Rožďalovické rybníky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Ptačí oblast
Rožďalovické rybníky
Bažant u silnice
Bažant u silnice
Základní informace
Vyhlášení6. prosinec 2004
VyhlásilVláda ČR
Nadm. výška190 – 262 m n. m.
Rozloha6613,14 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresJičín, Nymburk
UmístěníBěchary, Budčeves, Činěves, Dětenice, Dymokury, Cholenice, Chotěšice, Kopidlno, Křinec, Libáň, Městec Králové, Rožďalovice, Záhornice
Souřadnice
Rožďalovické rybníky
Rožďalovické rybníky
Další informace
Kód2289
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky se nachází na rozhraní středního Polabí a Českého ráje asi 16 km severovýchodně od okresního města Nymburk.

Popis krajiny[editovat | editovat zdroj]

Z fytogeografického hlediska patří do teplé oblasti termofytika, podokresu Rožďalovická tabule. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30–75 m a nadmořské výšce 210–270 m. Území patří do povodí Labe a je odvodňováno řekou Mrlina.

Krajinu charakterizuje komplex přirozených lesů s dubohabrovými háji, rákosinami a vlhkými loukami v okolí soustavy více než 20 rybníků táhnoucí se od obce Dětenice na severozápadě až po Městec Králové na jihovýchodě. Tento pestrý komplex biotopů tvoří útočiště pro výskyt řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. V současné době má k nejcennějším lokalitám vlastnický nebo nájemní vztah Pozemkový spolek Polabí Polabského ekocentra ČSOP, který zde hospodaří v souladu se zájmy ochrany přírody. Mezi chráněné rybníky rožďalovické soustavy patří rybníky Zrcadlo, Bučický, Nečaský, Pustý, Vražda, Jakubský, Pilský, Komorní, Komárovský, Kojetín, Bílek, Hasina, Pařízek, Třeboňský, Horní a Krčský.[1]

Historie oblasti[editovat | editovat zdroj]

Formování krajiny započalo po skončení husitských válek, kdy bylo území značně vylidněno a trpělo jarními i podzimními záplavami. Zabránit tomu mělo rybníkářství. Vznikly zde menší plochy rybníků než na Poděbradsku a Pardubicku, což bylo dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. První rybníky byly vybudovány již před koncem 15. století a zachovaly se většinou doposud. Své první zkušenosti s výstavbou rybníků zde sbíral i proslulý Jakub Krčín z Jelčan.

Důvody ochrany[editovat | editovat zdroj]

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena nařízením vlády č. 606/2004 Sb. pro ochranu dvou ptačích druhů – motáka pochopa a jeřába popelavého. V oblasti se vyskytuje i řada dalších ptačích druhů, jako jsou například bukač velký (Botaurus stellaris), orel mořský (Haliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), strnad luční (Emberiza calandra), chřástal kropenatý (Porzana porzana), čáp černý (Ciconia nigra), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) a jiné. Do dnešní doby bylo na lokalitě zaregistrováno 205 druhů ptáků z nichž zahnízdilo 136.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Flóra je pestrá se zastoupením převážně teplomilnějšího křídla středoevropské květeny, jako jsou například lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vstavač nachový (Orchis purpurea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a jiné. Z obojživelníků se zde vyskytují početné populace žabkuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), z hmyzu se vyskytuje například roháč obecný (Lucanus cervus).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LABURDOVÁ, Jitka, a kol. Souhrn doporučených opatření pro ptačí oblast Rožďalovické rybníky. 1. vyd. [s.l.]: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2011. 16 s. Dostupné online. Kapitola 5.1 Orientační mapa ptačí oblasti, s. 15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]