Ajúb Qará

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ayoob Kara)
Ajúb Qará
איוב קרא
Ajúb Qará na snímku z roku 2009
Ajúb Qará na snímku z roku 2009
Náměstek ministra rozvoje Negevu a Galileje
Ve funkci:
31. března 2009 – 5. února 2013
Stranická příslušnost
ČlenstvíLikud

Narození12. března 1955 (69 let)
Izrael Dalijat al-Karmel, Izrael
Kneset15., 16., 18., 20.
SídloDalijat al-Karmel
Profesepolitik
NáboženstvíDrúzové
CommonsAyoob Kara
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajúb Qará nebo Ajúb Kará (hebrejsky איוב קרא‎, arabsky أيوب قرا‎, narozen 12. března 1955 Dalijat al-Karmel) je izraelský politik, poslanec Knesetu za stranu Likud a od května 2015 náměstek ministra regionálního rozvoje. V letech 2009 až 2013 zastával post náměstka ministra rozvoje Negevu a Galileje.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval školu ekonomického zaměření. Žije v Dalijat al-Karmel, je ženatý, má pět dětí. Sloužil v izraelské armádě, kde dosáhl hodnosti majora. Hovoří hebrejsky, arabsky a anglicky.[1] Je členem komunity izraelských Drúzů.

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

Do Knesetu nastoupil po volbách roku 1999, kdy kandidoval za stranu Likud. Ve funkčním období 1999–2003 působil jako místopředseda parlamentu, dále jako předseda výboru pro zahraniční dělníky a člen výboru práce, sociálních věcí a zdravotnictví, výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí a výboru pro ustanovování drúzských soudců. Po volbách roku 2003, kdy mandát obhájil, byl předsedou výboru pro drogy, členem výboru pro ustanovování drúzských soudců, finančního výboru, výboru pro ekonomické záležitosti a výboru pro vzdělávání, kulturu a sport.[1]

Ve volbách roku 2006 nebyl zvolen. Do Knesetu se vrátil až po volbách roku 2009. Po těch až do února 2013 zastával funkci náměstka ministra pro rozvoj Negevu a Galileje.[1] Do Knesetu se vrátil ve volbách v roce 2015.[2] Od května 2015 je náměstkem ministra regionálního rozvoje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ajúb Qará [online]. Kneset [cit. 2011-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]