Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství
VŠCHT
Zkratka	VŠCHT
Rok založení	1952
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor (seznam)	prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.
Kvestor	Ing. Ivana Chválná
Prorektor pedagogika	prof. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc.
Prorektor věda a výzkum	prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DSc.
Prorektor komunikace	prof. Ing. Pavel Hasal, CSc.
Prorektor strategie a rozvoj	doc. Ing. Milan Pospíšil, Csc.
Počty akademiků
Počet bakalářských studentů	2337
Počet navazujících studentů	892
Počet doktorandů	872
Počet akademických pracovníků	490
Další informace
Počet fakult	4
Rozpočet	1,2 mld CZK
Sídlo	Praha
Kampus	Praze 6-Dejvicích
Členství	EUA,FEANI,IGIP
webové stránky

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha, anglicky Institute of Chemical Technology in Prague, ICT Prague) je českou veřejnou vysokou školou univerzitního typu se samosprávnou působností, která se zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie a materiálovém inženýrství.

Zaměření školy

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze je jedním z nejstarších učilišť technické chemie na světě a největší vzdělávací institucí svého druhu ve středoevropském regionu s téměř 200letou tradicí výuky technické chemie. Škola je jednou z 26 veřejných a státních vysokých škol a univerzit v Česku. Školu lze charakterizovat jako výzkumnou vysokou školu (research university), pro níž je typický velký podíl studentů na výzkumné práci v rámci studia. Škola je členem European University Association (EUA), European Federation of National Engineering Associations (FEANI) a International Society for Engineering Education (IGIP).

Škola se zaměřuje kromě tradičních chemických odvětví i na výzkum biotechnologií, nanotechnologií,udržitelného růstu, nových zdrojů energie, ekologie a potravinářství. Mezi nové obory patří i farmakochemie,bioléčiva a molekulární inženýrství.

Akademická obec

Studentský klub Carbon

Na škole působí asi 782 zaměstnanců akademické obce, administrativního a technického personálu. Z tohoto počtu je asi 84 profesorů, 119 docentů a 265 odborných asistentů a 28 asistentů, kteří se podílejí na výchově nových odborníků. Škola přijímá v posledních letech cca 1500 studentů do bakalářských oborů, do druhého ročníku se dostane cca 600 studentů a necelých 400 ročně bakalářské studium dokončí. V magisterském studium škola přijímá cca 400 studentů. Studenty volí své zástupce do Akademického senátu. Akademický senát má 24 členů, z toho každá fakulta VŠCHT Praha je zastoupena 4 akademickými pracovníky a 2 studenty. Funkční období členu akademického senátu z řad akademických pracovníku je tříleté, funkční období členů z řad studentů dvouleté. Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, děkana nebo proděkana. K platnosti voleb v každé volební skupině je třeba účasti nejméně 15% členů akademické obce. Akademický senát provede volbu kandidáta na rektora tak, že každý clen akademického senátu, chce-li odevzdat platný hlas, zakroužkuje ve volebním lístku pořadové číslo na abecedním seznamu u jednoho z kandidátu. Nezíská-li v prvním kole žádný z navrhovaných kandidátu platné hlasy nadpoloviční většiny všech clenu akademického senátu, opakuje se volba s kandidátkou tvořenou dvěma kandidáty s největším počtem hlasu, v případě rovnosti počtu hlasů na druhém a dalších místech postoupí všichni kandidáti s tímto počtem hlasu. Zvolen je kandidát, pro kterého se vyslovila nadpoloviční většina všech členu akademického senátu. Nezíská-li ani ve druhém kole žádný z navrhovaných kandidátu platné hlasy nadpoloviční většiny všech členu akademického senátu, celá volba kandidáta na rektora se do jednoho měsíce opakuje. Návrh na odvolání rektora z funkce je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů

akademického senátu.

Na čtyřech fakultách školy v současnosti studuje přibližně 4000 studentů. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se skládá ze čtyř fakult.

