Přeskočit na obsah

Atlantský oceán

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Atlantický oceán)
Atlantský oceán
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Poloha
Zeměpisné souřadnice0° s. š., 30° z. d.
Rozměry
Rozloha106 460 000 km²
Šířka5 000 km
Objem310 410 900 km³
Prům. hloubka3 646 m
Ostatní
Typoceán
Nadm. výška0 m
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlantský oceán, jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi kontinenty Afrikou, Evropou a Amerikou, prostírající se symetricky po obou stranách rovníku, převážně na západní polokouli. Na jihu je podle některých pojetí ukončen až pevninou Antarktidy (např. podle Národní zeměpisné společnosti), anebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. V každém případě je Atlantik druhým největším z pěti světových oceánů. Jeho specifickou součástí s vlastním hydrologickým systémem je Středozemní moře a navazující Černé moře.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km² a 82,4 mil. km² bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km² při vyčlenění Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Na jeho úmoří se nachází velká většina Jižní Ameriky, USA, Afriky i Evropy; největšími přítoky do oceánu jsou Amazonka, Mississippi, Kongo, Nil, Niger, La Plata, řeka svatého Vavřince, z Evropy Dunaj.

Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km³, resp. 323,6 mil. km³ bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka oceánu se pohybuje od cca 2800 km v nejužším místě mezi Brazílií a Guineou-Bissau do zhruba 6500 km v rovnoběžkovém směru mezi Spojenými státy a severní Afrikou a podobně mezi Uruguayí a Jižní Afrikou. V nejdelším poledníkovém směru od Dánského průlivu po Jižní Thule měří oceán přes 14 tisíc km. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Největší ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vulkanickými procesy vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní a okrajová moře

[editovat | editovat zdroj]
Azory jsou sopečného původu


Ostrovy

[editovat | editovat zdroj]
Faerské ostrovy v severním Atlantiku

Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například:

Více o ostrovech a souostroví.

Příklady ostrovů podle některých států:

Evropských

…

Amerických

…

Oceánské pánve

[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu

[editovat | editovat zdroj]

Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Přípustný zkrácený název oceánu je „Atlantik“. Někdy se objevuje nesprávná varianta „Atlantický oceán“ (snad pod vlivem slovenštiny, kde je spisovná).

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Britský námořní konvoj během bitvy o Atlantik ve druhé světové válce
Atlantský oceán tvoří bariéru mezi Evropou a Amerikou a denně jej překonají stovky letů

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Slanost

[editovat | editovat zdroj]

Atlantik je v průměru nejslanějším ze všech ostatních oceánů. Salinita povrchové vody v otevřeném oceánu se pohybuje od 3,3–3,7 % a mění se v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. Hodnoty slanosti povrchu ovlivňuje odpařování, srážky, přítok řek a tání mořského ledu. Ačkoli nejnižší hodnoty slanosti jsou těsně severně od rovníku (kvůli silným tropickým dešťům), obecně bývají nejnižší hodnoty i ve vysokých zeměpisných šířkách a podél pobřeží, kam ústí velké řeky. Maximální hodnoty slanosti se vyskytují v tomto oceánu přibližně na 25° severní a jižní šířky, v subtropických oblastech s nízkými srážkami a vysokým odpařováním.

Okrajové části

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ocean. Encyclopædia Britannica

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
  • JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
  • Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
  • Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pohyb světadílů a jejich desek
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atlantský_oceán&oldid=25903061“