Globální oteplování v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Globální oteplování v České republice se týká změn podnebí v České republice v rozsahu od průmyslové revoluce. Česká republika je ovlivněna globálním oteplováním a předpokládá se, že dopady budou v budoucnu narůstat. Lidskou činností globální oteplování během 20. století je patrné v rekordních instrumentálních záznam teplot; projevuje se účastí České republiky v mezinárodních smlouvách a je součástí sociálních a politických debat.

Situaci v České republice shrnuje Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR[1] z roku 2015 a Sedmé Národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu včetně doplňujících informací podle čl. 7.2 Kjótského protokolu[2][3] z roku 2017, které mimo jiné obsahují zaznamenané trendy změny klimatu v ČR a odhad vývoje do poloviny 21. století, vliv změny klimatu na vybrané oblasti hospodářství a životního prostředí ČR a základní principy adaptačních opatření. Hlavní projevy změny klimatu, které byly pro Českou republiku identifikovány jako významné, jsou spolu s popisem zranitelnosti a rizik, hlavními dopady a strategickými cíli shrnuty v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu[4] z roku 2017, a jsou to:

  1. Dlouhodobé sucho (jak v Česku od roku 2014, tak i v Evropě)
  2. Povodně a přívalové povodně
  3. Zvyšování teplot
  4. Extrémní meteorologické jevy
    • Vydatné srážky
    • Extrémně vysoké teploty (vlny veder)
    • Extrémní vítr
  5. Přírodní požáry

Státní strategii v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a zároveň plán rozvoje nízko-emisního hospodářství do roku 2050 představuje Politika ochrany klimatu v České republice[5] z roku 2017.

Projevy[editovat | editovat zdroj]

Změny teplot[editovat | editovat zdroj]

Průměrná roční teplota v ČR 1960-2019

Atlas podnebí Česka uvádí, že v období 1961–2000 roční průměrná teplota v ČR (průměr z 311 stanic) silně kolísala, nicméně měla statisticky významný oteplovací trend 0,28 °C za dekádu. Oteplování bylo nejvýraznější v zimě a na jaře, nevýznamné na podzim. Nejteplejší byl rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 °C (mimořádně nadnormální; s odchylkou +1,7 °C od normálu 1981–2010),[6] dále to byl rok 2019 s průměrnou teplotou 9,5 °C[7] a roky 2014 a 2015, oba s průměrnou teplotou 9,4 °C.[8] Oteplování, obdobné se světovými pozorováními, potvrzují i další práce.[9][10] Celkový trend oteplování byl v letech 1961–2000 překryt kratšími výkyvy, takže i v nejteplejším posledním desetiletí tohoto období se vyskytl jeden ze tří nejchladnějších roků celého čtyřicetiletí, rok 1996 s průměrem 6,3 °C. Vlivem lidské činnosti rostl efekt tepelného ostrova Prahy, projevující se celoročním zvýšením nočních teplot a zvýšením průměrných teplot v chladné polovině roku (říjen–březen).[11] Podle ČHMÚ u nás vzrostla průměrná teplota za celé 20. století o 1,1–1,3 °C.[12]

V roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno největší oteplení v Evropě a druhé největší na světě.[13]

Sucho[editovat | editovat zdroj]

Změna klimatu se v České republice zatím projevuje především výrazným suchem suchem. S rostoucí teplotou se zvyšuje odpar vody a v Česku také rapidní úbytek zimních srážek v nížinách, která jsou stěžejní pro doplnění zásob spodní vody. Spodní voda se akumuluje dlouhou dobu a krátkodobé srážky v létě ji nedoplní, protože vodu při deštích odčerpá vegetace. Umírají nejen smrky a modříny, ale i stromy jako borovice, které mají hlubší kořeny.[14][15][16]

Srovnání průměrné teploty v ČR v jednotlivých měsících

Další projevy oteplování v ČR[editovat | editovat zdroj]

V posledních deseti letech poklesly hodnoty všech charakteristik spojených se sněhem. Snižují se počty dní se sněhovou pokrývkou i měsíční a sezónní maxima výšky sněhové pokrývky. Sněhu ubývá v nížinách i na horách. Přitom výskyt sněhu je důležitým předpokladem vytvoření dostatečného množství povrchové i podzemní vody.[17]