Počty studentů bakalářských oborů

K 31.10.2012

Fakulta	Studijní program	počet studentů
FCHT	Aplikovaná chemie a materiály	152
FCHT	Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví	51
FCHT	Syntéza a výroba léčiv	480
FCHT	Biomateriály pro medicínské využití	115
FTOP	Technologie pro ochranu životního prostředí	251
FPBT	Potravinářská a biochemická technologie	572
FPBT	Syntéza a výroba léčiv	189
FPBT	Forenzní analýza	363
FCHI	Inženýrství a management	106
FCHI	Analýza léčiv	81
FCHI	Inženýrská informatika	28
FCHI	Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství	65
FCHI	Chemie	39
VŠCHT	Specializace v pedagogice	99

Počty studentů

Celkové počty studentů v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech v letech 2007 – 2012 (počty ze zahajovací statistiky vždy k 31. 10.)

Akad. rok	2007/08	2008/09	2009/10	2010/11	2011/12	2012/13
FCHT	1004	1066	1038	1084	1063	923
FTOP	402	424	387	404	398	315
FPBT	1163	1134	1036	1045	1226	1281
FCHI	503	495	464	408	443	412
VŠCHT	3072	3119	2925	2941	3130	2931

V roce 2011 v bakalářském studiu meziročně vzrostl počet podaných přihlášek (+19 %) za současného zpřísnění výběru studentů ke studiu (meziroční pokles počtu přijatých ke studiu o 7 %). Zpřísnění výběru studentů do I. ročníku dokumentuje i to, že v přijímacím řízení 2011/2012 se meziročně zvýšil počet nepřijatých ke studiu, a to o výrazných 181 %. V r. 2011 se relativně snížil počet přijatých z celkového počtu přihlášek na 67 %, přičemž v r. 2010 tento podíl činil 86 %. Data dále ukazují, že se meziročně zvýšil i počet studentů zapsaných ke studiu (+18 %) a v r. 2011 relativně narostl i podíl studentů, kteří skutečně nastoupili ke studiu vztažený k počtu přijatých studentů (ze 46 % v r. 2009 na 52 % v r. 2010 na 67 % v r. 2011).

Počet absolventů v bakalářských programech

V roce 2012

Fakulta	Počet
FCHT	252
FTOP	72
FPBT	230
FCHI	106
Specializace v pedagogice	28
VŠCHT	688

Studijní úspěšnost

VŠCHT patřila a patří mezi nejtěžší vysoké školy. Propadovost je v mnoha letech vyšší než např. na MFF UK. Příčinou vysoké neúspěšnosti v I. ročníku bakalářského studia je především slabá připravenost absolventů středních škol na vysokoškolské studium, především pak nedostatečné znalosti z matematiky, chemie a fyziky, tj. základních disciplin potřebných pro studium na technické vysoké škole. VŠCHT Praha vychází studentům prvního ročníku vstříc úpravami studijních plánů a podmínek pro absolvování 1. semestru a I. ročníku, avšak jen s poměrně omezeným úspěchem, protože podstatný podíl studentů zapsaných do I. ročníku nemá zažity potřebné studijní návyky. Data počtu studentů a % ukončených studií z důvodu slabého prospěchu za školní rok 2009/2010

Fakulta	I.ročník	neprospělo	II.ročník	neprospělo	III.ročník	neprospělo	I.Mgr	neprospělo	II.Mgr.	neprospělo
FCHT	370	44%	190	21%	192	9%	154	6%	112	3%
FTOP	150	70%	59	10%	45	16%	65	14%	70	0%
FPBT	339	45%	145	17%	208	17%	166	15%	180	3%
FCHI	121	48%	70	20%	101	9%	87	17%	85	11%
VŠCHT	980	49%	464	18%	546	13%	472	13%	447	4%

Akademický rok

Školní rok se dělí na zimní a letní semestr. Zimní semestr začíná zpravidla v polovině září, letní v polovině března dle výnosu rektoru daného roku. Na konci každého semestru je 4-6 týdenní zkouškové období. Studenti během semestr musí získat potřebné zápočty a zkoušky tak, aby splnili podmínky obsažené ve Studijním a zkouškovém řádu, především tzv. kredity.

