Sardinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sardegna)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o autonomní oblasti a o ostrově Sardinie. O zaniklém království pojednává článek Sardinské království.
Sardinie
Regione Sardegna
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Sardinia in Italy.svg
Hlavní město Cagliari
Souřadnice
Rozloha 24 100,02 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 663 286[1] (2015)
Hustota zalidnění 68,95 ob./km²
Správa regionu
Nadřazený celek Itálie
Druh celku Oblast
Podřízené celky • 8 provincií (Cagliari, Carbonia-Iglesias, Medio Campidano, Nuoro, Ogliastra, Olbia-Tempio, Oristano, Sassari)
• 377 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 IT-88
NUTS ITG2
Oficiální web www.regione.sardegna.it

Sardinie (italsky: Sardegna, sardinsky Sardigna, Sardinna nebo Sardinnia) je autonomní oblast a ostrov na jihozápadě Itálie o rozloze 24 090 km² ve Středozemním moři. Samotný ostrov Sardinie je druhým největším ostrovem Středozemního moře (po Sicílii), ležícím mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem. Region má rozlohu 24 090 km², přes 1,6 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií. Hlavním městem je Cagliari. Na ostrově se mluví kromě italštiny také sardinštinou a ve městě Alghero katalánštinou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově ve starověku existovala svébytná nuragská civilizace. Prvními kolonisty byli Féničané a Kartaginci, na pobřeží bylo založeno i několik řeckých osad. Roku 238 př. n. l. se ostrova zmocnili Římané, které vystřídali roku 456 n.l. germánští Vandalové. V roce 533 se zde vylodili Byzantinci. V 8. století se ostrov dostal pod Araby.[2] I v dalších letech se měnila nad strategicky důležitým ostrovem vláda. V letech 1297 až 1861 zde bylo Sardinské království, které se změnilo roku 1861 na Italské.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologicky jde o zbytek sardinsko-korsické plošiny odlomené z dávné Tyrhénie, tvořený žulou, rulou a břidlicí, který později podléhal variskému vrásnění. Mladší vrstva vápenců pochází z následné mořské transgrese. Konečnou podobu dodaly Sardinii lávové výlevy v miocénu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oblast zahrnuje hlavní ostrov Sardinie a okolní ostrovy.

ostrov/souostroví provincie rozloha
(km²)
vlastní Sardinie všech 8 23 813
Sant'Antioco Carbonia-Iglesias 108
San Pietro Carbonia-Iglesias 54
Asinara Sassari 51
La Maddalena Olbia-Tempio 49
Caprera Olbia-Tempio 15,5
...

Druhý největší Italský ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou velmi omezené především pro neprostupné porosty. Reliéf se vyznačuje oblými tvary. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargent.

Film[editovat | editovat zdroj]

O Sardinii pojednává česko-italský celovečerní film Mír s tuleni, obsahující mimořádně zajímavé archivní i nově pořízené záběry Sardinie ze vzduchu, pevniny i z moře. Film vznikl ve spolupráci se sardskými obyvateli městečka Cala Gonone a byl po celé Sardinii promítán také v kinech.

Dostupnost a turismus[editovat | editovat zdroj]

Za zhlédnutí jistě stojí horo-skalnatá oblast Aggius (5 km SZ od Tempia) se zajímavými stometrovými oblými monolity. Hodnotné možnosti tu mají horolezci. Na severním pobřeží u Capo Testa se nalézá pás 60–90 m vysokých, oblých balvanových kup, přístupných z moře i pobřeží. Lezecké stěny se zvedají z moře a pláží v Golfo di Orosei u Cala Gonone a jižněji u Cala Fuili a Cala Luna. Efektní červené skalní stěny vystupující přímo z vody u Arbatax (poblíž Tortoli) se pro svou zvětralost využívají méně. Sardinie láká tajemnými prehistorickými stavbami - nuraghy z let 1500–300 př. n. l. V provincii Oristano je archeologické naleziště starobylého města Tharros. Přístup je nejčastější lodí z Itálie anebo Korsiky přes Bonifácký průliv.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat, [cit. 2015-09-20]. Dostupné online. (italsky) 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sardegna, s. 29.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]