Trendy nárůstu teploty v ČR v jednotlivých měsících

Změny klimatu jsou průkazně pozorovatelné i v živé přírodě.[pozn. 1] Z pozorování v moravských lužních lesích vyplývá, že v období 1961–2000 se zde posunulo do dřívější doby rašení listů u vybraných druhů stromů a kvetení u vybraných keřů a bylin. U vybraných ptačích druhů pak byl zaznamenán posun začátku hnízdění. U některých druhů rostlin v lužních lesích byl pozorován i nárůst počtu květů.[18]

Mezivládní dohody a spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Pařížská dohoda je dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů po roku 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Ratifikace pro Českou republiku nastala 5. října 2017, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017, šlo o poslední zemi Evropské unie, která dohodu ratifikovala.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Fenologie rostlin a živočichů zaznamenává významné etapy jejich reprodukčního procesu ve vztahu ke klimatickým podmínkám. U rostlin sleduje rašení pupenů a listů, olisťování, začátek kvetení a plné kvetení, zrání semen a plodů, žloutnutí a opad listí, šíření rostlin do vyšších nadmořských výšek, zeměpisných šířek apod. U živočichů zaznamenává začátek a vyvrcholení reprodukčního procesu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  2. Seventh National Communications - Annex I | UNFCCC. unfccc.int [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SEVENTH NATIONAL COMMUNICATION OF THE CZECH REPUBLIC UNDER THE UNITED NATIONS FRAMEWORK CONVENTION ON CLIMATE CHANGE INCLUDING SUPPLEMENTARY INFORMATION PURSUANT TO ARTICLE 7.2 OF THE KYOTO PROTOCOL [online]. Ministry of the Environment of the Czech Republic, 2017 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  5. Politika ochrany klimatu v ČR (2017) | Databáze strategií - portál pro strategické řízení. www.databaze-strategie.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  6. TOLASZ, Radim. ROK 2018 V ČESKÉ REPUBLICE. portal.chmi.cz [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2019-01-14 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  7. Rok 2019 v Česku. www.infomet.cz [online]. ČHMÚ, 2020-01-08 [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  8. TOLASZ, Radim, a kol. POČASÍ, PODNEBÍ, VODA A KVALITA OVZDUŠÍ V ČR V ROCE 2015 – VYBRANÉ UDÁLOSTI [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2016-01-13 [cit. 2016-02-04]. Dostupné online. 
  9. KALVOVÁ Jaroslava; Zuzana Chládová. Změny vybraných teplotních kvantilů v období 1961–2000. Meteorologické zprávy. 2005, roč. 58, s. 111. Dostupné online. 
  10. POKORNÁ, Radan Huth-Lucie. Trendy jedenácti klimatických prvků v období 1961–1998 v České republice. Meteorologické zprávy. 2004, roč. 57, s. 168. Dostupné online. 
  11. Kolektiv autorů. Atlas podnebí Česka. [s.l.]: ČHMÚ, 2007. Kapitola kap. 1.1.6, kap. 1 – shrnutí a grafy 1.5, 1.6. 
  12. ČHMU. Stanovisko ČHMÚ k AR4. www.bourky.com [pdf]. 22.2.2007. Dostupné online. 
  13. Česko jako rekordman v počasí. Odchylky od průměru byly u nás největší. iDNES.cz [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  14. PECKA, Vojtěch. Pohled do propasti [online]. A2larm [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  15. Moravské lesy umírají. Proč? (MF Dnes). Silvarium - lesnický, dřevařský a myslivecký zpravodajský web [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  16. V Polabí hromadně schnou borovice. Jejich kořeny nedosáhnou na podzemní vodu - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. 
  17. Kolektiv autorů. Atlas podnebí Česka. [s.l.]: ČHMÚ, 2007. Kapitola kap. 3 – úvod a shrnutí. 
  18. BAUER, Zdeněk. Reakce přírody na vývoj klimatu. Veronica. 2009, roč. 2009, čís. 5, s. 6–8. 
  19. Paris Agreement - Status of Ratification | UNFCCC. unfccc.int [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Globální oteplování