Chlorid thoritý
| chlorid thoritý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid thoritý |
| Anglický název | Thorium trichloride |
| Německý název | Thorium(III)-chlorid |
| Sumární vzorec | ThCl3 |
| Vzhled | krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 15123-26-9 |
| PubChem | 139894 |
| SMILES | Cl[Th](Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/3ClH.Th/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: LQPUBIDKGBFLMP-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 338,39 g/mol |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | hexagonální |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid thoritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ThCl3.[1][2][3]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid thoritý lze připravit redukcí chloridu thoričitého při teplotě 800 °C:[4]
- 3 Th + ThCl4 → 4 ThCl3
Lze jej také připravit z prvků:[5]
- 2 Th + 3 Cl2 → 2 ThCl3
Lze jej také připravit jinými metodami.[6]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid thoritý tvoří hexagonální krystaly. Při teplotě nad 630 °C chlorid thoritý disproporcionuje na chlorid thornatý a chlorid thoričitý.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Předpokládá se, že se chlorid thoritý bude využívat jako reaktorové palivo do duálního fluidního reaktoru.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thorium trichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ LAU, K. H.; HILDENBRAND, D. L. High-temperature equilibrium studies of the gaseous thorium chlorides. The Journal of Chemical Physics. 1990-05-15, roč. 92, čís. 10, s. 6124–6130. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.458335. (anglicky)
- ↑ BUSCHBECK, Karl-Christian. Gmelin Handbook of Inorganic Chemistry. [s.l.]: Springer-Verlag 348 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-93515-5. S. 34. (anglicky)
- ↑ BAGNALL, Kenneth W.; KANELLAKOPULOS, Basil. Coordination Compounds. [s.l.]: Springer Berlin Heidelberg 352 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-93515-5. S. 22. (anglicky)
- ↑ Annual Summary Research Report of Chemistry, Engineering, Metallurgy, Physics and Reactor Divisions. [s.l.]: Ames Laboratoty. 540 s. Dostupné online. S. 1-9. (anglicky)
- ↑ MINES, United States Bureau of. Bulletin. [s.l.]: U.S. Government Printing Office 412 s. Dostupné online. S. 116. (anglicky)
- ↑ Reactor Fuel Processing. [s.l.]: U.S. Argonne National Laboratory. 710 s. Dostupné online. S. 42. (anglicky)
- ↑ LEWITZ, Jan-Christian. The Dual Fluid Reactor [online]. Berlín: Institut für Festkörper-Kernphysik Berlin, 2018-10-30 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)