Morava (řeka)
Morava | |
---|---|
Řeka u bzeneckého přívozu. | |
Základní informace | |
Délka toku | 354 km |
Plocha povodí | 26 658 km² |
Průměrný průtok | 120,0 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-10-01-001 |
Pramen | |
pod vrcholem Králického Sněžníku 50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d. 1 370,67 m n. m. | |
Ústí | |
do Dunaje 48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský) Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj) Rakousko (Dolní Rakousy) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Morava (německy March; polsky Morawa; maďarsky Morva) je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Délkou toku na moravském území (284 km, tj. 80 % z celkové délky 354 km) a plochou povodí je v Česku po Vltavě a Labi třetí největší řekou.[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje-Thauabach/Thauaský potok (pramen: Allentsteig-Edelbach), dosahující délky 380 km. Největším městem ležícím na řece Moravě je Olomouc, řeka však teče také přes okrajové části hlavního města Slovenska Bratislavy.
Název
[editovat | editovat zdroj]Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří,[2] a rakouské území Moravské pole (Marchfeld).
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Morava pramení na území České republiky a po celý horní a střední tok protéká tímto státem. Jeho východní část (Moravu a české Slezsko, tj. někdejší zemi Moravskoslezskou) přitom dělí přibližně na poloviny. Na soutoku s Dyjí Morava české území opouští a po zbytek svého toku tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem, než se nakonec vlévá do Dunaje na trojmezí bratislavské městské části Devín a dolnorakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau.
Horní tok
[editovat | editovat zdroj]Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Hanušovické vrchovině přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.
Hornomoravský úval
[editovat | editovat zdroj]Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Řeka dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí, kde se do ní zleva vlévá Bystřice, odvodňující Nízký Jeseník. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. Mezi Troubkami a Tovačovem se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.
Dolnomoravský úval
[editovat | editovat zdroj]Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde na česko-rakousko-slovenském trojmezí přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969–1977.[5] Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975–1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje.[5]
Moravské pole
[editovat | editovat zdroj]Na soutoku s Dyjí opouští Morava území Česka a teče dále zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Ze slovenského levého břehu se do ní vlévají Myjava, Rudava a Malina, z rakouského pravého břehu Zaya. Rovina při nejspodnějším toku Moravy v Dolních Rakousích se nazývá Moravské pole (německy Marchfeld), na Slovensku s Moravou sousedí Záhorská nížina.
Soutok Moravy a Dunaje
[editovat | editovat zdroj]Soutok Moravy a Dunaje je pod Devínským hradem v Devínské bráně, na hranici území bratislavské městské části Devín a rakouských obcí Engelhartstetten a Hainburg an der Donau.
Sídla
[editovat | editovat zdroj]Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín, rakouský Marchegg. Posledním a zároveň největším sídlem na toku je Bratislava (městské části Devínska Nová Ves a Devín).
Větší přítoky
[editovat | editovat zdroj]- Malá Morava (L)
- Krupá (L)
- Branná (L)
- Desná (L)
- Moravská Sázava (P)
- Mírovka (P)
- Rohelnice (L)
- Třebůvka (P)
- Oskava (L)
- Trusovický potok (L)
- Bystřice (L)
- Týnečka (L)
- Bečva (L)
- Blata (P)
- Valová (P)
- Haná (P)
- Moštěnka (L)
- Kotojedka (P)
- Rusava (L)
- Dřevnice (L)
- Březnice (L)
- Salaška (P)
- Olšava (L)
- Okluky
Směrem od Uherského Ostrohu do Vnorov bylo vybudováno odlehčovací rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.
Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí [km²] |
průměrný průtok (Qa) [m³/s] |
stoletá voda (Q100) [m³/s] |
---|---|---|---|---|
Vlaské (Malá Morava) | 331,20 | 96,55 | 1,88 | 72,5 |
Raškov (Bohdíkov) | 322,80 | 349,79 | 6,29 | 189,0 |
Moravičany | 272,80 | 1561,19 | 17,10 | 394,0 |
Hynkov (Příkazy) | 251,14 | 2250,46 | 20,80 | 483,0 |
Olomouc - Nové Sady | 232,30 | 3323,59 | 26,40 | 551,0 |
Kroměříž | 193,70 | 7030,31 | 51,20 | 860,0 |
Spytihněv | 169,20 | 7891,12 | 55,60 | 817,0 |
Strážnice | 133,50 | 9145,84 | 59,30 | 790,0 |
Lanžhot | 79,00 | 9721,81 | 61,10 | 791,0 |
ústí | 0,00 | 26658,00 | 120,00 |
Povodně 1997
[editovat | editovat zdroj]Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydech, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se k zavlažování a výrobě vodní energie. Je to jedna z nejvíce regulovaných řek v České republice,[zdroj?!] přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]- Habermannův mlýn - Bludov, okres Šumperk
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje. old.chmi.cz [online]. [cit. 2011-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10.
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
- ↑ www.pmo.cz [online]. [cit. 2006-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-08.
- ↑ www.lesycr.cz [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Morava na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Morava (řeka) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Morava (řeka) na OpenStreetMap
- ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce – Hlásné profily povodňové služby
- VÚV T.G.Masaryka – Oddělení GIS – Charakteristiky toků a povodí ČR
- Vodácká putování. S Lukášem Pollertem. 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. – video on-line v archivu ČT
- Unie pro řeku Moravu
- Seznam vodních elektráren na Moravě
- Morava (řeka)
- Řeky v Králickém Sněžníku
- Řeky v Hanušovické vrchovině
- Řeky v Zábřežské vrchovině
- Řeky v Mohelnické brázdě
- Řeky v Hornomoravském úvalu
- Řeky v Dolnomoravském úvalu
- Řeky v okrese Ústí nad Orlicí
- Řeky v okrese Šumperk
- Řeky v okrese Olomouc
- Řeky v okrese Kroměříž
- Řeky v okrese Zlín
- Řeky v okrese Uherské Hradiště
- Řeky v okrese Hodonín
- Řeky v okrese Břeclav
- Řeky tvořící česko-slovenskou státní hranici
- Řeky v Trnavském kraji
- Řeky v Bratislavském kraji
- Řeky v Dolních Rakousích
- Přítoky Dunaje
- Vodstvo Olomouce
- Vodstvo v okrese Skalica
- Vodstvo v okrese Senica
- Vodstvo v okrese Malacky
- Vodstvo v okrese Bratislava IV
- Povodí Moravy
- Bolelouc
- Tučapy (Dub nad Moravou)
- Životní prostředí v Dubu nad Moravou
- Marchegg
- Rakousko-slovenská státní hranice
- Vodstvo v Devíně (Bratislava)
- Sekule
- Bohdíkov
- Životní prostředí v Bohdíkově
- Vodstvo v Malé Moravě
- Vodstvo v Mohelnici