Kostel svatého Václava (Brno-Štýřice)
| Kostel svatého Václava | |
|---|---|
_(cropped_-_sv._V%C3%A1clav).jpg) Kostel svatého Václava v 18. století | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°10′58,39″ s. š., 16°35′43,44″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Staré Brno |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Zánik | 1794 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Brno, Vídeňská ul. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava je zaniklý římskokatolický chrám ve Štýřicích v Brně.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o kostele svatého Václava pochází z roku 1314. Chrám však byl starší, patrně nedlouho před tímto rokem byla k němu přesunuta farní správa větší části Starého Brna od kaple/kostela svatého Prokopa.[1] Kostel svatého Václava se nacházel pod Červeným kopcem na pravém břehu Svratky, na křižovatce středověkých cest ze Starého Brna na jih, na dnešní křižovatce ulice Vídeňské a Vojtovy. (V 18. století byla postavena kolem kostela císařská cesta směrem na Vídeň, dnešní ulice Vídeňská.)[2] Stál na jižním okraji pravobřežního starobrněnského osídlení, které bylo v pozdějších dobách označeno jako Svatováclavská Ulice (dnešní Vídeňská ulice mezi Svratkou a Vojtovou ulicí).[3] Patronátní právo chrámu držel olomoucký biskup.[1] V roce 1323 založila královna Eliška Rejčka u kostela Panny Marie na Starém Brně klášter cisterciaček, čímž zanikla jeho farní působnost. Fara byla přenesena právě k chrámu svatého Václava, kam od té doby spadal i zbytek Starého Brna a rovněž Bohunice.[4] Od roku 1389 patřil chrám pod správu starobrněnského kláštera.[5]
V 18. století byl kostel svatého Václava tvořen obdélnou lodí, pětiboce zakončeným kněžištěm a věží v západním průčelí; kolem kostela se nacházel starobrněnský hřbitov. Od roku 1753 byla součástí starobrněnské farnosti také osada Kamenný Mlýn.[5] Od kostela svatého Václava směrem k jihu, podél silnice na Vídeň, vznikala od roku 1780 předměstská osada Vídeňská Ulice.[6] Za josefinských reforem byl chrám po roce 1783 uzavřen a fara byla přesunuta ke klášternímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1790 byl uzavřený chrám upraven na vojenské skladiště a roku 1794 byl zbořen.[5] Starobrněnský hřbitov však fungoval i nadále, byl také rozšiřován. Uzavřen byl v roce 1883 souvislosti se zprovozněním Ústředního hřbitova.[6]
V místě kostela svatého Václava se nachází malý park na křižovatce ulice Vídeňské a Vojtovy.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. ISBN 978-80-86736-36-5. S. 667–669. Dále jen Jan.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 532. Dále jen Kuča.
- ↑ Kuča, s. 548
- ↑ Jan, s. 666.
- ↑ a b c d Kuča, s. 529
- ↑ a b Kuča, s. 595–597.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
