018]. Dostupné online. 
  26. ↑ Poslanci odsoudili tureckou invazi i brutální vraždu kurdské političky. Novinky.cz [online]. BORGIS, 15. října 2019. Dostupné online. 
  27. ↑ Poslanci odsoudili Erdogana, Turecko ohrožuje celou EU, řekla Černochová. iDNES.cz [online]. 4. března 2020. Dostupné online. 
  28. ↑ Diplomaté, soudci, politici. 350 Čechů, které monitoroval dodavatel čínské armády. Aktuálně.cz [online]. Economia, 23. září 2020. Dostupné online. 
  29. ↑ Čína bude své aktivity v Česku zřejmě stupňovat, říká sledovaná Černochová. Eurozprávy.cz [online]. 24. září 2020. Dostupné online. 
  30. ↑ Komentář Jany Černochové: Izrael je přítel, který má naši důvěru. E15 [online]. 26. května 2020. Dostupné online. 
  31. ↑ Černochová přirovnala Zaorálka kvůli výrokům o Izraeli k nacistům. Česká televize [online]. 27. května 2020. Dostupné online. 
  32. ↑ Většina českých stran stojí za Izraelem, Piráti, STAN i ČSSD mají opatrnější postoj. Echo24 [online]. 13. května 2021. Dostupné online. 
  33. ↑ PRIMA, F. T. V. Zelenskyj vyznamenal Černochovou s Lipavským. Čeho si Ukrajina na české pomoci váží?. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Vláda Petra Fialy
Předseda vlády
Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS)
Členové v den jmenování vlády
17. prosince 2021
Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, KDU-ČSL) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Jan Lipavský (zahraniční věci, Piráti) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN)
Členové jmenovaní později
3. ledna 2022
Zdeněk Nekula (zemědělství, KDU-ČSL – demise 28. června 2023)
29. června 2022
Vladimír Balaš (školství, STAN – demise 4. května 2023)
10. března 2023
Petr Hladík (životní prostředí, KDU-ČSL)
4. května 2023
Mikuláš Bek (školství, STAN) • Martin Dvořák (evropské záležitosti, STAN)
29. června 2023
Marek Výborný (zemědělství, KDU-ČSL)
Ministři obrany České republiky
1993–20012001–20092009–20142014–dosud
Ministerstvo obrany České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jana_Černochová&oldid=22858883“