Koleje a menza

Kolej Volha

Kolej VŠCHT Sázava a Volha v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích mají kapacitu 1557 lůžek. Pro studenty je rovněž celoročně k dispozici kapacita rekreačních zařízení v Jáchymově a Peci pod Sněžkou, a to za stejných podmínek jako pro zaměstnance školy. VŠCHT Praha nadále zajišťuje (na základě smlouvy s VŠE a UK) provoz celého areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích o celkové kapacitě cca 5500 lůžek. Kolej Volha nabízí ubytování v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích na buňkách (2 pokoje se společným sociálním zařízením) a v samostatných dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Kuchyňky a prádelny jsou společné na patře. K dispozici je bezplatné připojení k počítačové síti VŠCHT Praha (na základě žádosti), pevná telefonní linka (na základě žádosti), 16 TV programů přes zásuvku STA na každém pokoji.

VŠCHT Praha vlastní a provozuje menzu umístěnou v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4 – Kunraticích, a to v přízemí objektu Volha. Menza splňuje požadavky kladené na moderní stravovací zařízení a disponuje kapacitou cca 200 míst. Menza poskytuje celodenní stravovací servis – snídaně, obědy a večeře, včetně doplňkového prodeje. Denně nabízí nejen výběr ze tří druhů hotových jídel, ale i minutkovou kuchyni. Menza využívá kreditního stravovacího systému. Jídla jsou vydávána bezobjednávkovým systémem, konkrétní jídla je ale také možno objednat předem. Výdej jídel je prováděn samoobslužným systémem. V menze se stravují kromě studentů a zaměstnanců VŠCHT Praha za shodných podmínek i studenti ostatních VŠ – především pak VŠE, UK a ČVUT. Menza v r. 2011 vydala 111,5 tis. jídel.

Historie

Pražská polytechnica

Historie školy sahá hluboko do minulých století a odvíjí se od počátků výuky chemie v českých zemích. Prudký průmyslový vývoj v 18. století související s významnými technickými a přírodními objevy si vynutil založení pražské polytechniky, na níž byla dne 10. 11. 1806 zahájena výuka ve dvou odděleních, matematickém a chemickém. Na chemickém oddělení byla vedle všeobecné chemie vyučována i praktická chemie zaměřená na sklářství, železářství, běličství a barvířství. Postupně se počet oborů technické chemie rozšířil o pivovarnictví, cukrovarnictví, analytickou chemii, chemickou analýzu minerálů a technických plynů a další obory. Ve století 19. působila na chemickém oboru pražské polytechniky řada významných osobností. Základy technické chemie v naší zemi položili mezinárodně uznávaní profesoři Karl Augustin Neumann (1771–1866), profesor Karl Napoleon Balling (1805–1868) a například autor první české vysokoškolské učebnice chemie a zakladatel principů českého chemického názvosloví Vojtěch Šafařík.

Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství

Roku 1920, po reorganizaci pražské polytechniky vzniká Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství jako jedna ze sedmi škol nově vzniklého Českého vysokého učení technického (ČVUT). Prvním českým profesorem chemie byl Jan Staněk. Úroveň chemického učení na konci 19. století byla velmi vysoká a v první části 20. století dosáhl vynikající český chemik profesor Emil Votoček (1872–1950) významného mezinárodního ohlasu. Jeho jménem jsou nazvána nejvyšší ocenění, Votočkovo stipendium a Votočkova medaile, udělovaná VŠCHT Praha vynikajícím studentům a mimořádným osobnostem v oboru chemie.

