Jihobačský okruh

Jihobačský okruh; Južnobački okrug; Јужнобачки округ
Geografie
Hlavní město	Novi Sad
Souřadnice	45°15′52″ s. š., 19°49′54″ v. d.
Rozloha	4 016 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	607 178 (2022)
Hustota zalidnění	151,2 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Srbsko
Nadřazený celek	Srbsko
Druh celku	okruh
Vznik	29. ledna 1992
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RS-06
Oficiální web	juznobacki.okrug.gov.rs
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihobačský okruh (srbsky Južnobački okrug, cyrilicí Јужнобачки округ, maďarsky Dél Bácskai Körzet, slovensky Juhobáčsky okres, rusínsky Јужнобачки окрух, rumunsky Districtul Backa de Sud) se nachází na jihu Bačky a v severní části Sremu, v severosrbské autonomní oblasti Vojvodina. Žije zde okolo 593 000 obyvatel. Metropolí okruhu je Novi Sad, který je zároveň hlavním a největším městem Vojvodiny.

Správní členění

Srbobran
Bač
Bečej (maďarsky: Óbecse)
Vrbas
Bačka Palanka
Bački Petrovac (Slovensky: Báčsky Petrovec)
Žabalj
Titel
Temerin
Beočin
Sremski Karlovci

Město Novi Sad je rozděleno na samosprávy:

Etnické skupiny

Srbové (69,06 %)
Maďaři (9,28 %)
Slováci (4,65 %)
Černohorci (2,92 %)
Jugoslávci (2,68 %)
Chorvati (2,02 %)
Rusíni (1,25 %)
Cikáni (1,01 %)

Kultura

První srbská základní škola zde byla založena v roce 1703 ve městě Bečej, zatímco gymnázium v roce 1793 ve městě Sremski Karlovci. V Novém Sadu se nachází Matica Srpska - centrum pro nejstarší kulturní a vědeckou nauku Srbů. Byla založena v roce 1826 v Budapešti, do Nového Sadu byla přemístěna roku 1864. Srbské národní divadlo vzniklo v roce 1861.^[zdroj?]

Ekonomika

V okruhu převládá následující průmysl: chemický, ropný, strojírenský, průmysl na výrobu nástrojů a elektroporcelánu, textilní, potravinářský a stavební.^[zdroj?]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihobačský okruh na Wikimedia Commons

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).