Hrbáčkovy tůně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Hrbáčkovy tůně
Hrbáčkovy tůně
Datum vyhlášení 1. září 1988[1]
Vyhlásil Okresní národní výbor Praha-východ, Okresní národní výbor Nymburk, Krajský úřad Středočeského kraje
Datum zrušení 21. říjen 2014[2]
Kód ÚSOP 1083
Lokalita Čelákovice, Káraný, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem
Výška 180[3] m n. m.
Výměra 20,96 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Praha-východ
Seznam CHÚ v okrese Nymburk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Hrbáčkovy tůně
Hrbáčkovy tůně
Přírodní rezervace v Česku
Lužní les v místě bývalých labských meandrů
Tůň – chráněná rybí oblast
Černá tůň
Byšická tůň u Byšiček
Významné riziko pro Hrbáčkovy tůně – chatové osady na obou březích Labe

Hrbáčkovy tůně byla přírodní rezervace ve středním Polabí a součást evropsky významné lokality Natura 2000 Káraný – Hrbáčkovy tůně. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedením labské vody do nového koryta ve 30. letech 20. století. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším dubo-jilmovým lužním lesem. Rezervace leží na obou březích Labe – na jeho levé straně mezi Přerovem nad Labem a městskými částmi Čelákovic Císařská Kuchyně a Sedlčánky, na pravém břehu mezi městskou částí Lysé nad Labem Byšičky a železniční tratí číslo 231 (PrahaNymburk).

Rezervace byla pojmenovaná po Jaroslavu Hrbáčkovi, který u zdejší tůně Poltruba v 50. a 60. letech 20. století prováděl rozsáhlé průzkumy. Místo je využívané jako terénní pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy[4]).

Dne 21. října 2014 byla PR Hrbáčkovy tůně zrušena v souvislosti se vznikem nové rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně.[5]

Tůně v rezervaci[editovat | editovat zdroj]

V této oblasti jsou tůně:

tůň katastrální území rozloha
(ha)
délka
(m)
šířka
(m)
m.hl.
(m)
objem
()
n.v.
(m)
Byšická Sedlčánky, Lysá nad Labem &0000000000000002.0500002,050 &0000000000000790.000000790 &0000000000000080.00000080 N/A N/A &0000000000000174.000000174
Černá Přerov nad Labem &-1000000000000000.0150000,015 &0000000000000015.00000015 &0000000000000015.00000015 N/A N/A &0000000000000173.000000173
Homolka-Urbanka Sedlčánky, Lysá nad Labem &0000000000000001.3030001,303 &0000000000000440.000000440 &0000000000000230.000000230 N/A N/A &0000000000000174.000000174
Hrad Sedlčánky &0000000000000001.3140001,314 &0000000000000410.000000410 &0000000000000040.00000040 N/A N/A &0000000000000172.000000172
Kozí chlup Lysá nad Labem &0000000000000002.3140002,314 &0000000000000640.000000640 &0000000000000050.00000050 N/A N/A &0000000000000174.000000174
Labíčko Sedlčánky &0000000000000000.8900000,890 &0000000000000340.000000340 &0000000000000040.00000040 N/A N/A &0000000000000173.000000173
Malá Arazimova Přerov nad Labem N/A N/A N/A N/A N/A &0000000000000173.000000173
Mansfeldova Přerov nad Labem &-1000000000000000.0420000,042 &0000000000000030.00000030 &0000000000000015.00000015 N/A N/A &0000000000000173.000000173
Poltruba Přerov nad Labem &0000000000000000.1770000,177 &0000000000000065.00000065 &0000000000000042.00000042 N/A N/A &0000000000000173.000000173
Procházková Přerov nad Labem, Sedlčánky &0000000000000000.3010000,301 &0000000000000080.00000080 &0000000000000050.00000050 N/A N/A &0000000000000172.000000172
Řehačka Lysá nad Labem &0000000000000007.5500007,550 &0000000000000450.000000450 &0000000000000340.000000340 N/A N/A &0000000000000174.000000174
Václavka Káraný &0000000000000001.2640001,264 &0000000000000520.000000520 &0000000000000035.00000035 N/A N/A &0000000000000173.000000173
Velká Arazimova Sedlčánky N/A N/A N/A N/A N/A &0000000000000173.000000173

