Velikonoční pondělí: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
Vch značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Easter monday countries.PNG|náhled|Státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu]] |
[[Soubor:Easter monday countries.PNG|náhled|Státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu]] |
||
'''Velikonoční pondělí''' ([[liturgie|liturgicky]] '''Pondělí v [[velikonoční oktáv|oktávu velikonočním]]''', někdy též ''Červené pondělí'') je dnem, |
'''Velikonoční pondělí''' ([[liturgie|liturgicky]] '''Pondělí v [[velikonoční oktáv|oktávu velikonočním]]''', někdy též ''Červené pondělí'') je dnem, ve kterém by se mělo odpočívat. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k ''přechodovým rituálům'' končící [[zima|zimy]] a nastávajícího [[jaro|jara]]. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách [[teologie|teologizována]] a zasazena do [[křesťanství|křesťanského]] rámce. |
||
[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]] (osmidení), kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Z [[Liturgie|liturgického]] hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, který je dokonce ustanovený českým Zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,<ref>{{Citace elektronického periodika |
[[Církev]]ní oslava [[Velikonoce|Velikonoc]] má zcela jiný rámec, jímž je [[Ježíš Kristus|Kristovo]] vítězství nad smrtí (tj. [[vzkříšení]]) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem [[velikonoční oktáv|velikonočního oktávu]] (osmidení), kdy [[křesťan]]é prožívají velikonoční radost ze svého [[vykoupení]]. Z [[Liturgie|liturgického]] hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, který je dokonce ustanovený českým Zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
Verze z 1. 4. 2021, 20:03
| Velikonoční pondělí | |
|---|---|
 Velikonoční kraslice | |
| Oficiální název | Velikonoční pondělí |
| Druh | křesťanský |
| Datum | pondělí po Velikonoční neděli |
| Oslavy | omezení prodeje |
| Zvyky a tradice | kraslice, pomlázka, oblévačka |
| Souvisí s | Velikonoce |
Velikonoční pondělí (liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním, někdy též Červené pondělí) je dnem, ve kterém by se mělo odpočívat. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.
Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidení), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Z liturgického hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, který je dokonce ustanovený českým Zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,[1] ve kterém je napsáno, že obchody s rozlohou nad 200 m² musí mít na Velikonoční pondělí zavřeno. Pondělí a předcházející Velký pátek jsou jediné dny z celých velikonočních svátků, které je takto v zákoně ustanoveny. V minulosti bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. Pondělí svatodušní či svátek svatého Štěpána). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.
V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.
Reference
- ↑ 223/2016 Sb. Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velikonoční pondělí na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Velikonoční pondělí ve Wikislovníku- Postup pletení velikonoční pomlázky krok za krokem
- Velikonoční kuchyně našich babiček Archivováno 3. 5. 2005 na Wayback Machine.
- Lidové tradice Velikonoc
- Videonávod: jak správně uplést pomlázku
