Marita Kochová – Wikipedie

Marita Kochová
Marita Kochová v roce 1984
Osobní informace
Narození	18. února 1957 (67 let) Wismar, NDR
Stát	NDR
Výška	171 cm
Hmotnost	62 kg
Kariéra
Disciplína	100 m, 200 m, 400 m
Účasti na LOH	1976, 1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
zlato	LOH 1980	běh na 400 m
stříbro	LOH 1980	štafeta 4 × 400 m
Mistrovství světa v atletice
stříbro	MS 1983	běh na 100 m
zlato	MS 1983	běh na 200 m
zlato	MS 1983	štafeta 4 × 100 m
zlato	MS 1983	štafeta 4 × 400 m
Halové MS v atletice
zlato	SHH 1985	běh na 200 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato	ME 1978	běh na 400 m
zlato	ME 1978	štafeta 4 × 400 m
zlato	ME 1982	běh na 400 m
zlato	ME 1982	štafeta 4 × 400 m
zlato	ME 1986	běh na 400 m
zlato	ME 1986	štafeta 4 × 400 m
Halové ME v atletice
zlato	HME 1977	běh na 400 m
stříbro	HME 1979	běh na 60 m
bronz	HME 1981	běh na 50 m
zlato	HME 1983	běh na 200 m
zlato	HME 1985	běh na 200 m
zlato	HME 1986	běh na 200 m

Marita Kochová (* 18. února 1957 Wismar) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Vrcholné období své sportovní kariéry zaznamenala od konce 70. do poloviny 80. let. Je olympijskou vítězkou, trojnásobnou mistryní Evropy a halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů a mistryní světa a trojnásobnou halovou mistryní Evropy v běhu na 200 metrů.

V roce 1979 se stala první ženou v historii, která běžela 200 m pod 22 sekund. Čas 21,71 s byl až do roku 2015, kdy ho překonala Dafne Schippersová, platným evropským rekordem a celkově ji řadí na 7. místo v dlouhodobých tabulkách.^[1]

Její světový rekord 47,60 s na hladké čtvrtce zaběhnutý dne 6. října 1985 v australské Canbeře nebyl dosud překonán a v současnosti je i pro elitní sprinterky prakticky nedosažitelný. Jedinou ženou, která se ještě dokázala dostat pod 48 sekund, byla Jarmila Kratochvílová.

Během své kariéry vytvořila Kochová 30 světových rekordů na různých sprinterských tratích.

Kochová závodila v době, kdy ve Východním Německu fungoval rozsáhlý státem organizovaný dopingový program. Podle záznamů z tohoto programu, které v roce 1991 publikoval německý molekulární biolog a antidopingový aktivista Werner Franke, Kochová v letech 1981 až 1984 užívala anabolický steroid Oral-Turinabol.^[2] V knize je také citován dopis Kochové řediteli státní farmaceutické společnosti, ve kterém si stěžuje, že její kolegyně Bärbel Wöckelová dostává vyšší dávky steroidu, protože má v továrně známosti.^[3]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1987 si vzala svého trenéra Wolfganga Meiera. Mají spolu dceru Ulrike.^[4]

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Dráha

Běh na 100 metrů - (10,83 s - 8. června 1983, Berlín)
Běh na 200 metrů - (21,71 s - 10. června 1979, Karl-Marx-Stadt)
Běh na 400 metrů - (47,60 s - 6. října 1985, Canberra) - (Současný světový rekord) a ER

Hala

Běh na 60 metrů - (7,04 s - 16. února 1985, Senftenberg)
Běh na 200 metrů - (22,39 s - 5. března 1983, Budapešť)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

↑ Běh na 200 m ženy (dráha) - dlouhodobá tabulka
↑ SCHLEBACH, Andreas. Marita Koch - Zu schnell, um wahr zu sein?. www.ndr.de [online]. 2017-02-18 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (německy)
↑ FISCHER, Mark. E. GERMAN SPORTS: RULED BY STEROIDS. The Washington Post [online]. 1991-09-07 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
↑ Marita Koch: Greatest 400m runner unconquerable even after 36 years. Sunday Observer [online]. 2022-06-18 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marita Kochová na Wikimedia Commons
Marita Kochová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
Marita Kochová v databázi Olympedia (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Olympijské vítězky v atletice – 400 m

