Balassagyarmat
| Balassagyarmat Ďarmoty | |
|---|---|
 Pomník Civitas fortissima | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°4′37″ s. š., 19°17′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 - 170 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Severní Maďarsko |
| Župa | Nógrád |
| Okres | Balassagyarmat |
  Ďarmoty | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,74 km² |
| Počet obyvatel | 14 873 (1. 1. 2018) |
| Etnické složení | Maďaři |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Gáborr Csach |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 35 |
| PSČ | 2660 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Balassagyarmat (slovensky Balážske Ďarmoty, česky někdy jen Ďarmoty[1][2][3]) je město v Maďarsku v župě Nógrád.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město leží 80 km severně od Budapešti na levém břehu Ipeľu, na hranicích se Slovenskem. Na protějším, pravém, břehu, oddělena trianonskou hranicí z roku 1920, leží obec Slovenské Ďarmoty, okres Veľký Krtíš. Město má rozlohu 29,85 km² a čítá 17 664 obyvatel (2001).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší stopou osídlení byl archeologicky zjištěný bohatě vybavený hrob doby laténské, zdokumentovaný v městském muzeu. Středověká kolonizace, která vedla k založení města, se datuje k roku 1244. Místo prosperovalo díky řemeslům i obchodu. V roce 1552 obsadili zdejší kraj včetně Ďarmot osmanští Turci, vypálili a vydrancovali jej. K znovuosídlení došlo během 17. století, město se rychle rozrůstalo a v roce 1790 se stalo hlavním městem Novohradské župy a nábožensky kosmopolitním centrem. Okresní věznice s opevněnou věží zde byla vystavěna v roce 1845 a slouží dodnes, její umístění v centru města je urbanisticky ojedinělým jevem.
Podle ustanovení Trianonské smlouvy z roku 1919 mělo toto pohraniční město připadnout Československu. Silný a vytrvalý odpor maďarských obyvatel tomu zabránil. Občané města pronásledovali české okupační jednotky přes řeku Ipeľ. Maďaři pak svému městu udě̟lili titul „Civitas Fortissima“ (Nejstatečnější město) a dali na památku své samostatnosti postavit stejnojmenný pomník.
V roce 1950 byl statut krajského města přesunut do Salgótarjánu. Krajský soud a věznice jsou v Balassagyarmatu dodnes.
Památky[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Komplex budov bývalého krajského soudu s věznicí uprostřed, klasicistní stavby z počátku 19. století
- Bývalá radnice, klasicistní budova architekta Ference Kasselika z let 1832–1835
- Dům spisovatele Kálmána Mikszátha
- Szentháromság, barokní římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice, stavba z let 1740–1746
- Evangelický kostel, pozdně barokní stavba, 1785–1786
- Srbský pravoslavný kostel z 19. století
- Židovský hřbitov; synagógu zničili nacisté
- Bývalý hotel Balassa, klasicistní budova s pamětní deskou na pobyty maďarského básníka slovenského původu Sándora Petőfiho
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Palóc-ház, Pálocův dům, nyní národopisné muzeum
- Muzeum jízdních kol a cyklistiky
- Csillag-ház (Hvězdový dům), regionální muzeum umění
Rodáci a padlí[editovat | editovat zdroj]
- Narodil se zde Josef Dobrovský.
- Na místním hřbitově (v blízkosti hřbitova židovského) se nachází hrob 10 československých vojáků, kteří ve městě a jeho blízkosti padli v Maďarsko-československé válce mezi lednem a červnem 1919. Na pomníku je nápis "ZDE ODPOČÍVAJÍ HRDINOVÉ, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY PŘI PLNĚNÍ SVÝCH POVINNOSTÍ / AZ 1919 BEN - ELESETT CSEHSZLOVÁK KATONÁK EMLÉKÉRE".
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Dej, Rumunsko
Heimenkirch, Německo
Ostrolenka, Polsko
Lamezia Terme, Itálie
Slovenské Ďarmoty, Slovensko
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MIKULOVÁ, Helena. Literární archiv Památníku národního písemnictví - Dobrovský Josef [online]. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 2009 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Příruční slovník naučný. Příprava vydání Vladimír Procházka. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962–1967. Heslo Dobrovský Josef, s. 571–572.
- ↑ Památkový katalog - 1000139008 - náhrobek Josefa Dobrovského. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Balassagyarmat na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Ďarmoty ve Wikislovníku- Oficiální stránky
Dílo Trianonská mírová smlouva/Část II - Hranice Maďarska ve Wikizdrojích
