Přeskočit na obsah

Burza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o instituci pro trh s investičními nástroji. Další významy jsou uvedeny na stránce Burza (rozcestník).

Burza je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji. Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, warranty, futures aj.). Je jednou ze základních součástí kapitálového trhu. Zvláštním typem burzy je plodinová burza, kde se obchoduje ve velkém se zemědělskými plodinami a potravinářskými produkty.

Setkávají se zde emitenti a investoři. Emitenti získávají na burze finanční prostředky pro své podnikání, investoři mají možnost své volné finanční prostředky zhodnotit. Burza má podobu oboustranné aukce, kde o konečné ceně obchodovaného instrumentu rozhoduje stav nabídky a poptávky. Cena takto získaná se nazývá kurz.

Praktický význam burz

[editovat | editovat zdroj]

Za opak burzovního obchodu lze považovat tzv. obchod přes přepážku (over the counter, OTC), kdy je každý obchod svými parametry unikátní: Objem a rozsah obchodu (např. počet kusů), způsob vypořádání a placení (platba předem / při předání / splatnost po dodání, převodem / z ruky do ruky, v penězích / barter / cizí měnou), samotná dodávka (prodejce dopraví kupujícímu / kupující sám a na své náklady / na jiném místě), moment skutečného převodu majetkových práv, placení poplatků prostředníkům, pojištění a dalších dokumentů určujících podmínky obchodu.

Podrobnější informace naleznete v článcích Dokument (ekonomie), dokumentární akreditiv a Finanční derivát#Opce.

Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů.

Ceny na burze ovlivňují pouze tržní síly, které jsou ukazatelem výkonu celé ekonomiky. Díky tomu je index národní burzy ukazatelem stavu národní ekonomiky (např. medvědí trh často nastává, pokud je ekonomika v recesi).

Druhy burz

[editovat | editovat zdroj]

Podle předmětu obchodování se burzy dělí na

  • Peněžní – jedná se o burzy cenných papírů, burzy finančních derivátů a devizové burzy. Spadají pod ně i burzy měnových párů, které se dříve považovaly za samostatný typ.
  • Zbožové (komoditní) – obchod surovin a kontraktů s nimi svázaných.
  • Burzy služeb.

Nejrozšířenější jsou burzy peněžní, pod které spadají burzy cenných papírů, devizové a burzy finančních derivátů. Nejslavnější burzou je New York Stock Exchange (NYSE) na Wall Street.

Dnes na světě existují především dva druhy burz, a to podle formálního předmětu obchodů:

  • s naprosto standardizovanými cennými papíry, kde se obchodují především akcie, dluhopisy. Naopak směnky, ačkoli také CP, ze svého principu nejsou standardizované.
Podrobnější informace naleznete v článku Burza cenných papírů.
  • s tzv. kontrakty, tedy opět CP, ale futures s různými podkladovými aktivy (komodity, energie, měny, CP), u kterých se při jejich vypršení (maturity) buď podklad fyzicky realizuje, anebo pouze finančně vypořádá (indexové "akcie", ETF, podílové listy fondů). Především komodity (plodiny) se ještě i dnes mohou někde obchodovat tzv. na parketu, kde si makléři své požadavky stále signalizují pomocí rukou a prstů, což je forma rychlého vyjednávání podmínek kontraktu: např. Chicago Board of Trade (CBOT).
Podrobnější informace naleznete v článku Komoditní trh.

Slovo burza pochází z latinského výrazu bursa – výměna. První burza (Beurs) byla založena v Antverpách roku 1531 a obchodovalo se na ní se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Počátky newyorské burzy sahají do roku 1817, kdy se obchodníci začali scházet pod platanem v ulici Wall Street.