Fakulta chemická ČVUT

Po znovuotevření českých vysokých škol v roce 1945 nese fakulta nejen nový název ale i nové zaměření. Po odsunu sudetských Němců ze Sudet, kde byla koncentrována většina chemického průmyslu (sklářství, petrochemie, dusíkatá chemie), chybí kapacity na její technologickou obsluhu a údržbu, jakož i výzkumný personál. Po roce 1948 z důvodu vzniku železné opony dochází k rozhodnutí přesunout část chemické výroby, především petrochemie a výrobu výbušnin, do vnitrozemí. Proto vzniká i specializovaná škola s tímto zaměřením v Pardubicích. Současně se ČVUT dělí na klasickou techniku, které zůstává název ČVUT a samostatné vysoké školy : VŠCHT, Vysoká škola zemědělská a Vysoká škola politická, později přejmenovaná na VŠE.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Samostatná Vysoká škola chemicko-technologická v Praze vznikla roku 1952 vyčleněním Fakulty chemické ze svazku škol ČVUT a přejmenováním na původní předválečný název. Samostatná VŠCHT se od počátku skládala z fakulty organické technologie, fakulty anorganické technologie a fakulty potravinářské technologie. Posléze byla založena fakulta technologie paliv přejmenovaná v roce 1959 na fakulty technologie paliv a vody. V roce 1960 byla založena fakulta automatizace a ekonomiky.

Přijímací řízení se před rokem 1960 skládalo pouze z pohovoru s vyučujícím, později pak byly zaveden písemné testy. Výsledky přijímacího řízení v roce 1996:

Přijímací řízení 1996	FCHT	FTOP	FPBT	FCHI	VŠCHT
přihlášeno	662	347	907	348	2264
přijato bez přijímacích zkoušek	266	116	455	162	999
přijato na základě přij. zkoušek	205	144	205	102	656
přijato celkem	471	260	660	264	1655
nepřijato	191	87	247	84	609
zapsáno do I. ročníku	298	208	359	193	1058

Výsledky přijímacího řízení v roce 2006:

Přijímací řízení 2006	FCHT	FTOP	FPBT	FCHI	VŠCHT
přihlášeno	1107	393	1380	393	3273
přijato celkem	774	358	1168	335	2654
nepřijato	333	35	193	58	619
zapsáno do I. ročníku	394	175	530	190	1289

Současnost

V současnosti VŠCHT Praha nabízí studentům studium v akreditovaných studijních programech v bakalářském (Bc.), magisterském (Ing.) a doktorském (Ph.D.) typu studia ve velkém počtu oborů technické chemie a oborech příbuzných.

VŠCHT Praha sídlí ve vysokoškolském kampusu v Praze 6-Dejvicích, který sdílí s ČVUT v Praze. VŠCHT sídlí ve třech budovách A, B a C. Budovy A a B se nacházejí v ulici Technická a budova C je nedaleko ve Studentské ulici.

Organizační struktura

Budova B, Praha-Dejvice

Rektor

Nejvyšším představitelem VŠCHT Praha je rektor VŠCHT Praha. Tuto funkci v současné době zastává prof. Ing. Karel Melzoch, CSc.

Fakulty a jejich děkani

• Fakulta chemické technologie (FCHT)
  • prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc.
• Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP)
  • prof. Ing. Gustav Šebor, CSc.
• Fakulta potravinářské a biochemické technologie (FPBT)
  • prof. Ing. Tomáš Ruml, CSc.
• Fakulta chemicko-inženýrská (FCHI)
  • prof. Ing. Stanislav Labík, CSc.

Ústavy

Jednotlivé fakulty se dělí na ústavy, které v 90. letech 20. století nahradily dřívější katedry. Ústavů je na VŠCHT celkem 29.

Fakulta chemické technologie

• Ústav anorganické chemie
• Studijní a výukové centrum Most–Velebudice
• Ústav anorganické technologie
• Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství
• Ústav skla a keramiky
• Ústav chemie pevných látek
• Ústav organické chemie
• Ústav organické technologie
• Ústav polymerů
• Ústav inženýrství pevných látek
• Ústav chemické technologie restaurování památek

Fakulta technologie ochrany prostředí

• Ústav technologie ropy a alternativních paliv
• Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší
• Ústav technologie vody a prostředí
• Ústav energetiky
• Ústav chemie ochrany prostředí

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

• Ústav biotechnologie
• Ústav biochemie a mikrobiologie
• Ústav chemie a technologie sacharidů
• Ústav technologie mléka a tuků
• Ústav analýzy potravin a výživy
• Ústav konzervace potravin
• Ústav chemie přírodních látek