V rezervaci dochází k přirozenému zazemňování tůní. Předpokládá se, že za několik desítek let tůně zcela zmizí.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Jde o součást široké říční nivy, kde se zachovala mozaika mimořádně cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev. Najdeme tu pobřežní rákosiny, bažinné olšiny, vrbiny a břehové nebo mozaikovitě roztroušené lesní porosty topolu, dubu, jasanu a jilmu. Z ohrožených rostlin byl zaznamenán výskyt žebratky bahenní a stulíku žlutého.

Významnou součástí rezervace jsou menší louky jižně od Arazimových tůní (nedaleko Císařské Kuchyně), které patří z hlediska zastoupených druhů k nejbohatším v celém Polabí. Jedná se o poslední zbytky podmáčených luk, které byly většinou po regulaci Labe rozorány a dodnes jsou zemědělsky využívány. Unikátní rostlinná společenstva zde trpí zejména intenzivním zemědělstvím, nadměrným přísunem živin z okolních polí (zejména dusíkatých hnojiv), nedostatkem péče a černou těžbou dřeva. Zanedbávané sečení luk se odráží na rychlém šíření expanzivních a invazních druhů – zejména kopřivy dvoudomé, netýkavky malokvěté a trnovníku akátu.

Přirozeně se zde vyskytují např. koromáč olešníkový, svízel severní, bahnička jednoplevá, ptačinec bahenní, žluťucha lesklá, jarva žilnatá, česnek hranatý, řebříček bertrám, ostřice Otrubova, ostřice dvouřadá, ostřice plstnatá, ostřice rusá, ostřice chabá, prstnatec májový, suchopýr širolistý, tužebník obecný, třezalka čtyřkřídlá, oman vrbolistý, kosatec sibiřský, sítina smáčknutá, sítina sivá, hrachor bahenní, bezkolenec modrý, pomněnka trsnatá, starček vodní, kostival český, kozlík lékařský a kozlík dvoudomý.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Území je hnízdištěm ptactva vázaného na mokřady: bukač velký, bukáček malý, chřástal vodní, moták pochop, moudivláček lužní, rákosník velký, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční nebo cvrčilka říční.

Z obojživelníků se na území přírodní rezervace vyskytují kuňka obecná, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, skokan štíhlý a skokan hnědý, čolek obecný a čolek velký.

Tůně jsou významným stanovištěm kriticky ohrožených druhů korýšů (listonoh jarní a listonoh letní, žábronožka sněžní). Přírodní rezervace je také významným útočištěm hmyzu v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Z nápadných druhů zde byl zaznamenán např roháč obecný[zdroj?].

Podrobnosti vyhlášení[editovat | editovat zdroj]

Rezervace byla vyhlášena v roce 1988. Její původní výměra byla 21,96 ha, později byla zmenšena na necelých 9 hektarů. Rozhodnutím vlády ČR byla přírodní rezervace zahrnuta do Evropsky významné lokality Natura 2000 Káraný – Hrbáčkovy tůně.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Střed původního – neregulovaného řečiště Labe lze vyhledat na podrobnějších mapách, které zaznamenávají hranice mezi katastrálním územím Lysé nad Labem a Přerova nad Labem. Tato hranice nebyla po narovnání řeky upravena a odráží stav ze začátku 30. let 20. století. Původní řečiště Labe, meandry a slepá ramena, je také možné vidět na historických mapách – např. na historické mapě z let 1842 – 1852 z Druhého vojenského mapování.

Na přerovské straně řeky se tůně dotýká originální vodní dílo – Budečská hráz.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Hrbáčkovy tůně [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. PR Hrbáčkovy tůně [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. PR Hrbáčkovy tůně [online]. Biolib.cz [cit. 2010-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. Fotografie Jaroslava Hrbáčka a výzkumu u tůně Poltruba (zde omylem uvedeno, že je ve východních Čechách)
  5. PR Káraný - Hrbáčkovy tůně [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]