Portál:Brno/Článek/Archiv/2021
Zde je archivovaný přehled o článcích měsíce na portálu Brno, které byly použity v období roku 2021:
Leden[editovat zdroj]
Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky. Svým dílem předznamenal i podnítil české národní obrození, třebaže sám k romantickým obrozencům chronologicky ani svým založením nepatřil. Byl nejvýznamnějším představitelem racionalistického osvícenství v českých zemích a k jeho největším zásluhám patří zavedení a soustavné uplatňování kritické metody ve vědeckém bádání. Jeho rozsáhlou vědeckou činnost lze rozdělit do několika základních oblastí: historie, historiografie, biblistika, paleoslavistika, slovanská filologie a bohemistika. Dne 17. prosince 1828 přijel do Brna z císařské audience ve Vídni, se zápalem plic byl však hospitalizován v nemocnici Milosrdných bratří na Starém Brně, kde 6. ledna 1829 zemřel. Pohřební obřad proběhl 8. ledna v klášterním kostele Milosrdných bratří sv. Leopolda. Ostatky byly uloženy na starobrněnský hřbitov u tehdy již zaniklého kostela sv. Václava. …celý článek
Únor[editovat zdroj]
Hugo Haas (19. února 1901 Brno – 1. prosince 1968 Vídeň) byl divadelní i filmový režisér a herec. Narodil se v Bezručově ulici v Brně v rodině židovského obchodníka s obuví Lipmanna Haase a jeho ženy Elky. Po absolvování brněnské konzervatoře nastoupil v roce 1920 do zdejšího Národního divadla, poté vystřídal divadla v Ostravě i Olomouci a roku 1924 odešel do pražského Divadla komedie, Divadla na Vinohradech a zakotvil v činohře Národního divadla. V roce 1923 se poprvé objevil také ve filmu, tehdy ještě němém. Roku 1931 zazářil už ve zvukovém filmu Muži v offsidu a poté následovaly další tři desítky snímků. V roce 1936 poprvé režíroval spolu s Otakarem Vávrou Velblouda uchem jehly. Počátkem roku 1939 dostal kvůli židovskému původu výpověď v Národním divadle a poté prchl přes Paříž, Španělsko a Lisabon do USA. Zde hrál divadlo a vyučoval, prosadil se také v Hollywoodu. Po návratu do Evropy účinkoval občas v rakouské televizi, do vlasti už se však natrvalo nevrátil. …celý článek
Březen[editovat zdroj]
Brno-střed je městská část ve středu statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně historickým centrem města (čtvrť Brno-město a katastrální území Město Brno), Starým Brnem, Stránicemi, Štýřicemi a Veveřím a také částmi Černých Polí, Pisárek, Trnité a Zábrdovic. Svým rozsahem se tak do určité míry kryje s územím města Brna v letech 1850–1919 (tzv. Vnitřní Brno). Celková katastrální výměra činí 15,03 km². Většina území městské části se rozkládá mezi řekami Svratkou a Svitavou, její dominanty představují hrad Špilberk a katedrála na Petrově. Žije zde přes 64 000 obyvatel. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Její úřad sídlí v komplexu bývalého dominikánského kláštera. Je administrativním, hospodářským a kulturním centrem Brna. …celý článek
Duben[editovat zdroj]
Moravská zemská knihovna sídlící v Brně je se čtyřmi miliony dokumentů druhou největší knihovnou v České republice. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji. Její univerzální knihovní fond je doplněn specializovanými fondy. Zpracovává a uchovává konzervační fond (na základě práva povinného výtisku), buduje a uchovává historický fond (soubor rukopisů, starých tisků, grafiky a mapy). Jako výzkumná organizace se podílí na evropských a národních projektech, především z oblasti digitalizace a ochrany fondů. Služeb knihovny využívá přibližně 21 000 čtenářů a čtenářek, kteří mají k dispozici více než 660 studijních míst, 80 počítačů a přístup k databázím elektronických informačních zdrojů, jichž využívá až milion návštěvníků ročně. Knihovna pořádá pravidelně výstavy, přednášky a další kulturní akce. Jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury. Dne 2. dubna 2001 otevřela veřejnosti své současné sídlo v Kounicově ulici. …celý článek
