Přeskočit na obsah

Slezské vojvodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slezské vojvodství
Województwo śląskie
Slezské vojvodství – znak
znak
Slezské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoKatovice
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha12 333,09 km²
Časové pásmoUTC+01:00
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 517 635 (2019[1])
Hustota zalidnění366,3 obyv./km²
Jazykpolština
němčina (v některých obcích)
Národnostní složeníPoláci: 81,93 % (polská a zároveň jiná národnost 92,8 %)
Slezané: 15,59 % (z toho 7 % pouze slezská národnost, 8,5 % polsko-slezská)
Němci: 0,75 %
neurčená: 1,57 %[2]
Správa regionu
StátPolskoPolsko Polsko
Nadřazený celekPolsko
Druh celkuvojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • městské: 19
 • venkovské: 17
Gminy
 • městské: 49
 • městsko-vesnické: 22
 • vesnické: 96
Vznik1. ledna 1999
VojvodaJarosław Wieczorek (PiS)
MaršálekJakub Chełstowski (PiS)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-24
NUTSPL22
Označení vozidelS
Oficiální webwww.silesia-region.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské vojvodství (polsky Województwo śląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.

Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku.[3] Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.

Proměny územního členění od roku 1922

Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.

Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.

Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.[4][5][6]

V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.

Budova Slezského parlamentu v Katovicích – nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství

Slezské vojvodství má rozlohu 12 333,09 km². S počtem obyvatel okolo 4,5 milionu je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).

Nachází se na jihu Polska a sousedí:

Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).

Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.[7] Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.

Slezské vojvodství a zemské hranice

[editovat | editovat zdroj]

Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství[3] a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.

Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.

Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.

V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.[3][8][9] Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.[10]

Administrativní mapa vojvodství
Města ve Slezském vojvodství

Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 22 městsko-vesnických a 96 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński) Beruň 59 776
Okres Będzin (Powiat będziński) Będzin 148 089
Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski) Bílsko-Bělá 165 960
Okres Čenstochová (Powiat częstochowski) Čenstochová 134 555
Okres Hlivice (Powiat gliwicki) Hlivice 115 528
Okres Kłobuck (Powiat kłobucki) Kłobuck 84 591
Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki) Lubliniec 76 451
Okres Mikulov (Powiat mikołowski) Mikulov 98 990
Okres Myszków (Powiat myszkowski) Myszków 70 880
Okres Pština (Powiat pszczyński) Pština 111 539
Okres Ratiboř (Powiat raciborski) Ratiboř 119 373
Okres Rybnik (Powiat rybnicki) Rybnik 78 213
Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski) Tarnovské Hory 140 519
Okres Těšín (Powiat cieszyński) Těšín 178 191
Okres Vladislav (Powiat wodzisławski) Vladislav 157 088
Okres Zawiercie (Powiat zawierciański) Zawiercie 117 624
Okres Żywiec (Powiat żywiecki) Żywiec 152 726

Města s postavením okresu

[editovat | editovat zdroj]
Město Počet obyvatel (2019)
Katovice (Katowice) 292 774
Čenstochová (Częstochowa) 220 433
Sosnovec (Sosnowiec) 199 974
Hlivice (Gliwice) 178 603
Zabrze 172 360
Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) 170 663
Bytom 165 263
Rybnik 138 098
Slezská Ruda (Ruda Śląska) 137 360
Tychy 127 590
Dąbrowa Górnicza 119 373
Chořov (Chorzów) 107 807
Jaworzno 91 115
Jastrzębie-Zdrój 88 743
Myslovice (Mysłowice) 74 618
Siemianowice Śląskie 66 841
Žárov (Żory) 62 472
Slezské Pěkary (Piekary Śląskie) 55 030
Świętochłowice 49 557

Paleontologie

[editovat | editovat zdroj]

Na území tohoto vojvodství se nachází množství významných paleontologických lokalit s objevy světového významu, zejména z doby druhohorní éry. Takovými objevy jsou Silesaurus opolensis z lokality Krasiejów nebo Smok wawelski z lokality Lisowice. Byl zde také objeven jediný dosud známý polský dinosaurus (popsaný podle kosterních fosilií), a to Velocipes guerichi.[11]

  1. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
  2. Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
  3. a b c SZYMCZYK, Tomasz. Województwo śląskie, a dominuje w nim Małopolska. Ale w nazwie jej nie ma. Dziennik Zachodni [online]. 1.9.2017 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  4. ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  5. 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  6. KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky) 
  7. Demografická charakteristika Slezského vojvodství 2017
  8. RAUDNER, Tomasz. Województwo zmieni nazwę na śląsko-małopolskie? "Jesteśmy dyskryminowani". Rybnik.com.pl [online]. 19.2.2019 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online. 
  9. Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích
  10. Może być tylko jedno… górnośląskie [online]. Ruchu Autonomii Śląska, 21.02.2019 [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-26. (polsky) 
  11. SOCHA, Vladimír. Rychlá noha z Polska. OSEL.cz [online]. 1. července 2022. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]