Portál:Kolonialismus

Kolonialismus je postupné rozšiřování vlivu a hranic státu na určitém (většinou zámořském) území, které z morálních nebo historických důvodů považuje stát za oprávněný cíl svojí expanze. Kolonialismus je zároveň shrnutí názorů, které mají tyto výboje morálně ospravedlňovat. Často kolonialismus sloužil jako možnost posílení ekonomické a vojenské síly země na základě vytváření kolonií, které otevíraly nové trhy, zvyšovaly dostupnost přírodních zdrojů a zároveň se zde i nabízely možnosti využívání levné pracovní síly domorodého obyvatelstva. Na kolonizovaných územích se na druhou stranu vytvářela pokročilá infrastruktura, která umožnila pozdější rozkvět některých států. Existují ale kritické názory, že takovýto příznivý vývoj se týkal převážně obchodních středisek (Hongkong, Singapur) a území s převahou bělošského obyvatelstva (Austrálie, Kanada) a ve zbytku ostatních kolonií byl naopak ekonomický vývoj díky nadvládě evropských velmocí bržděn. Za počátek období kolonizace se tradičně udává rok 1492, tedy rok objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, přestože první pokusy o kolonizaci zámořských území probíhaly již od počátku 15. století. To odstartovalo sérii zámořských výbojů, které vyvrcholily koncem devatenáctého století. Po první světové válce procházely koloniální říše obdobím stagnace. Během druhé světové války a po ní zesílil tlak jednotlivých národů domáhajících se svobody a v druhé půlce dvacátého století tedy proběhl postupný proces dekolonizace. Přesto však někteří kritici tvrdí, že kolonialismus a ovládání původních kolonií dále pokračuje, avšak v jiných formách.

Další historické portály: Historie • Starověk • Antika • Středověk • Byzantská říše • Křížové výpravy • Novověk • Druhá světová válka Tento portál se skládá z několika náhodně se obměňujících částí

Pro obměnu obsahu portálu klikněte zde

Článek upravit

Území jež byla během historie v menším či větším vlivu Britského impéria

Britské impérium bylo rozsáhlé území vlastněné Velkou Británií rozkládající se po první světové válce na téměř čtvrtině zemského povrchu. První britskou objevnou výpravu vedl John Cabot, který se podobně jako Kryštof Kolumbus domníval, že objeví cestu do Indie. Přesto se Angličané do většího kolonizačního úsilí nepouštěli, Ameriku a její pobřeží ovládali téměř po celé 16. století z větší části Španělé. Anglické lodě v této době spíše sloužily jako pro pirátské aktivity, přepadávající španělské lodě vezoucí zlato a další suroviny z Ameriky do Španělska. Britové tedy začali budovat svoji americkou koloniální říši až v 17. století po porážce španělské Armady. Nejdůležitější americkou kolonií ale bylo v této době karibské souostroví zejména díky plantážím s cukrovou třtinou. Kvůli pěstování sem bylo dováženo značné množství otroků a otroci se v krátké době stali v anglických koloniích běžným jevem. Naproti tomu kolonie v Americe sloužily původně jako osady dodávající karibským oblastem nezbytné suroviny a byly spíše útočištěm lidí prchajících před náboženskou perzekucí. Kvalitní zemědělské podmínky sem ale lákaly stále více kolonistů. Po vítězných bojích s Nizozemci v polovině 17. století si Velká Británie pojistila územní celistvost kolonií v severní Americe, přesto zde ale byli i jiní konkurenti - Francouzi. Angličané (od roku 1707 Britové) s nimi soupeřili nejen v Americe, ale i v Indii, a to až do sedmileté války, během které získala britská vojska nad francouzskými převahu a značnou část původně francouzských kolonií získali Britové pod svou kontrolu. Na zaplacení válečných výdajů byly americkým osadám zvýšeny daně a bylo zavedeno též velmi nepopulární kolkovné. Tyto zákroky tak spolu s nedostatkem vlivu na dění v Britském impériu způsobily povstání třinácti amerických osad a vypuknutí války za nezávislost, která posléze vyústila ve vyhlášení Spojených států amerických a narušení integrity severoamerické části Britského impéria. Po ztrátě části severní Ameriky (Kanada zůstala vůči Britům loajální) Britové stočili svoji pozornost na nový kontinent - Austrálii, která se z původně vězeňské kolonie stala společně s Novým Zélandem další prosperující částí impéria. Tato dvě území se spolu s Kanadou a poté také s Jihoafrickou unií stala takzvanými Dominii, tedy koloniemi s bělošskou populací, které získaly v rámci impéria autonomní postavení. V 19. století posilovali Britové dále svůj vliv na většině kontinentů a po první světové válce náležela pod vládu Britského impéria zhruba čtvrtina zemského povrchu. Tato říše však byla v meziválečném období již za zenitem. Sílící nacionalismus postupně podkopával britskou autoritu, což se projevilo po porážkách s Japonskem za druhé světové války. Již několik let po válce začaly země náležející pod britskou správu postupně vyhlašovat nezávislost. Přestože některé ze zemí zůstaly členy commonwealthu, Británie ztratila značný vliv a moc v celosvětovém měřítku. Dnes Velké Británii patří již jen zlomek původního impéria, který se nyní nazývá zámořské území Spojeného království.

Archiv »

Významná data upravit

1492 – Kryštof Kolumbus objevuje Ameriku a započíná tak éru španělské zámořské expanze.

