Lomnice nad Lužnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lomnice nad Lužnicí
Znak města Lomnice nad LužnicíVlajka města Lomnice nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTřeboň
Obec s rozšířenou působnostíTřeboň
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°5′5″ s. š., 14°43′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 789 (2023)[1]
Rozloha18,89 km²[2]
Katastrální územíLomnice nad Lužnicí
Nadmořská výška424 m n. m.
Počet domů658 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Lomnice nad Lužnicí
nám. 5.května 130
378 16 Lomnice nad Lužnicí
info@meu.lomnice-nl.cz
StarostaKarel Zvánovec
Oficiální web: www.lomnice-nl.cz
Lomnice nad Lužnicí
Lomnice nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce546674
Kód části obce86690
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lomnice nad Lužnicí (německy Lomnitz an der Lainsitz) je malé město ležící při hranici CHKO Třeboňsko, 10 km severozápadně od Třeboně. Na město byla povýšena v roce 1382. Dnes má necelých 1800 obyvatel.

Historie

První písemné zprávy o Lomnici pocházejí z roku 1220, kdy je Lomnice v držení Vítka z Klokot předka třeboňsko-landštejnské větve Vítkovců. V roce 1265 je uváděn jako majitel Oldřich z Lomnice. Po něm se v držení střídají další Vítkovci. V letech 1341-1359 zde sídlil Vítek z Landštejna, jehož syn Vileém dosáhl v zemi významným proboštem a královským kancléřem. Zřídil na lomnickém hradě kapli Božího Těla a sv. Petra a Pavla (1359).[4] Od roku 1381 byla vlastnictvím krále Václava IV., který ji r. 1382 povýšil na město; to se rozkládalo pod stejnojmenným hradem. Novým majitelem hradu a města se stal Oldřich II. z Rožmberka, který nechal hrad na konci husitských válek zbořit. Rožmberkové v okolí města nechali vybudovat řadu rybníků, např. Velký Tisý, Malý Tisý, Dvořiště a Rožmberk. Jejich stavitelem byl nejdříve počátkem 16. století Štěpánek Netolický který stál i u vzniku Zlaté stoky, později Jakub Krčín z Jelčan. Lomnice zůstala ve vlastnictví Rožmberků do roku 1611. Ve třicetileté válce bylo město těžce poničeno; 9. listopadu 1618 se poblíž odehrála bitva u Lomnice. Roku 1660 se stala majetkem Schwarzenbergů, kteří ji zakoupili s třeboňským panstvím. Přídomek „nad Lužnicí“ obdržela Lomnice v období josefínských reforem r. 1789, a to i přes to že je od Lužnice vzdálena přes 2 km. V období První republiky byla sídlem jednoho ze tří soudních okresů třeboňského politického okresu.

Školy[5]

Budova obecné školy byla vzhledem ke zcela nevyhovujícímu stavu stávající školy vybudována  z domu na náměstí vedle radnice v letech 1880 –1882. Měšťanská škola  na Václavském náměstí  byla  postavena během dvou let a vyučování v ní začalo v roce 1903. V roce 1921 měla obecná škola 367 a měšťanská 171 žáků. Od září 1938 se stala školou i pro okolní obce. Po druhé světové válce získala k užívání i 2. patro budovy MNV.

Od roku 1970 byly prováděny rozsáhlé rekonstrukce obou školních budov (ústřední topení, školní hřiště, fasády, okna, podlahy, atrium aj.). Interiéry školy byly modernizovány, vybudovány odborné učebny, kabinety, spojovací chodba se šatnami, upraveno respirium. 

V současnosti je základní škola umístěna v budově na Václavském náměstí - 1. stupeň a v budově na náměstí 5. května - 2. stupeň, který se nachází i v nejvyšším podlaží přilehlé budovy městského úřadu. Obě hlavní školní budovy jsou propojeny spojovací chodbou se šatnami žáků. Součástí školy je i mateřská škola, která se nachází v samostatném, částečně oploceném areálu zahrady s prolézačkami a pískovištěm. Kapacita základní školy je 300 žáků a mateřské školy 80 dětí. Žáci nejsou nejen z Lomnice nad Lužnicí, asi pětina jich dojíždí z okolních vesnic - Novosedly nad Nežárkou, Ponědrážka, Smržov, Záblatí, Frahelž, Kolence a Klec. 

Současnost

Občanská vybavenost

  • Pošta
  • Škola
  • Zdravotnické středisko
  • Česká spořitelna
  • Dům s pečovatelskou službou
  • Kanalizace
  • ČOV
  • Plynofikace
  • Vodovod

Zajímavosti

Stavby

  • Kostel sv. Václava v Lomnici nad Lužnicí byl založen v roce 1359 Vilémem mladším z Landštejna (vyšehradský probošt a nejvyšší kancléř Českého království) původně jako hradní kaple Božího Těla a sv. Petra a Pavla. Z této doby pochází dodnes jeho gotický půdorys, s rozvrhem lomené a parabolické křížové klenby presbytáře s opěráky. Strop lodi byl zřejmě podobně jako dnes plochostropý, pravděpodobně s dřevěným trámovým stropem.[4]
  • Kostel sv. Jana Křtitele
  • Zlatá stoka - Prvním významným stavitelem rybníků v této oblasti byl Štěpánek Netolický. Kromě stavby několika velkých rybníků vybudoval Zlatou stoku (1506). Tento umělý průplav, dlouhý 42.6 kilometru, napájí velkou část přilehlých rybníků čerstvou vodou.[4]
  • Radnice na náměstí
  • Husova kaple z období První republiky

Příroda

Rodáci

Doprava

Železniční doprava

Kolem okraje města prochází trať 226 (Veselí nad Lužnicí - České Velenice), na níž se nachází železniční stanice Lomnice nad Lužnicí.

V současné době na této trati z vlaků osobní dopravy jezdí pouze vlaky kategorie Os. Od roku 1957 však přes Lomnici nad Lužnicí projížděl mezinárodní spoj Vindobona. Od grafikonu 1993/1994 byl však vzhledem k nedostatečným traťovým rychlostem směrován přes Brno.[6]

Silniční doprava

Městem prochází silnice I. třídy číslo 24 (směr Veselí nad Lužnicí - Třeboň), II. třídy 148 (směr Lišov - Mláka). Ve městě končí silnice III.třídy (směr Záblatí).

Ve městě se nacházejí dvě autobusové zastávky:

  • Lomnice nad Lužnicí, Václavské náměstí
  • Lomnice nad lužnicí, železniční stanice

Zastávky ležící mimo území města, nesoucí v názvu Lomnice nad Lužnicí:

  • Lomnice nad Lužnicí, rozcestí Smržov
  • Lomnice nad Lužnicí, hřbitov

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c Oficiální web města Lomnice nad Lužnicí
  5. ↑ Oficiální web Základní a mateřské školy v Lomnici nad Lužnicí
  6. ↑ Dějiny vlaků Články o nedávné železniční historii věnované dějinám zajímavých vlaků. [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lomnice_nad_Lužnicí&oldid=12991629“