Walter Houser Brattain: Porovnání verzí
založení - překlad enwiki |
m uprava bio. dat a uprava kategorii a pridano cislo revize z prekladu en wiki |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
}} |
}} |
||
'''Walter Houser Brattain''' ([[10. únor|10. února]] |
'''Walter Houser Brattain''' ([[10. únor|10. února]] [[1902]], [[Amoy]] v Číně - [[13. říjen|13. října]] [[1987]], [[Seattle]]) byl americký fyzik, který který spolu s [[John Bardeen|Johnem Bardeenem]] a [[William Shockley|Williamem Shockleym]] objevil [[tranzistor]]. Za tento objev získali v roce 1956 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. |
||
== Raný život == |
== Raný život == |
||
Ačkoli se narodil v Amoy, v |
Ačkoli se narodil v Amoy, v Číně, rané dětství strávil ve Springfieldu, Oregonu a Washingtonu. Vyrůstal ve státu Washington na farmě svých rodičů, Rosse R. Brattaina a Ottilie Houser. Svůj bakalářský titul získal z fyziky a matematiky na [[Whitman College]] in Walla Walla ve Washingtonu v roce 1924. V roce 1926 získal na [[University of Minnesota]] magisterský titul a v roce 1929 na stejné univerzitě titul Ph.D. ve fyzice. Vedoucím doktorandské práce byl John T. Tate a tématem byl dopad [[elektron]]ů na [[rtuť]]ové výpary. V letech 1928 až 1929 pracoval v Národním úřadu pro míry a váhy (National Bureau of Standards) ve Washingtonu, D.C., a v roce 1929 přešel do Bellových laboratoří v New Yersey. |
||
Brattainův výzkum v [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratořích]] před druhou světovou válkou se nejdříve týkal fyziky povrchu [[wolfram]]u a později povrchu oxidů [[Měď|mědi]] a povrchu [[křemík]]u. Během druhé světové války se věnoval rozvoji metod odhalení ponorek pro [[Columbia University]]. Po válce se vrátil do Bellových laboratoří a připojil se ke skupině vedené Williamem Shockleym. Ten od začátku roku [[1946]] vedl hlavní výzkum [[polovodič]]ů pro praktické vytvoření zesilovače. |
Brattainův výzkum v [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratořích]] před druhou světovou válkou se nejdříve týkal fyziky povrchu [[wolfram]]u a později povrchu oxidů [[Měď|mědi]] a povrchu [[křemík]]u. Během druhé světové války se věnoval rozvoji metod odhalení ponorek pro [[Columbia University]]. Po válce se vrátil do Bellových laboratoří a připojil se ke skupině vedené Williamem Shockleym. Ten od začátku roku [[1946]] vedl hlavní výzkum [[polovodič]]ů pro praktické vytvoření zesilovače. |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Reference a další informace == |
== Reference a další informace == |
||
=== Zdroje === |
=== Zdroje === |
||
*{{překlad|en|John Bardeen}} |
*{{překlad|en|John Bardeen|179575430}} |
||
===Externí odkazy === |
===Externí odkazy === |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku}} |
{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku}} |
||
{{DEFAULTSORT:Brattain, Walter Houser}} |
{{DEFAULTSORT:Brattain, Walter Houser}} |
||
[[Kategorie:Narození 1902| |
[[Kategorie:Narození 1902|Narození 1902]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1987 |
[[Kategorie:Úmrtí 1987]] |
||
[[Kategorie:Američtí fyzikové |
[[Kategorie:Američtí fyzikové]] |
||
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku |
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku]] |
||
[[bg:Уолтър Братейн]] |
[[bg:Уолтър Братейн]] |
||
Verze z 22. 12. 2007, 17:57
Šablona:Nobelova cena Šablona:Infobox Biografie
Walter Houser Brattain (10. února 1902, Amoy v Číně - 13. října 1987, Seattle) byl americký fyzik, který který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym objevil tranzistor. Za tento objev získali v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku.
Raný život
Ačkoli se narodil v Amoy, v Číně, rané dětství strávil ve Springfieldu, Oregonu a Washingtonu. Vyrůstal ve státu Washington na farmě svých rodičů, Rosse R. Brattaina a Ottilie Houser. Svůj bakalářský titul získal z fyziky a matematiky na Whitman College in Walla Walla ve Washingtonu v roce 1924. V roce 1926 získal na University of Minnesota magisterský titul a v roce 1929 na stejné univerzitě titul Ph.D. ve fyzice. Vedoucím doktorandské práce byl John T. Tate a tématem byl dopad elektronů na rtuťové výpary. V letech 1928 až 1929 pracoval v Národním úřadu pro míry a váhy (National Bureau of Standards) ve Washingtonu, D.C., a v roce 1929 přešel do Bellových laboratoří v New Yersey. Brattainův výzkum v Bellových laboratořích před druhou světovou válkou se nejdříve týkal fyziky povrchu wolframu a později povrchu oxidů mědi a povrchu křemíku. Během druhé světové války se věnoval rozvoji metod odhalení ponorek pro Columbia University. Po válce se vrátil do Bellových laboratoří a připojil se ke skupině vedené Williamem Shockleym. Ten od začátku roku 1946 vedl hlavní výzkum polovodičů pro praktické vytvoření zesilovače.
Jejich výzkum vedl v roce 1947 k objevu hrotového tranzistoru. Za tento objev obdrželi v roce 1956 Brattain, John Bardeen a William Shockley Nobelovu cenu za fyziku.
Walter Brattain zemřel 13. října 1987 v Seattlu.
Reference a další informace
Zdroje
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Bardeen na anglické Wikipedii.