Portál:Obojživelníci

Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vítejte na portálu Obojživelníci!

Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.

Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.

Článek měsíce

Leiopelma Hamiltonova (Leiopelma hamiltoni) je endemický druh žábyNového Zélandu. Patří do jednoho z nejstarších a nejprimitivnějších rodů žab, které ostrovní oblast osídlily již v pradávných dobách díky kontinentálnímu driftu při rozpadu superkontinentu Gondwany. Jsou to obojživelníci žijící výhradně na souši, vodu nepotřebují ani k rozmnožování.

V současnosti se dochovala jediná původní populace žijící na Stephensově ostrově ležícím u členitého severního pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu. Leiopelmy Hamiltonovy tam obývají jen nevelké, kamenité, původně zalesněné území, které však bylo později vykáceno a devastováno pasoucími se hospodářskými zvířaty. Dnes je oblast výskytu oplocena, revitalizována a rostou tam převážně traviny, nízké poléhavé rostliny a vyrůstá obnovený původní les. Více…

Obrázek1

Odpočívající žába druhu létavka velkohlavá (Polypedates megacephalus)

Vybraná čeleď

Červor bombajský (Ichthyophis bombayensis)

Červorovití (Ichthyophiidae) představují čeleď beznohých obojživelníků z řádu červorů (Gymnophiona). Vyskytují se v jižní a jihovýchodní Asii směrem na východ až po Wallaceovu linii. Jde o zástupce edafonu tropických deštných lesů a dalších vhodných stanovišť, na povrch vylézají pouze zřídka, typicky za vydatných dešťů. Na základě skrytého způsobu života jsou informace o jejich chování a ekologii jenom sporé – což je, koneckonců, charakteristické i pro ostatní červory. Potravou červorovitých jsou především žížaly a další půdní organismy, v zajetí však bez obtíží přijímají i jinou masitou potravu. Samice červorovitých vykazují rodičovskou péči; provazce nakladených vajíček chrání až do vylíhnutí mláďat. Larvy zpočátku žijí ve vodních tocích a teprve po metamorfóze se přesouvají do půdy. Oplození červorovitých probíhá vnitřně, samčí kopulační orgán se označuje jako phallodeum. Více…

Obojživelníci v ohrožení

Kriticky ohrožený taxon


Atelopus plamínkový (Atelopus ignescens, Cornalia, 1849) je kriticky ohrožený druh žáby z čeledi ropuchovitých endemický pro severní Andy a Ekvádor. Jeho druhové jméno (ignescens – „planoucí“) pravděpodobně odkazuje na oranžové zbarvení jeho břicha. Populace se začala zmenšovat v 80. letech 20. století, a to pravděpodobně následkem nákazy chytridiomykózou, která v té době decimovala populace obojživelníků po celém světě; před opětovným objevením byl druh Mezinárodním svazem ochrany přírody označen za vyhynulý. Dále je ohrožen likvidací přirozeného prostředí, znečištěním, změnou klimatu a invazním pstruhem duhovým. Více…

Zajímavosti

Víte, že…

Obrázek2

Nedospělá parosnička nádherná (Kaloula pulchra) sedící na kapce vody, říční ostrov Don Det, Laos

Obojživelníci v Česku

Ropucha obecná (Bufo bufo) je obojživelník z čeledi ropuchovití, která patří mezi nejhojnější ropuchy na území Česka. Žije v Evropě, západní Asii a severozápadní Africe. Dosahuje délky okolo 7 až 15 cm. Hnědo zeleně zbarvené tělo je relativně mohutné (především u samic) a je pokryté malými hrbolky připomínajícími bradavice. Za očima má jedové žlázy, které v případě ohrožení vylučují dráždivý toxin. Je aktivní především za soumraku a v noci. Pohybuje se pomalou chůzí nebo krátkými skoky. Živí se rozličnými bezobratlými. Kromě období rozmnožování žije samotářským způsobem života.

Jejím úhlavním nepřítelem je člověk, ať už se jedná o automobilisty či znečišťování přírody nebezpečnými látkami. Za dosavadní hojnost tohoto užitečného tvora, který zkonzumuje značné množství škodlivých živočichů, vděčíme především jeho nenáročnosti a přizpůsobivosti. Více…

Kategorie

O portálu

e

Nové články

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Informace

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.

KVALITNÍ ČLÁNKY

POMOZTE

Neváhejte připsat článek, který Vám tu chybí nebo ho založte! (Možné zdroje)

Alofrynovití • Červor žlutoboký • Ecnomiohyla rabborumen • Hvízdalkovití • Leiopelma • Macarátovití • Otylkovití • Paropuchovití • Pipy • Platyhystrix • Rohatkovití • Ropušenkovití • Rosněnkovití • Skokan zlatavý • Úbytek populací obojživelníkůenfr • Vakorosničkovití • Velemlokovití



  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.