Bahnička jednoplevá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBahnička jednoplevá
alternativní popis obrázku chybí
Květenství bahničky jednoplevé (Eleocharis uniglumis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď šáchorovité (Cyperaceae)
Rod bahnička (Eleocharis)
Binomické jméno
Eleocharis uniglumis
(Link) Schult., 1824
Synonyma
  • Skřípina jednoplevá (Scirpus uniglumis)
  • Eleocharis palustris subsp. uniglumis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis) je štíhlá trsnatá bylina, je jedním z téměř 120 druhů rodu bahnička (Eleocharis).[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v celé Evropě, od Islandu až po Turecko a dále ve Střední Asii, Afghánistánu, Íránu, Indii, Číně a Mongolsku, také roste v Severní AmericeKanadě a ve Spojených státech amerických a na pobřeží severní Afriky, většinou v mírném podnebném pásmu.

Vyrůstá na zamokřených loukách a mokřinách v okolí jezer, rybníků a pravidelně se rozlévajících vodních toků, preferuje mírně kyselé půdy. Roste také v částečně zasolené půdě a místech kde zasahuje brakická voda.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to vytrvalá rostlinalodyhami vysokými 10 až 50 cm vyrůstající v trsech z plazivého oddenku. Štíhlé lodyhy asi 1 mm tlusté směrem vzhůru zužující se jsou lesklé, hladké, barvy trávozelené, část je jich jalových. Vespod mají pouze dvě, nejvýše tři objímavé, trvalé, fialové až žluté pochvy dlouhé 1 až 4 cm, často s viditelnými švy, od sebe vzdálené 10 až 25 mm, Plodná lodyha je zakončena jedním podlouhlým, štíhlým, kuželovitým klasem dlouhým od 5 do 10 cm. Mnohokvětý klas má vespod pouze jednu dokonale objímavou prázdnou plevu (viz druhové jméno) a výše větší počet (10 až 30) hnědých nebo purpurově červených vejčitých až podlouhle kopinatých, na okraji suchomázdřitých a na hřbetním kýlu zelených plev, v jejím úžlabí vyrůstá po jednom kvítku; plevy jsou v hořejší části zašpičatělé. Okvětí je nahrazeno většinou 4 až 5 světle hnědými, nazpět zahnutými štětinkami obklopujícími tři tyčinky zakončené tmavě žlutými prašníky. Semeník nese trvalou, vespod cibulkovitě ztloustlou čnělku která vypadá jako od semeníku zaškrcená, nahoře je rozeklaná do dvou blizen. Kvete v letních měsících. Plodem je vejčitá nebo obvejčitá hladká nažka žluté až hnědé barvy, na povrchu tečkovaná, s tupými hranami. Mívá rozměr asi 1,5 × 1,2 mm a je věnčena vytrvalou části čnělky.[3][4][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Při nelehké taxonomii rodu Eleocharis, kdy jsou mnohé druhy na rozličných územích sobě různě podobné a některé jsou v jiných oblastech považovány jen za poddruhy, byly pro Evropu definovány tyto dva poddruhy bahničky jednoplevé:

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezi nezvěstné a pravděpodobně vyhynulé taxony (A2) – ?EX) je zařazen poddruh bahnička jednoplevá Sternerova, který se po několik desetiletí na známých lokalitách již nevyskytuje. Protože nebyl proveden detailní průzkum a lze tudíž soudit, že se tento poddruh může ještě někde vyskytovat aniž byl dosud poznám, nebyl ještě zařazen do kategorie vyhynulých (A1 – EX).

Mezi taxony silně ohrožené (C2 – EN), tj. mezi rostliny s prokazatelným trvalým ústupem, byl zařazen podruh bahnička jednoplevá pravá, jeho zastoupení ve volné přírodě kleslo až k 50 % z původního počtu jedinců.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-05]
  2. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Eleocharis [online]. University of Missouri, St Louis, and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Bahnička jednoplevá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-11-14]. S. 583. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Flora of North America: Eleocharis uniglumis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Global Biodiversity Information Facility: Eleocharis uniglumis [online]. Global Biodiversity Information Facility [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Wilde planten: Eleocharis uniglumis [online]. Wilde planten in Nederland en België: Eleocharis uniglumis [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora Europaea: Eleocharis uniglumis [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  9. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-11-14]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]