1494 – Španělsko a Portugalsko si ve smlouvě z Tordesillas rozdělují svět na sféry vlivu.

1500 – Portugalci objevují Brazílii.

1513 – Portugalské lodě přistávají na Macau.

1521 – Hernán Cortés dobývá Aztéckou říši.

1533 – Francisco Pizarro dobývá říši Inků.

1580 – Portugalsko uzavírá personální unii se Španělskem.

1581 – Spojené nizozemské provincie vyhlašují nezávislost na Španělsku.

1600 – V Anglii je založena Východoindická společnost.

1602 – Východoindická společnost založena v Nizozemí.

1620 – Puritáni vyplouvají na lodi Mayflower z přístavu Plymouth, aby založili novou osadu na americkém pobřeží. O deset let později zakládají osadu Boston v pozdějším americkém státě Massachusetts.

1641 – Japonsko se uzavírá před světem, je zakázán jakýkoli kontakt se zahraničím a cizinci jsou postupně vyhnáni.

1756–1763 – Sedmiletá válka

1776 – Druhý americký kongres vydává Deklaraci nezávislosti

1824 – Je dovršeno osvobození latinskoamerických států a postupně vyhlášena nezávislost na jejich mateřské zemi Španělsku.

1885–1914 – Vrchol kolonizačního období, Afrika postupně rozdělena mezi evropské státy.

1914–1918 – První světová válka

1918–1939 – Největší územní rozsah koloniálních velmocí Velké Británie a Francie.

1939–1945 – Druhá světová válka

1946–1990 – USA udělují Filipínám nezávislost. Začíná tak období dekolonizace, při kterém postupně vyhlašují nezávislost téměř všechny státy Afriky (Nigérie, Čad, Alžírsko, Maroko, Kongo, Angola, Súdán a další), stejně jako značná část států Asie (Indie, Pákistán, arabské státy, Indonésie) a Oceánie (Papua Nová Guinea, některé tichomořské ostrovy a souostroví). Posledním osamostatněným státem je Namibie (1990).

Významná témata upravit

Kolonizace a vývoj kolonií Podle kontinentů: Evropa Asie Jižní Amerika Severní Amerika Afrika Austrálie Oceánie Antarktida Podle koloniálních států: Španělsko Portugalsko Nizozemí Velká Británie Francie Německo Spojené státy americké Belgie Itálie Japonsko Dánsko Švédsko Rakousko Kuronsko

Dobyvatelé a objevitelé Hernando Cortéz Francisco Pizarro Vasco Núñez de Balboa Walter Raleigh James Cook David Livingstone Henry Morton Stanley Fernão de Magalhães Bartolomeo Diaz Vasco da Gama Kryštof Kolumbus Amerigo Vespucci Abel Tasman Jacques Cartier Robert de La Salle Vitus Bering

Významné konflikty Opiové války Sedmiletá válka První světová válka Velká hra Rusko-japonská válka Indočínská válka Búrské války Alžírská válka Americká válka za nezávislost Portugalská koloniální válka Indočínská válka Objevné cesty Zámořské objevy První výprava Kryštofa Kolumba Obecné pojmy Kolonialismus Kolonizace Kolonie Dekolonizace Imperialismus Otroctví Merkantilismus

Obrázek upravit

Mexický voják z roku 1816 Archiv »

Osobnost upravit

lodě Aralské flotily

Alexej Butakov byl ruským admirálem a průzkumníkem Aralského jezera. Před jeho prozkoumáváním se již zúčastnil jako starší důstojník expedice mající za úkol obeplout svět přes mys Dobré naděje, Kamčatku a mys Horn zpět do výchozího bodu, kterým byl přístav Kronštadt. Roku 1848 dostal za úkol zmapovat Aralské jezero. Do pevnosti Raim byla z Orenburgu dopravena loď Konstantin. S tou se Butakov vydal prozkoumat Aral. Během této vyprávy bylo zaznamenáno množství meteorologických a astronomických údajů, byla měřena hloubka jezera, podrobně zaměřeny ostrovy a souostroví. Dále posádka lodi získala množství vzorků zdejších minerálů a fauny. Na základě Butakových objevů byla roku 1850 vydána mapa Aralského jezera. Butakov se zúčastnil i ruské expanze do střední Asie, během níž byly mimo jiné prozkoumány a popsány toky řek Amudarje a Syrdarje. Od roku 1864 sloužil u baltské flotily, o rok později byl povýšen na admirála, roku 1867 na kontradmirála. Zemřel roku 1869 v Německu, kde pobýval z léčebných důvodů.

Archiv »

K úpravě upravit

• Francisco Pizarro rozšířit

• Opiové války rozšířit

• Mayflower rozšířit

• Zámořské objevy rozšířit článek o novověkou část, případně zároveň založit nový článek týkající se novověkých zámořských expedic

• Nizozemská Východoindická společnost rozšířit

• Kuronsko rozšířit část o kolonizaci, popř. rozšířit celou historii

Kategorie upravit

Kolonialismus Kavkazská válka Koloniální impéria Kolonie Postkolonialismus Výsadní koloniální společnosti

Objevitelské cesty Cestovatelé Expedice Kolonizace vesmíru

Informace upravit

Na této stránce se nachází seznam posledních změn v kategorii Kolonialismus.

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kolonialismus}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Seznam všech portálů české Wikipedie