Strnad luční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxStrnad luční
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďstrnadovití (Emberizidae)
Rodstrnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza calandra
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Synonyma
  • Miliaria calandra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad luční (Emberiza calandra) je středně velký až velký druh pěvcečeledi strnadovitých (Emberizidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Největší z evropských strnadů (délka těla 16–19 cm), s nápadně robustním zobákem. Zbarvením připomíná skřivana, svrchu je šedohnědý, tmavě čárkovaný, zespodu bělavý, s tmavými čárkami na hrudi a bocích. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně.[2]

Při přeletech na krátké vzdálenosti nechává svěšené nohy.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Zpívá z vyvýšených míst; zpěv tvoří řinčivé, zrychlující se cikciktrilililil, připomínající chrastění svazkem klíčů.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdní areál sahá od severní Afriky a západní Evropy východně po střední Asii.[3] Převážně stálý druh.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v otevřené zemědělské krajině.[2]České republice došlo po poklesu v sedmdesátých letech 20. století k opětovnému růstu populace i areálu. V současné době hnízdí v níže položených oblastech celého území. V letech 19851989 byla populace odhadována na 700–1400 párů, v letech 20012003 již na 4000–8000 párů.[5] Zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[6]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Má složitý systém páření; objevuje se u něj monogamie (převládá) i polygamie, někteří ptáci navíc zůstávají nespárovaní. Hnízdí většinou 1× nebo 2×, někdy i 3× ročně. Hnízdo je zpravidla na zemi v trávě, vzácněji i výše v křovinách. Snůška čítá 3–5 vajec o velikosti 24,8 × 18,3 mm. Inkubace trvá 12–14 dnů, na vejcích sedí pouze samice. Mláďata, která krmí převážně samice a jen příležitostně později i samec, opouští hnízdo ve stáří 9–13 dnů. Další zhruba 2 týdny jsou pak krmena mimo něj.[3][4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se semeny, pupeny a bezobratlými, které hledá na zemi i na vyšších rostlinách.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 376–377. 
  3. a b c d ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR Ptáci 3/II. Praha: Academia, 2011. ISBN 80-200-1114-5. 
  4. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 424–425. 
  6. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]