Mistryně světa v atletice – 200 m

Mistryně světa v atletice – štafeta 4 × 100 m

1983 Gladischová, Kochová, Auerswaldová a Göhrová (NDR)
1987 Brownová, Williamsová, Joynerová a Marshallová (USA)
1991 Duhaneyová, Cuthbertová, McDonaldová, Otteyová a Frazerová ^R (JAM)
1993 Bogolowskajaová, Malčuginová, Voronovová, Privalovová a Tranděnkovová ^R (RUS)
1995 Milnerová, Guidryová, Gainesová, Torrenceová a Hillová ^R (USA)
1997 Gainesová, Jonesová, Millerová a Deversová (USA)
1999 Fynesová, Sturrupová, Davisová, Fergusonová a Clarke-Lewis ^R (BAH)
2001 Paschkeová, Rockmeierová, Rockmeierová a Wagnerová (GER)
2003 Girardová, Hurtisová, Félixová a Arronová (FRA)
2005 Daigleová, Leeová, Barberová a Williamsová (USA)
2007 Williamsová, Felixová, Barberová, Edwardsová, Jeterová ^R a Lewisová ^R (USA)
2009 Faceyová, Fraserová, Baileyová a Stewartová (JAM)
2011 Knightová, Felixová, Myersová, Jeterová, Solomonová ^R a Andersonová ^R (USA)
2013 Russellová, Stewartová, Calvertová, Pryceová a Brooksová ^R (JAM)
2015 Brownová, Morrisonová, Thompsonová, Pryceová, Simpsonová ^R a Stewartová ^R (JAM)
2017 Brownová, Felixová, Akinosunová, Bowieová a Washingtonová ^R (USA)
2019 Whyteová, Pryceová, Smithová, Jacksonová a Morrisonová ^R (JAM)
2022 Jeffersonová, Steinerová, Prandiniová, Terryová a Hobbsová (USA)
2023 Davisová, Terryová, Thomasová, Sha'Carri Richardsonová, Clarková ^R a Jeffersonová ^R (USA)

Mistryně světa v atletice – štafeta 4 × 400 m

1983 Waltherová, Buschová, Kochová, Rübsamová, Bremerová ^R a Fiedlerová ^R (NDR)
1987 Neubauerová, Emmelmannová, Schersingová, Buschová a Ullrichová ^R (NDR)
1991 Ledovská, Džigalovová, Nazarovová, Bryzginová a Knorozová ^R (URS)
1993 Torrenceová, Maloneová, Brownová, Milesová, Dendyová ^R a Collinsová ^R (USA)
1995 Grahamová, Stevensová, Jonesová, Milesová a Greenová ^R (USA)
1997 Fellerová, Rohländerová, Rückerová a Breuerová (GER)
1999 Čebykinová, Gončarenková, Kotljarovová, Nazarovová, Bachvalovová ^R a Šarovová ^R (RUS)
2001 Richardsová, Scottová, Parrisová, Fentonová, Burgherová ^R a Hemmingsová ^R (JAM)
2003 Barberová, Washingtonová, Clarková, Richardsová a Trotterová ^R (USA)
2005 Pečonkinová, Krasnomovecová, Anťuchová, Pospelovová, Firovová ^R a Zykinová ^R (RUS)
2007 Trotterová, Felixová, Winebergová, Richardsová, Hennaganová ^R a Hastingsová ^R (USA)
2009 Dunnová, Felixová, Demusová, Richardsová, Hastingsová ^R a Beardová ^R (USA)
2011 Richardsová, Felixová, Beardová, McCororyová, Hastingsová ^R a Bakerová ^R (USA)
2013 Beardová, Hastingsová, Spencerová, McCororyová a Atkinsová ^R (USA)
2015 Dayová, Jacksonová, McPhersonová, Millsová, Le-Royová, ^R a Gordonová ^R (JAM)
2017 Hayesová, Felixová, Wimbleyová, Francisová, Ellisová, ^R a Hastingsová ^R (USA)
2019 Francisová, McLaughlinová, Muhammadová, Jonathasová, Beardová, ^R Felixová, ^R Ellisová, ^R a Okolová ^R (USA)
2022 Diggsová, Steinerová, Wilsonová, McLaughlinová, Felixová ^R a Whitneyvá ^R (USA)
2023 Saalbergová, Klaverová, Peetersová, Bolová, Witteová ^R (NED)

Halové mistryně světa v atletice – 200 m

1985 Marita Kochová (GDR) 1987 Heike Drechslerová (GDR) 1989 Merlene Otteyová (JAM) 1991 Merlene Otteyová (JAM) 1993 Irina Privalovová (RUS) 1995 Melinda Gainsfordová (AUS) 1997 Ekaterini Koffaová (GRE) 1999 Ionela Tirleaová (ROM) 2001 Juliet Campbellová (JAM) 2003 Muriel Hurtisová (FRA) 2004 Natalia Safronnikovová (BLR)