Chlorid curitý
| chlorid curitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid curitý |
| Anglický název | Curium(III) chloride |
| Německý název | Curium(III)-chlorid |
| Sumární vzorec | CmCl3 |
| Vzhled | bílá pevná látka (bezvodý)
světle zelená pevná látka (hydrát) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13537-20-7 |
| PubChem | 57418588 |
| SMILES | Cl[Cm](Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/3ClH.Cm/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: PTLGMSBPLOHNBD-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 353 g/mol |
| Teplota tání | 695 °C |
| Rozpustnost ve vodě | špatně rozpustný |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | hexagonální |
| Hrana krystalové mřížky | a = 726 pm, c = 414 pm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid curitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CmCl3.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid curitý lze připravit reakcí chlorovodíku s oxidem curičitým, oxidem curitým nebo chloridem-oxidem curitým při teplotě 400-600 °C:[1]
- CmOCl + 2 HCl → CmCl3 + H2O
- Cm2O3 + 6 HCl → 2 CmCl3 + 3 H2O
Lze jej také připravit rozpuštěním kovového curia ve zředěné kyselině chlorovodíkové:[1]
- 2 Cm + 6 HCl → 2 CmCl3 + 3 H2
Tato metoda má však mnoho nevýhod spojených s probíhající hydrolýzou a hydratací výsledné sloučeniny ve vodném roztoku, kvůli čemuž je velmi náročné získat čistý produkt.
Lze jej také reakcí nitridu curitého s chloridem kademnatým:[2]
- 2 CmN + 3 CdCl2 → 2 CmCl3 + Cd3N2
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid curitý je bezbarvá až bílá krystalická pevná látka, která je špatně rozpustná ve vodě. Krystalizuje v hexagonální soustavě typu chloridu uranitého s prostorovou grupou P63/m (číslo 176) a mřížkovými parametry a = 726 pm, c = 414 pm a dvěma molekulami na elementární buňku.[1][3] Ve struktuře je každý atom curia obklopen devíti atomy chloru, čímž vzniká trigonální prizma s třemi přidanými vrcholy. Délka vazby mezi curiem a chlorem je 260 a 291 pm.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Curium(III) chloride na anglické Wikipedii a Curium(III)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c WALLMANN, J.C.; FUGER, J.; PETERSON, J.R. Crystal structure and lattice parameters of curium trichloride. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1967-11, roč. 29, čís. 11, s. 2745–2751. Dostupné online [cit. 2024-09-04]. DOI 10.1016/0022-1902(67)80013-7. (anglicky)
- ↑ HAYASHI, Hirokazu; TAKANO, Masahide; OTOBE, Haruyoshi. Syntheses and thermal analyses of curium trichloride. Journal of Radioanalytical and Nuclear Chemistry. 2013-07, roč. 297, čís. 1, s. 139–144. Dostupné online [cit. 2024-09-04]. ISSN 0236-5731. DOI 10.1007/s10967-012-2413-7. (anglicky)
- ↑ MILMAN, V; WINKLER, B; PICKARD, C.J. Crystal structures of curium compounds: an ab initio study. Journal of Nuclear Materials. 2003-11, roč. 322, čís. 2-3, s. 165–179. Dostupné online [cit. 2024-09-04]. DOI 10.1016/S0022-3115(03)00321-0. (anglicky)
- ↑ LUMETTA, Gregg J.; THOMPSON, Major C.; PENNEMAN, Robert A. Curium. Příprava vydání Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3555-5, ISBN 978-1-4020-3598-2. DOI 10.1007/1-4020-3598-5_9. S. 1397–1443. (anglicky)