Květen[editovat zdroj]
Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal, (22. května 1921 Veľké Leváre – 25. září 1995 Brno) byl brněnský dirigent, kapelník, saxofonista, textař, zpěvák a hudební skladatel. Umělecké jméno Brom přijal jako náhodně vybrané z encyklopedie. Od 40. let až do své smrti řídil Orchestr Gustava Broma, jenž ve své době patřil ke špičkovým hudebním tělesům, hrál swing a jazz i mnoho skladeb tzv. středního proudu a mimo jiné počátkem 60. let doprovázel soutěž Hledáme mladé talenty. Jako hledač talentů Brom objevil například Hanu Zagorovou. Jako zpěvák se uplatnil např. roce 1961, když krátce po oznámení prvního letu člověka do vesmíru se svým orchestrem nahrál a nazpíval jako poctu Juriji Gagarinovi píseň Pozdrav astronautovi (známou dle prvního verše „Dobrý den, majore Gagarine“), která se stala hitem. …celý článek
Červen[editovat zdroj]
František Weyr (25. dubna 1879 Vídeň – 29. června 1951 Brno) byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, kde byl dlouhá léta profesorem ústavního práva. Stal se i jejím prvním děkanem (v akademickém roce 1919/1920 a pak znovu v letech 1927/1928 a 1935/1936). Vykonával ale i jiné veřejné funkce, např. byl rektorem Masarykovy univerzity (1923/1924), předsedal statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Jako člen ústavního výboru se podílel na tvorbě nové ústavy Československa po roce 1918 a významně se zasloužil o umístění Nejvyššího soudu do Brna. Za německé okupace se přestěhoval do Prahy, ale po válce se do Brna vrátil a pokračoval v pedagogické práci, až po únoru 1948 byl z fakulty akčním výborem vypuzen. Zemřel před 70 lety, 29. června 1951. …celý článek
Červenec[editovat zdroj]
Nina Divíšková (12. července 1936 Brno – 21. června 2021 Praha) byla česká herečka. Vyrůstala v Brně v rodině sportovce a jeskyňáře Karla Divíška a divadelní pedagožky Elmarity Divíškové. Její starší sestra Tamara Divíšková se stala výtvarnicí. Během studií na DAMU v letech 1954–1959 se seznámila se svým budoucím manželem, režisérem Janem Kačerem. Hereckou dráhu začala v ostravském Divadle Petra Bezruče, poté se na 35 let stal její domovskou scénou Činoherní klub v Praze. Po odchodu ze stálého angažmá získala řadu výrazných rolí v menších pražských divadlech. Ve filmu se začala objevovat už od konce 60. let, i když jí byly určeny obvykle spíše menší role. Za matku v Zelenkových Příbězích obyčejného šílenství (Dejvické divadlo) a její filmovou podobu byla nominována na Thálii i na Českého lva. V červenci 2021 by oslavila 85. narozeniny. …celý článek
Srpen[editovat zdroj]
Září[editovat zdroj]
Lodní doprava na Brněnské přehradě je provozována od roku 1946. Lodě Dopravního podniku města Brna s elektrickým pohonem plují po celé délce Brněnské přehrady. Pravidelná doprava probíhá v rozšířené letní sezóně, od konce dubna zhruba do konce října. Z přístaviště v Brně-Bystrci jsou plavidla vypravována do zastávky Veverská Bítýška, která se nachází u stejnojmenného města (avšak stále na území Brna) na konci vzdutí nádrže. Velký zájem zaznamenávala lodní doprava především v 50. letech 20. století, v 60. a 70. letech došlo ke stagnaci, následované v roce 1978 přestavbou bystrckého přístaviště a postupnou modernizací lodí v 80. letech. V novém století počet přepravovaných cestujících znovu narůstal a na přelomu prvního a druhého desetiletí proběhla téměř kompletní obnova flotily.