Křepenice
| Křepenice | |
|---|---|
.jpg) tvrz Křepenice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Sedlčany |
| Obec s rozšířenou působností | Sedlčany (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′11″ s. š., 14°20′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 212 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,20 km²[2] |
| Katastrální území | Křepenice |
| Nadmořská výška | 355 m n. m. |
| PSČ | 264 01 |
| Počet domů | 88 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křepenice 79 264 01 Sedlčany krepenice@tiscali.cz |
| Starosta | Jaroslav First |
| Oficiální web: krepenice-obec | |
  Křepenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540579 |
| Kód části obce | 75931 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křepenice jsou obec na Sedlčansku v okrese Příbram. Žije zde 212[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území a okolí Křepenic bylo osídleno již od pravěku.[4] Na ostrohu nad Vltavou vzniklo hradiště pozdní doby kamenné Malé Kolo. V okolí Křepenic, Zvírotic, Líchov a Hříměždic je doloženo bohaté osídlení lidu knovízské kultury v mladší době bronzové (období popelnicových polí): pohřebiště na Kamenné hůrce, které pokračovalo ke Zvíroticům, je největším známým pohřebištěm této kultury.[5]
První písemná zmínka o Křepenicích pochází z roku 1045. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.
Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Jelčan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberka mu panství prodal.
V době nacistické okupace Československa za druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[6]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
- 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Společnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1932 byly v obci Křepenice (307 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
- Tvrz v Křepenicích – V roce 1584 dal slavný rybníkář Jakub Krčín vybudovat renezanční vodní tvrz a nazval ji Nový hrádek Krčínov, v letech 1590–1597 v ní sídlil.[12][13]
- kaple na návsi
Zajímavosti okolí[editovat | editovat zdroj]
- Drbákov - Albertovy skály – národní přírodní rezervace
- hradiště Malé Kolo – směrem na Oboz (významná rekreační oblast) nad Vltavou leží hradiště Malé (Dolejší) Kolo. Původně to bylo výšinné sídliště chamské kultury v pozdní době kamenné. Později na stejném místě vyrostla středověká tvrz (hrádek)
- středověká tvrz Velké (Horní) Kolo – ve tvaru kruhu, cca o průměru 45 metrů, obehnaná příkopem a valem
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází II/119 Dobříš - Cholín - Křepenice - Sedlčany.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Chotilsko, Milevsko, Praha, Sedlčany, Slapy.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
- Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa
Svatý Jan - Zrůbek - Křepenice - Hrazany - Radíč.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80.
- ↑ BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)
- ↑ http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287[nedostupný zdroj]
- ↑ http://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křepenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Křepenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Křepenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Statistické údaje o obci
