Elementární buňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elementární (základní) buňka je nejmenší část krystalické struktury. Je to rovnoběžnostěn, který je jednoznačně určen třemi translačními vektory a, b, c a úhly, jimi sevřenými. Mnohonásobným opakováním této buňky se beze zbytku vyplní prostor krystalu.

Dělení elementárních buněk[editovat | editovat zdroj]

Podle obsazení částicemi (atomy, ionty nebo molekulami) se elementární buňky rozdělují na:

  • P – primitivní (prostá) – částice pouze ve vrcholech
  • složená (centrovaná)
    • bazálně centrovaná – částice jsou i ve středech dvou rovnoběžných stěn
      • A – částice jsou umístěny ve středech přední a zadní stěny
      • B – částice jsou umístěny ve středech bočních stěn
      • C – částice jsou umístěny ve středech horní a dolní stěny
    • F – plošně centrovaná – částice ve středech všech stěn
    • I – prostorově centrovaná – jedna částice navíc v průsečíku tělesových úhlopříček

Související články[editovat | editovat zdroj]