Trnovec Kristův

Trnovec Kristův
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	řešetlákovité (Rhamnaceae)
Rod	trnovec (Paliurus)
Binomické jméno
Paliurus spina-christi Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trnité větve trnovce Kristova

Trnovec Kristův (Paliurus spina-christi) je opadavý, na vláhu a živiny nenáročný keř nebo nízký strom s větvemi porostlými trny a s nápadnými, kruhovitě plochými plody. O trnovci Kristově se traduje, že z jeho větví byla spletena trnová koruna a vsazena na hlavu Ježíše Krista před ukřižováním.

Rozšíření

Místo původu této dřeviny je poměrně rozlehlé a považují se za něj teplé a suché oblastí podél Středozemního a Černého moře (jih Balkánského poloostrova, Krym, Kypr, Itálie, Francie, Španělsko, Turecko) a dále území na Kavkaze (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie), ve Střední Asii (Afghánistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), na Blízkém východě (Irák Írán, Izrael, Libanon, Sýrie) a také Himáčalpradéš na severu Indie. Druhotně se rozšířil do severní Afriky (Alžírsko, Libye, Tunisko), Asie (severozápad Číny a Nepálu) i do Spojených státech amerických (Texas).

Ekologie

Je typickým druhem rostoucím v makchii, garrigui, na suchých osluněných stráních a v písečných dunách, vystupuje až do nadmořské výšky 3000 m. Vyžaduje sucho, plné slunce a půdu zásaditou, hlinitou až písčitou. Kvete od května do července, semena dozrávají v září a říjnu. Ve střední Evropě se nepěstuje, při mrazech pod -15 °C namrzá.

Popis

Zralé plody

Je to opadavý, bohatě větvený, široký, trnitý keř vysoký 1 až 3 m, ojediněle i strom dorůstající do 5 až 7 m. Kůra je šedá nebo červenohnědá, letorosty skořicově hnědé a chlupaté, později olysávají. Tenké větve jsou porostlé střídavými, téměř dvouřadými listy s krátkými řapíky, jejichž palisty jsou přeměněné ve dva červenohnědé trny, jeden z nich je delší (8 mm), rovný a šikmo odstávající, druhý je kratší a dozadu zahnutý. Čepele kožovitých listů jsou 2 až 4 cm dlouhé a 1,5 až 3 cm široké, oválné nebo vejčitě okrouhlé, na bázi zaoblené nebo lehce srdčité, celokrajné nebo pilovitě zoubkované, na horní straně lesklé a sytě zelené, na spodní matné a světlejší, mají tři hlavní žilky a tři až šest párů sekundárních.

Pětičetné, žlutozelené až zlatožluté květy velké asi 4 mm jsou uspořádané po pěti až jedenácti v krátce stopkatých úžlabních vrcholících. Oboupohlavné květy na krátkých stopkách mají pět do kruhu rozprostřených kališních lístků a pět obvykle stočených lístků korunních. Pět tyčinek je kratších než okvětí, disk produkuje nektar, polospodní semeník srostlý s češulí je dvou- nebo třídílný a nese dvě nebo tři čnělky. Ploidie druhu je 2n = 24.

Plod je plochá, čočkovitá nažka o průměru 2 až 3 cm, která má vnější kožovitou slupku. Na bázi u stopky je přirostlá suchá češule a kolem je blanité, asi 1 cm široké, po okraji celistvé, zvlněné křídlo hnědočervené barvy. Uprostřed je nahnědlé semeno vejčitého tvaru.

Význam

Trnovec Kristův je v příznivých klimatických podmínkách (světlo, teplo, sucho) hezká okrasná dřevina, která se využívá na nestříhané živé ploty a časem dokáže vytvořit neprostupné trnité stěny. V minulosti se v lidovém léčitelství používaly listy i kůra obsahující tanin jako adstringens pro hojení kůže i sliznic a plody jako diuretikum pro zvýšení vylučování moči. Semena jsou poživatelná, ať již čerstvá nebo sušená.

Galerie

• 
  Rozkvetlý keř
• 
  Květenství
• 
  Zrající plody
• 
  Trn

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu trnovec Kristův na Wikimedia Commons
• Taxon Paliurus spina-christi ve Wikidruzích

Portály: Rostliny