Fakulta chemicko-inženýrská

• Ústav analytické chemie
• Ústav fyzikální chemie

Ústav chemického inženýrství

Na předchůdci VŠCHT Praha, jako na prvním pracovišti v Československu, se chemické inženýrství jako předmět začalo vyučovat od roku 1950. V roce 1951 byl zde založen Ústav provozního inženýrství, později Katedra procesů a aparátů a nyní Ústav chemického inženýrství (ÚCHI). Zásluhu na založení tohoto progresivního oboru mají Prof. G.L. Standart, Dr.Sc. (původem z USA) a Prof.Ing. H. Steidl, Dr.Sc. Chemické inženýrství má proto na VŠCHT Praha tradici více jak 45 let a v současné době tvoří nedílnou součást tzv. společného základu u všech studijních oborů na VŠCHT.

• Ústav matematiky
• Ústav ekonomiky a řízení chemického a potravinářského průmyslu
• Ústav fyziky a měřicí techniky
• Ústav počítačové a řídicí techniky

Ostatní součásti a celoškolská pracoviště

Správa účelových zařízení VŠCHT Praha, Koleje VŠCHT Praha – nacházejí se v areálu vysokoškolských kolejí v Praze 4-Kunraticích (Jižní Město), Katedra tělesné výchovy, Katedra společenských věd, Katedra jazyků, Oddělení praktického lékaře, Útvar interního auditu, Referát kontroly, Sekretariát rektora, Sekretariát kvestora, Pedagogické oddělení, Oddělení celoživotního vzdělávání, Oddělení pro vědu a výzkum, Personální odbor, Ústřední knihovna, Odbor zásobování, Ekonomický odbor, Zahraniční oddělení, Oddělení rozvoje a výstavby, Oddělení komunikace, Centrální laboratoře, Výpočetní centrum, Sklářské dílny, Ústřední mechanické dílny, Odbor energetiky a technických služeb a Vydavatelství.

Významní absolventi

Mezi více než 18 000 absolventy VŠCHT Praha od roku 1920, kteří významným způsobem pozitivně ovlivnili nejen úroveň našeho chemického průmyslu, ale také náš každodenní život, je možné nalézt celou plejádu výjimečných, či známých osobností:

• Vladimír Prelog – absolvoval 1928, nositel Nobelovy ceny za chemii (1975)
• Otto Wichterle – absolvoval 1936, vynálezce kontaktních čoček
• František Šorm – absolvoval 1936, český chemik
• Eduard Hála – absolvoval 1946, zakladatel oboru fázových rovnováh
• Rudolf Zahradník – absolvoval 1952, český chemik a někdejší prezident Akademie věd České republiky
• Ivan Ernest – absolvoval 1947, ředitel Woodward Reasearch Institute in Basel, Španělsko
• Vojtěch Fried – absolvoval 1951, profesor en:New York University, USA
• Vladimír Hlaváček – absolvoval 1961, profesor en:State University of New York, USA
• Miloš Hudlický – absolvoval 1946, profesor en:Virginia State University, USA
• Miroslav Smotlacha – český mykolog a chemik
• Vratislav Ducháček – český chemik

Absolventi - celebrity

• Miroslav Kalousek, český politik
• Jan Zahradil, český politik, europoslanec
• Lucie Talmanová, česká politička
• Jaromír Kohlíček, český politik, europoslanec
• Rut Bízková, česká politička, ministryně životního prostředí (2010)

VŠCHT v literatuře a filmu, zajímavosti

• Budova B v roce 1976 je patrná ve filmu Zítra to roztočíme, drahoušku...! ve scéně svatby syna Reného (Luděk Sobota), která se odehrává před vstupem do Elektrotechnické fakulty ČVUT. Je to poměrně perverzní ale signifikantní poznatek, že budova FELu připomínala filmařům víc obřadní místnost než vysokou školu.

