Oleksandr Nedověsov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Olexandr Nedovjesov)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oleksandr Nedověsov
Олександр Недовєсов
Oleksandr Nedověsov v kvalifikaci Wimbledonu 2015
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina (2004–2013)
KazachstánKazachstán Kazachstán (2014–)
Datum narození 15. února 1987 (32 let)[1]
Místo narození Alušta, USSR, Sovětský svaz[1]
Bydliště Almaty, Kazachstán[1]
Výška 193 cm[1]
Váha 81 kg[1]
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek 607 256 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 6–25
Tituly 0 ATP, 3 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění 72. místo (21. dubna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2014)
French Open 2. kolo (2014)
Wimbledon 1. kolo (2014, 2015)
US Open 2. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů 4–7
Tituly 0 ATP, 7 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění 115. místo (24. února 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 2. kolo (2014)
Týmové soutěže
Davis Cup čtvrtfinále (2014, 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20150719a19. července 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bekhend na French Open 2015

Oleksandr Nedověsov, ukrajinsky: Олександр Сергійович Недовєсов, Oleksandr Serhijovyč Nedověsov, (* 15. února 1987 Alušta) je původně ukrajinský profesionální tenista, který od ledna 2014 reprezentuje Kazachstán. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do srpna 2015 devět titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2014 na 72. místě a ve čtyřhře pak v únoru téhož roku na 115. místě. Trénuje ho Numrid Muhatasov.[1]

V ukrajinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Maďarsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrál dvouhru se Sebem Kissem. Ukrajinci postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Od roku 2014 reprezentuje Kazachstán. Do roku 2016 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu získal spolu s Andrejem Golubjevem a Michailem Kukuškinem zlatou medaili v soutěži týmů, jakožto člen vítězného kazašského družstva.

Challengery ATP[editovat | editovat zdroj]

Premiérovou singlovou trofej na challengerech ATP vybojoval na štvanickém Prague Open 2013, když ve finále deklasoval Španěla Javiera Martího výsledkem 6–0 a 6–1. Po měsíci přidal druhý triumf. Na zářijovém Pekao Szczecin Open 2013 ve Štětíně přehrál v boji o titul dalšího španělského hráče Pera Ribu a třetí vítězství si odvezl z Kazan Kremlin Cupu 2013 po výhře nad Andrejem Golubjevem.[1]

Dostatečným bodovým ziskem se kvalifikoval na závěrečnou událost roku – ATP Challenger Tour Finals 2013, konanou v São Paulu. Po postupu ze základní skupiny dohrál v semifinále po porážce od Kolumbijce Alejandra Gonzáleze.[1]

Okruh ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

V rámci okruhu ATP World Tour odehrál první turnaj na říjnovém Kremlin Cupu 2013 v Moskvě, kde postoupil do hlavní soutěže zvládnutou tříkolovou kvalifikací. V úvodní fázi dvouhry však podlehl kazašskému kvalifikantu Andreji Golubjevovi.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni v hlavní soutěži debutoval na Australian Open 2014, kde na úvod podlehl hráči elitní světové desítky Tomáši Berdychovi po třísetovém průběhu. První vítězný zápas dosáhl na French Open 2014, na němž vyřadil Inda Somdeva Devvarmana, aby jej následně opět zastavil Berdych výsledkem 3–1 na sety.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1987 v Aluště – ležící v tehdejší ukrajinské republice Sovětského svazu –, do rodiny Sergeje a Natalije Nedověsových. Má dvě sestry. Tenis začal hrát v osmi letech.[1]

V letech 2007–2011 studoval na Oklahoma State University. V roce 2009 se stal nejlepším ukrajinským tenistou.[1]

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (3 D; 7 Č)

Dvouhra (3)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 16. června 2013 Praha, Česká republika antuka Španělsko Javier Martí 6–0, 6–1
2. 22. září 2013 Štětín, Polsko antuka Španělsko Pere Riba 6–2, 7–5
3. 27. října 2013 Kazaň, Rusko tvrdý (h) Kazachstán Andrej Golubjev 6–4, 6–1

Čtyřhra (7)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 10. září 2006 Doněck, Ukrajina tvrdý Ukrajina Alexandr Jarmola Ukrajina Alexandr Aksjonov
Ukrajina Vladyslav Klymenko
6–4, 6–2
2. 12. srpna 2012 Samarkand, Uzbekistán antuka Ukrajina Ivan Sergejev Indie Divij Šaran
Indie Vishnu Vardhan
6–4, 7–6(7–1)
3. 18. května 2013 Samarkand, Uzbekistán antuka Uzbekistán Farrukh Dustov Moldavsko Radu Albot
Austrálie Jordan Kerr
6–1, 7–6(9–7)
4. 8. září 2013 Brašov, Rumunsko antuka Česko Jaroslav Pospíšil Rumunsko Teodor-Dacian Crăciun
Rumunsko Petru-Alexandru Luncanu
6–3, 6–1
5. 18. října 2014 Indore, Indie tvrdý Španělsko Adrián Menéndez Indie Juki Bhambri
Indie Divij Šaran
2–6, 6–4, [10–4]
6. 11. ledna 2015 Happy Valley, Austrálie tvrdý Rusko Andrej Kuzněcov Austrálie Alex Bolt
Austrálie Andrew Whittington
7–5, 6–4
7. 15. března 2015 Kanton, ČLR tvrdý Španělsko Daniel Muñoz de La Nava Francie Fabrice Martin
Indie Purav Raja
6–2, 7–5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksandr Nedovyesov na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k (anglicky) Oleksandr Nedověsov na stránkách ATP Tour, přístup: 19. července 2015
  2. (anglicky) Oleksandr Nedověsov na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 19. července 2015
  3. (anglicky) Oleksandr Nedověsov na stránkách Davis Cupu, přístup: 19. července 2015
  4. Berdych made to work; Youzhny, Dolgopolov fall at Roland Garros [online]. ATP, 28 May 2014 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]