Nornština
| Nornština (norn) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Shetlandy, Orkneje, severní pobřeží Skotska |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Vikinský futhork, Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není (B) není (T) |
| ISO 639-3 | nrn |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nornština patří do indoevropské jazykové rodiny, řadí se k jazykům západní větve severogermánských jazyků. Jazyk byl rozšířen na Orknejích a Shetlandách u severního pobřeží Skotska. Poté, kdy Norsko předalo ostrovy Skotsku v 15. století, začal být jazyk vytlačován.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Číslovky[editovat | editovat zdroj]
| Nornsky | Česky |
| en | jedna |
| twa | dva |
| trir | tři |
| fyre | čtyři |
| fjom | pět |
| siks | šest |
| sju | sedm |
| atta | osm |
| ni | devět |
| ti | deset |
Příklad[editovat | editovat zdroj]
Otčenáš v orknejské nornštině:
Favor i ir i chimrie,
Helleur ir i nam thite,
gilla cosdum thite cumma,
veya thine mota vara gort
o yurn sinna gort i chimrie,
ga vus da on da dalight brow vora
Firgive vus sinna vora
sin vee Firgive sindara mutha vus,
lyv vus ye i tumtation,
min delivera vus fro olt ilt, Amen.
Otčenáš v shetlandské nornštině:
Fy vor or er i Chimeri.
Halaght vara nam dit.
La Konungdum din cumma.
La vill din vera guerde
i vrildin sindaeri chimeri.
Gav vus dagh u dagloght brau.
Forgive sindorwara
sin vi forgiva gem ao sinda gainst wus.
Lia wus ikè o vera tempa,
but delivra wus fro adlu idlu.
For do i ir Kongungdum, u puri, u glori, Amen
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Web o nornštině (gramatika, výslovnost, orknejská i shetlandská nornština)
