Bärbel Wöckelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bärbel Wöckelová
Bärbel Wöckel.01.jpg
Narození 21. března 1955 (63 let)
Lipsko
Ocenění Bronzový vlastenecký záslužný řád (1974)
Stříbrný vlastenecký záslužný řád (1976)
Zlatý vlastenecký záslužný řád (1980)
Zlatý vlastenecký záslužný řád (1984)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato LOH 1976 běh na 200 m
zlato LOH 1976 štafeta 4×100 m
zlato LOH 1980 běh na 200 m
zlato LOH 1980 štafeta 4×100 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1974 štafeta 4×100 m
stříbro ME 1982 běh na 100 m
zlato ME 1982 běh na 200 m
zlato ME 1982 štafeta 4×100 m

Bärbel Wöckelová, rozená Eckertová (* 21. března 1955, Lipsko, Sasko), je bývalá východoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

První mezinárodní úspěchy zaznamenala v roce 1973 na ME juniorů v tehdy západoněmeckém Duisburgu, kde získala dvě zlaté medaile (200 m, 4×100 m).[1] O rok později získala na evropském šampionátu v Římě zlatou medaili ve štafetě na 4×100 metrů. V individuálním závodě na 100 metrů postoupila do finále, kde skončila na 7. místě v čase 11,46 s.[2]

Bärbel Eckertová a Romy Schneiderová (vpravo)

V roce 1978 nestartovala na ME atletice v Praze. Na následujícím evropském šampionátu v roce 1982 v Athénách však vybojovala tři medaile. V běhu na 100 metrů získala stříbro, když byla o devatenáct setin sekundy pomalejší než Marlies Göhrová.[3] Na dvojnásobné trati si doběhla v čase 22,04 s pro zlatou medaili a druhé zlato vybojovala společně s Gesine Waltherovou, Sabine Güntherovou a Marlies Göhrovou v krátké štafetě.

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Poprvé reprezentovala na olympiádě v Montrealu v roce 1976, kde se stala olympijskou vítězkou v běhu na 200 metrů. Ve finále trať zaběhla v čase 22,37 s. O dvě setiny pomalejší byla Annegret Richterová z NSR a bronz vybojovala Renate Stecherová z NDR.[4] Druhé zlato získala ve štafetě, kde kromě Stecherové běžela finále také Marlis Oelsnerová a Carla Bodendorfová.

O čtyři roky později se na letních olympijských hrách v Moskvě probojovala do finále běhu na 200 metrů druhým nejrychlejším časem v semifinále. Ve finálovém klání cílem proběhla v čase 22,03 s jako první a obhájila titul z předchozí olympiády, což se předtím žádné další sprinterce na této trati nepovedlo. Později totéž dokázala Veronica Campbellová z Jamajky na olympiádě v Athénách 2004 a v Pekingu 2008.

Čtvrtou, zlatou olympijskou medaili vybojovala společně s Romy Müllerovou, Ingrid Auerswaldovou a Marlies Göhrovou v závodě na 4×100 metrů. Trasu zaběhly v novém světovém rekordu 41,60 s. Tento čas je dodnes olympijským rekordem.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kompletní výsledky MEJ 1973
  2. Women 100m European Championships 1974 Rome
  3. Women 100m European Championships 1982 Athens
  4. Women 200m Olympic Games Montreal 1976

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]