Burzy v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Největším českým organizátorem trhu s cennými papíry je Prague stock exchange (PSE) – Burza cenných papírů Praha (BCPP) (Burza cenných papírů Praha, a.s.). Burzou pro malé a střední investory je RM-SYSTÉM (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.). Burzy organizují trh s investičními nástroji podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na funkci burzy dohlíží Česká národní banka, která spolu s ministerstvem financí vytváří právní předpisy pro její fungování.

Burzy cenných papírů v Evropské unii

[editovat | editovat zdroj]
  • ASEAthens Stock Exchange (Řecko)
  • MIB – Borsa Italiana (Itálie)
  • SAXBratislava Stock Exchange (Slovensko)
  • BSEBudapest Stock Exchange (Maďarsko)
  • BETBucharest Stock Exchange (Rumunsko)
  • EuronextEuronext (Francie, Belgie, Holandsko, Portugalsko, Luxembursko, Velká Británie)
  • FSEFrankfurt Stock Exchange (Německo)
  • OMXHelsinki Stock Exchange (Finsko)
  • ISEIrish Stock Exchange (Irsko)
  • LSELondon Stock Exchange (Velká Británie)
  • BMEMadrid Stock Exchange (Španělsko)
  • PSEPrague Stock Exchange (Česko)
  • OMXStockholm Stock Exchange (Švédsko)
  • WBAGVienna Stock Exchange (Rakousko)
  • WSEWarsaw Stock Exchange (Polsko)

Největší skupiny akciových burz a akciové burzy na světě (top 20)

[editovat | editovat zdroj]

Největší skupiny akciových burz na světě a jejich akciové burzy (top 20 dle tržní kapitalizace), 30. 11. 2018.[1]

Pořadí Skupina / Burza Země Město Tržní
kapitalizace
(mld. USD)
Měsíční objem obchodů
(mld. USD)
1 New York Stock Exchange Spojené státy americké New York 30 923 1 452
2 NASDAQ Spojené státy americké New York 10 857 1 262
3 Japan Exchange Group
Tokyo Stock Exchange
Japonsko Tokio 5 679 481
4 Shanghai Stock Exchange Čína Šanghaj 4 026 536
5 Hong Kong Stock Exchange Hongkong Hongkong 3 936 182
6 Euronext Nizozemsko
Belgie
Irsko
Portugalsko
Norsko
Francie
Amsterdam
Brusel
Dublin
Lisabon
Oslo
Paříž
3 927 174
7 London Stock Exchange Group 3 767 219
London Stock Exchange Spojené království Londýn
Borsa Italiana Itálie Milán
8 Shenzhen Stock Exchange Čína Šen-čen 2 504 763
9 TMX Group Kanada Toronto 2 095 97
10 Bombay Stock Exchange Indie Bombaj 2 056 210
11 National Stock Exchange Indie Bombaj 2 030 196
12 Deutsche Börse Německo Frankfurt nad Mohanem 1 864 140
13 SIX Swiss Exchange Švýcarsko Curych 1 523 77
14 Korea Exchange Jižní Korea Soul, Pusan 1 463 277
15 Nasdaq Nordic Exchanges 1 372 72
Copenhagen Stock Exchange Dánsko Kodaň
Stockholm Stock Exchange Švédsko Stockholm
Helsinki Stock Exchange Finsko Helsinky
Tallinn Stock Exchange Estonsko Tallinn
Riga Stock Exchange Lotyšsko Riga
Vilnius Stock Exchange Litva Vilnius
Iceland Stock Exchange Island Reykjavík
Armenia Securities Exchange Arménie Jerevan
16 Australian Securities Exchange Austrálie Sydney 1 326 56
17 Taiwan Stock Exchange Tchaj-wan Tchaj-pej 966 75
18 B3 Brazílie São Paulo 938 62
19 JSE Limited Jižní Afrika Johannesburg 894 29
20 Bolsas y Mercados Españoles Španělsko Madrid 764 44

Nejvýznamnější derivátové burzy na světě

[editovat | editovat zdroj]
  1. Monthly Reports - World Federation of Exchanges [online]. WFE. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]