Přeskočit na obsah

Hrušovany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Chomutovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Hrušovany (rozcestník).
Hrušovany
Vesnice se nachází na levé straně údolí Hutné
Vesnice se nachází na levé straně údolí Hutné
Znak obce HrušovanyVlajka obce Hrušovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChomutov
Obec s rozšířenou působnostíChomutov
(správní obvod)
OkresChomutov
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel536 (2024)[1]
Rozloha12,57 km²[2]
Katastrální územíHrušovany u Chomutova
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ431 43
Počet domů108 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHrušovany 15
431 43 Hrušovany u Chomutova
ou.hrusovany@volny.cz
StarostaIng.Petr Šmíd
Oficiální web: www.obec-hrusovany.cz
Hrušovany na mapě
Hrušovany
Hrušovany
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce563072
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrušovany (německy Hruschowan) jsou obec, která se nachází v okrese ChomutovÚsteckém kraji. Žije v ní 536[1] obyvatel.

Název vesnice znamená ves Hrušovanů a je odvozen buď ze staršího názvu Hrušov, nebo podle místa odkud původní obyvatelé vesnice přišli. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Grussowan (1209), de Hrussowan (1266), na hrussowanech (1542), Hrussowany (1623) nebo Hruschowan a Hrussowa (1787).[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209 a nachází se v listině oseckého kláštera, na níž jsou jako svědci uvedeni Bröd a jeho syn Thirsech z Hrušovan.[5] Roku 1266 vesnice patřila jakémusi Štěpánovi a roku 1337 ji vlastnil jiný Štěpán z Hrušovan.[6] Ve čtrnáctém století ve vsi stál farní kostel, k němuž roku 1380 vykonával podací právo Bořita z Pšovlk,[6] který se o sedm let později o toto právo dělil s Litoltem z Moravěvsi.[5] Roku 1404 byl v souvislosti s kostelem zmíněn Albert z Mor[6] a v roce 1415 vesnici vlastnil nejspíše Heysso z Kozel.[5]

Po roce 1516 byl majitelem vsi Jiří Oppeln, Zdenou Binterovou ztotožňovaný s Oplem z Fictumu na Šumburku. Později v šestnáctém století Hrušovany získali chomutovští páni z Veitmile a od nich roku 1573 Václav Popel z Lobkovic.[5] Lobkovicové vesnici roku 1602 prodali Jiřímu Hochhauserovi z Hochhausu, který si v ní nechal postavit renesanční tvrz.[6] V té době se ve vsi rozšířil protestantismus a u vesnického kostela působil protestantský pastor. Jiřího syn Jan Mikuláš Hochhauser roku 1623 Hrušovany ztratil v pobělohorských konfiskacích. Konfiskát koupil Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru.[5]

Náves

V době třicetileté války a krátce po ní Hrušovany spravovali hejtmani, kterými byli Johan Hrasky v letech 1624–1631 a Christof Körner (1650–1651). Podle berní ruly z roku 1654 vesnici tvořilo sedmnáct selských usedlostí a v panské poustce žilo osm nádeníků. Ve vsi se nacházel panský vodní mlýn s jedním kolem na nestálé vodě a pracoval zde jeden učitel. Roku 1655 vesnici získali Negroniové z Riesenbachu a podle zápisu ze srpna 1656 v ní žilo jedenáct sedláků a jeden chalupník. Na polích se pěstovala především pšenice, ale choval se také dobytek. Roku 1739 došlo k významné změně majitele, protože tehdejší vlastník hrabě z Klebelsberku Hrušovany prodal městu Chomutovu.[5] Pro město představovala vesnice významný majetek, k jehož správě vedlo množství podrobných dokumentů.[7]

V srpnu roku 1813 okolo vesnice táhlo ruské vojsko k bitvě u Lipska a 20. srpna na zdejší faře přenocoval car Alexandr I.[7]

V první třetině devatenáctého století se u vsi těžilo hnědé uhlí, ale doly byly uzavřeny už ve třicátých letech. Roku 1840 byla za dva tisíce zlatých postavena nová školní budova. Provoz školy měl být hrazen z výnosů zemědělských pozemků o výměře osmi strychů. Po polovině devatenáctého století se v okolí vesnice rozvíjely cihelny. Koncem téhož století měřilo správní území Hrušovan 446 hektarů a v hospodářství dominovalo zemědělství. Pěstovala se pšenice, ječmen, cukrová řepa, chmel, ovoce a zelenina. Živnost provozovali truhlář, krejčí, kovář, dva tesaři, dva zedníci, dva hostinští a jeden kupec. Za dalšími službami však museli obyvatelé vsi docházet. Poštu měli v Hořeticích, četnickou stanici v Březně a lékaře v Údlicích. Roku 1890 byl založen Vysazovací a okrašlovací spolek.[7]

Od padesátých let dvacátého století v Hrušovanech působil Sokol, Svaz Cikánů – Romů a myslivecký spolek Hubertus. Založeno bylo jednotné zemědělské družstvo 9. květen – Hrušovany.[7]

Podobu vesnice významně ovlivnily demolice řady budov, zejména zámku a kostela v šedesátých letech dvacátého století. Naproti tomu bylo postaveno množství rodinných a bytových domů a prodejna smíšeného zboží.[7] V sedmdesátých letech dvacátého století vznikla nová budova kasáren s přilehlými bytovými domy. Armáda je přestala využívat 1. ledna 2000.[8]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 244 obyvatel (z toho 108 mužů), z nichž bylo 239 německé a pouze pět československé národnosti. Kromě tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 240 obyvatel: osm Čechoslováků a 232 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 260 278 254 258 277 244 240 163 159 166 139 162 194 383 430
Domy 51 55 57 54 58 55 59 47 54 36 36 54 52 63 84
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Lažany.

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Hrušovany byly, a nadále jsou, obcí v okrese Chomutov. Od roku 1960 k ní patří části obce Lažany a Vysočany.[14]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Hrušovanech žilo 156 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[15]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Socha svatého Rocha

Dochovanými památkami na návsi jsou památkově chráněná socha svatého Rocha na stupňovitém soklu z roku 1714[16] a pomník Hanse Kudlicha z roku 1925.[17]

Barokní kostel svatého Bartoloměje, který stával na návsi, byl zbořen v roce 1966.[18] Západně od kostela stával barokní hrušovanský zámek založený po roce 1602.[7]

Téměř beze zbytku zanikly také dvě kaple. Severozápadně od vesnice stávala u cesty do Všehrd výklenková kaple s pískovcovým sousoším svaté Anny Samotřetí z počátku devatenáctého století, ze které zůstalo jen několik kamenů na okraji pole.[19] Další kaple stávala na jihovýchodním okraji zemědělského areálu na východním okraji vesnice. Měla obdélný půdorys s trojúhelníkovým štítemsanktusovou vížku.[20] Na křižovatce silnic do Chomutova a Lažan bývala boží muka na sloupu s reliéfy z roku 1675.[17]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 693. 
  5. a b c d e f Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hrušovany, s. 65. Dále jen Binterová (2002). 
  6. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrušovany – zámek, s. 162. 
  7. a b c d e f Binterová (2002), s. 66.
  8. Binterová (2002), s. 67.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  13. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2022-09-11]. S. 176, 275, 642. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  15. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  16. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1979, roč. 11, čís. 1, s. 16. 
  17. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrušovany, s. 475–476. 
  18. Kostel sv. Bartoloměje [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  19. Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  20. Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]