Jeden z přístrojů vyvinutých v Kahudově laboratoři měl za pomoci primitivních prostředků zesilovat mentionové záření organismu

• Ve filmu Poslední vlak z roku 1982 jsou záběry poslucháren v budově A a dalších interiérů i exteriéru školy upravených na dobu děje, 50.léta 20.století. Bohužel hlavní hrdina Vladimír Dlouhý si nestihl přednášku o polymerech připravit, takže se o nich mnoho nedovíme. Snad jen to, že si ji do příště připravil.
• Logo školy, které vytvořil v roce 2003 Jaroslav Pekárek, tvoří dynamicky pojatý tvar křivule, která v logu symbolizuje chemii v červeném čtvercovém poli. V logu je tak spojena tradice oboru počínající v době pradávných alchymistických mistrů s dynamicky se vyvíjejícím oborem chemie v moderní době.
• v letech 1970-1987 působil dlouholetý ministr školství František Kahuda v tzv. Psychoenergetické laboratoři Fakulty chemického inženýrství VŠCHT v Praze. Po jeho smrti psychoenergetickou laboratoř vedl Valdemar Grešík. Práce v laboratoři skončily na počátku 90. let 20. století a na práci se podíleli Milan Cabálek, Marta Foučková, Renata Loupotová anebo Josef Schrotter. Základními pomůckami byly lehká vrtulka s vertikální osou poháněná proudem teplého vzduchu nebo vzduchem od elektricky poháněné souosé vrtule a Crookesův “mlýnek”, tedy čtyřkřídlá vrtule ve zředěném vzduchu uváděná v pohyb tepelnou energii žárovky. Během experimentu pokusná osoba - sensibil - zastavovala pohyb vrtulek za pomoci energie. Mezi vědci se František Kahuda proslavil svéráznými představami, které za svého života prosazoval i do škol, například svojí teorií mentionů a psychonů, částic myšlení a mimosmyslové komunikace. Podle Kahudova tvrzení se má mention pohybovat nadsvětelnou rychlostí. Oponenti souhlasili sice s existencí takové rychlosti, nicméně požadovali změnu označení takových částic na Kahudův demention. František Kahuda obdržel Řád práce, Řád za zásluhy o výstavbu i medaili Jana Amose Komenského, byl docentem Vysoké školy ekonomické, Matematicko-fyzikální fakulty UK, ČVUT a od roku 1968 řídil Ústav sociálního výzkumu mládeže a výchovného poradenství na Pedagogické fakultě UK. Tedy dávno před CERNovským experimentem s neutriny předpokládal, že mentiony jsou rychlejší světla a vytvářejí jakýsi antisvět, opačný mentální časoprostor.
• Ještě na půdě ČVUT byl na základě jeho výsledků vyhlášen výzkumný úkol ČVUT - R - 004 “Mentální energie a její využití v praxi”. Úvodní oponentní řízení se konalo 3.1.1980 s doporučením řešit práci na úrovni vyhledávacího úkolu tak, aby byl uzavřen závěrečným oponentním řízením do konce roku 1980. O dalším osudu prací prof. Kahudy rozhodovalo koncilium odborníků svolané rektorem VŠCHT profesorem Mosteckým.
• Na základě tohoto jednání PEL přešla do podřízenosti VŠCHT a výzkum pokračoval v rámci nového fakultního úkolu VŠCHT F - 2290 - 922 “Fundamentální záření hmot”. V letech 1981 - 82 byly výzkumné práce zaměřeny na fyzikální projevy mentálně aktivované hmoty
• za existence Psychoenergetické laboratoře fungovalo na VŠCHT do roku 1992 i Výzkumné pracoviště pro psychotroniku a juvenologii pod vedením Zdeňka Rejdáka. Oba ve světě uznávané týmy se však dlouhodobě nesnášely a vzájemnou spolupráci demonstrativně odmítaly. V roce 1999 mu byl Českým klubem skeptiků Sisyfos udělen historicky první zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců a to za „mimořádné zásluhy v oboru experimentální telepatie jogurtu a za celoživotní psychotronické dílo“. Zdeněk Rejdák se ceny vzdal ve prospěch Jiřího Grygara

Externí odkazy

• Oficiální stránky školy
• Filmová databáze: Poslední vlak
• Blog o VŠCHT a chemii
• Ruský blog o VŠCHT