Přeskočit na obsah

Gótské písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gótské písmo
TypAbeceda
Mluvené jazykyGótština
Časové období~350 n. l. – 6. stol.
Předchůdce
Řecká abeceda s vlivy abecedy latinské a run
  • Gótské písmo
Rozsah unicodeU+10B00–U+10B3F
ISO 15924Goth
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.
Historie písma
Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l.
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.?
  • Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l.
    • Semitská klínová písma ~2500 př. n. l.
      • Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.
Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.?
Mezoamerická písma doba různá
Tento článek pojednává o písmu užívaném k zápisu gótštiny. Možná hledáte: gotické písmo - vývojovou etapu latinky.

Gótské písmo je písmo určené k zápisu gótštiny. Ve čtvrtém století jej vytvořil misionář Wulfila (či též Ulfilas) pro překlad Bible. Jedná se o derivát řecké alfabety, doplněný o několik dalších znaků: F, R a S z latinky, runové jera: ᛃ /j/ a uruz: ᚢ /u/ a 𐍈 (čti ƕair) /ƕ, hw/ kvůli přesnějšímu fonetickému rozlišení.

Wulfila se záměrně vyhnul použití runového zápisu, ačkoli se v té době pro zápis germánských jazyků běžně používal germánský futhark prostý. Obával se totiž spojování futharku s tehdejším germánským pohanstvím. Alfabeta se jevila jako lepší volba, a to i z důvodu toho, že usnadňovala komunikaci se zbytkem východní Evropy, které dominovala řecko-římská kultura.

Gótské písmo je známo především díky dílu Codex Argenteus („Stříbrná Bible“, 6. století), manuskriptové kopie výše zmíněného Wulfilova překladu Bible.

Tabulka písmen

[editovat | editovat zdroj]
Písmeno Přepis Srovnání Gótský název Příbuzná runa IPA Číslo XML
𐌰 a Α alfa aza < ans („bůh“) nebo asks („prach“) ansuz /a, aː/ 1 &#x10330;
𐌱 b Β beta bercna < bairka („bříza“) berkana /b, β/ 2 &#x10331;
𐌲 g Γ gama geuua < giba („dar“) gebo /ɡ, ŋ/ 3 &#x10332;
𐌳 d Δ delta daaz < dags („den“) dagaz /d, ð/ 4 &#x10333;
𐌴 e Ε epsilon eyz < aiƕs („kůň“) nebo („tis“) eihwaz /e, eː/ 5 &#x10334;
𐌵 q Π pí quetra < qairþra (?) nebo quairna („mlýnský kámen“) pertho /kʷ/ 6 &#x10335;
𐌶 z Ζ zéta ezec < ezec (?) algiz /z/ 7 &#x10336;
𐌷 h Η éta haal < hagal or hagls (pozdrav) hagalaz /h, x/ 8 &#x10337;
𐌸 þ, th Θ théta thyth < þiuþ („dobrý“) nebo þaurnus („trn“) thurisaz /θ/ 9 &#x10338;
𐌹 i Ι ióta iiz < eis („led“) isa /i, iː/ 10 &#x10339;
𐌺 k Κ kappa chozma < kusma nebo kōnja („míza“) kaunaz /k/ 20 &#x1033A;
𐌻 l Λ lambda laaz < lagus („moře“, „jezero“) laguz /l/ 30 &#x1033B;
𐌼 m Μ mí manna < manna („muž“) mannaz /m/ 40 &#x1033C;
𐌽 n Ν ný noicz < nauþs („potřeba“) nauthiz /n/ 50 &#x1033D;
𐌾 j ᛃ jera gaar < jēr („rok“) jera /j/ 60 &#x1033E;
𐌿 u ᚢ uruz uraz < ūrus („pratur“) uruz /u, uː/ 70 &#x1033F;
𐍀 p Π pí pertra < pairþa (?) pertho /p/ 80 &#x10340;
𐍁 Ϙ koppa 90 &#x10341;
𐍂 r R, ᚱ raido reda < raida („vůz“) raido /r/ 100 &#x10342;
𐍃 s S, ᛊ sowulo sugil < sauïl nebo sōjil („slunce“) sowulo /s/ 200 &#x10343;
𐍄 t Τ tau tyz < tius („Týr“) teiwaz /t/ 300 &#x10344;
𐍅 w Υ ypsilon uuinne < vinja („pastvina“) nebo vinna („bol“) wunjo /w, u, y/ 400 &#x10345;
𐍆 f F, ᚠ Fehu fe < faihu („skot“, „hojnost“) fehu /f/ 500 &#x10346;
𐍇 x Χ chí enguz < iggus nebo iggvs („Yngvi“) inguz /x, h/ 600 &#x10347;
𐍈 ƕ, hw - uuaer < ƕair („hrnec“) /hʷ, xʷ, ʍ/ 700 &#x10348;
𐍉 o Ω omega, ᛟ othila utal < ōþal („rodová půda“) othila /o, oː/ 800 &#x10349;
𐍊 Ϡ sampí 900 &#x1034a;

Z této tabulky je jasně vidět, že vzorem gótskému písmo byla alfabeta. Znaky 𐍂 (R), 𐍃 (S) a 𐍆 (F) však zřejmě byly odvozeny z latinky, i když je možné, že byly převzaty z futharku, obdobně jako znaky 𐌿 a 𐌾 a možná i 𐍉.[1]

Po vzoru alfabety jsou písmena této abecedy užívána též jako číslice. Při tomto užití byla písmena buďto uzavřena mezi tečkami (•𐌹𐌱• = 12), nebo nad nimi byla vodorovná čárka (𐌹𐌱 = 12). Znaky 𐍁 (=90) a 𐍊 (=900) byly užívány pouze jako číslice, a přestože jsou považovány za součást gótského písma, nevyslovovaly se.

Stejně jako tehdejší alfabeta i latinka bylo i gótské písmo unciální, nerozlišovalo tedy velikost písmen, dalo by se říci, že používalo pouze majuskule.

Přední strana Codexu Argetea

Interpunkce a diakritika

[editovat | editovat zdroj]

Jediným známým diakritickým znaménkem je přehláska nad znakem 𐌹 /i/. V přepisu tedy ï.

Z interpunkčních znamének se užívala tečka, dvojtečka a vodorovná čárka. Ta se však neužívala k vyznačení délky samohlásky, ale k označení číslic (viz výše) a zkratek (např. xius místo xristaus, česky Kristus).

Drobnou zvláštností gótského písma je, že nepoužívalo mezery mezi slovy.

Kódování písma

[editovat | editovat zdroj]

Gótské písmo je obsaženo v tabulce znaků Unicode, a to v rozsahu U+10330 až U+1034F.

  0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 A B C D E F
U+1033x 𐌰 𐌱 𐌲 𐌳 𐌴 𐌵 𐌶 𐌷 𐌸 𐌹 𐌺 𐌻 𐌼 𐌽 𐌾 𐌿
U+1034x 𐍀 𐍁 𐍂 𐍃 𐍄 𐍅 𐍆 𐍇 𐍈 𐍉 𐍊          

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gothic alphabet na anglické Wikipedii.

  1. CERCIGNANI, Fausto. The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography ... in Indogermanische Forschungen [online]. De Gruyter, 1988 [cit. 2018-03-18]. S. 168–185. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]