Přeskočit na obsah

Božetice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božetice
Budova kampeličky na návsi
Budova kampeličky na návsi
Znak obce BožeticeVlajka obce Božetice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMilevsko
Obec s rozšířenou působnostíMilevsko
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel337 (2024)[1]
Rozloha13,63 km²[2]
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ398 51
Počet domů177 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBožetice 17
398 51 Sepekov
obec@bozetice.cz
StarostaFrantišek Horek
Oficiální web: www.bozetice.cz
Božetice
Božetice
Další údaje
Kód obce549291
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božetice (německy Boschetitz) je obec v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 337[1] obyvatel. Součástí obce je také osada Radihošť.

Božetice leží cca 7 km východně od města Milevsko a cca 3 km jihozápadně od městyse Sepekov.

V obci je muzeum mlynářství, pekařství a zemědělství.[4]

Název obce znamená ves lidí Božetových či Božatových. První písemná zmínka pochází z roku 1291. V tomto roce byly zemským soudem zabaveny některé statky Vítkovců. Král Václav II. 17. června 1291 odevzdal biskupu Dobešovi tvrz Skalici, Sepekov a několik okolních vesnic (Zběšice, Držkrajov, Vlksice, Vratišov, Nosetín, Chyšky, Hodětín a Božetice.) V tomto období patřila ves k majetku rodu Vítkovců.[5] V roce 1378 krumlovští páni, Petr, Oldřich, Jan a Jošt Rožmberkové věnovali špitálu pro chudé poutníky v Římě výtěžek z platů z Božetic a Oltyně.[6] V roce 1457 zastavil Jan z Rožmberka Janu z Lobkovic Božetice, Jistebnici, Držkrajov, Sepekov a Přeštěnici. Do roku 1530 patřily Božetice Rožmberkům, později ves připadla Kryštofovi ze Švamberka. V držení rodu Švamberků byla ves do roku 1562, pak patřily Božetice k majetku milevského kláštera.[5]

Škola byla založena roku 1860. Dříve vyučoval vysloužilý vojín po chalupách nebo děti docházely do Sepekova. Do roku 1880 do místní školy docházely děti z Vlksic. Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1892.[7] Elektrifikace vesnice byla provedena v roce 1928.[5]

V roce 1930 zde žilo 587 obyvatel v 120 číslech popisných. Pošta, fara, četnictvo byly v Sepekově.[5]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Božetice se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

Členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec Božetice je členem sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1852.[9] Kaple byla vystavěná nákladem místních občanů.
  • Před kaplí se nachází kamenný pomník padlým v první světové válce. Na pamětní desce je nápis: „VÍTĚZŮM OBĚTOVANÝM 1914–1918“. Dále je zde uvedeno devatenáct jmen padlých spoluobčanů.
  • Po levé straně u vchodu do kaple je prostý kamenný kříž.
  • Výklenková Zůrkova nebo Komárkova kaple z osmnáctého století se nachází západně, zhruba kilometr po polní cestě směrem k hájovně Bečov od Sepekova. V roce 1820 byla sedlákem Matějem Zurkou opravena a 8. října v tomto roce znovu vysvěcena.[10]
  • U domu čp. 30 roste památkově chráněná lípa.
  • Zhruba kilometr od obce po proudu říčky Smutné se nachází mlýn Kvěchov. Zde je kamenný, železniční most z roku 1889, kdy byla zprovozněna trať Tábor–Ražice. Poblíž Kvěchova mlýna byl roku 1861 vztyčen kamenný kříž. Současně byla na mostě majitelem mlýna postavena železná socha svatého Jana Nepomuckého.[5] V Kvěchově mlýně trávily své dětství Josefina a Růžena Blažkovy,[11] srostlá dvojčata, která se narodila v roce 1878 v nedalekém Skrýchově u Opařan.[12]
  • Těsně za obcí u cesty z Božetic ve směru na Sepekov se nachází první kříž na zdobném kamenném podstavci. U stejné cesty z Božetic ve směru na Sepekov se nedaleko prvého kříže nachází druhý kříž. Kříž je v ohrádce, podstavec je reliéfně zdobený motivem kalicha. Nápis na kulatém štítku chybí.
  • Jihovýchodním směrem od obce se dříve doloval kaolin a grafit.[5]
  • Jan Komárek (1846–1924), starosta obce, člen okresního zastupitelstva a občanské záložny v Milevsku[5]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. MUZEUM BOŽETICE – MUZEUM MLYNÁŘSTVÍ, PEKAŘSTVÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. 224 s. S. 175. Dále jen Kytka 1940. 
  6. Kytka 1940, s. 165
  7. Kytka 1940, s. 166
  8. Seznam členů Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. rozmitalptr.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24. 
  9. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera. Praha: Freytag & Berndt, 2005. ISBN 80-7316-228-8. S. 12. 
  10. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 48. 
  11. ŠVEC, Jiří Antonín. Jen jeden je Písek. Písek: Prácheňské vydavatelství, 2002. 93 s. 
  12. Kytka 1940, s. 183

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]