Thurn-Taxisové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thurn-Taxisové
Erb rodu Thurn-Taxisů
ZeměRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Mateřská dynastieTorrianiové, Taxisové
Titulysvobodní páni, říšská hrabata
ZakladateléOldřich z Bukové
Rok založení12. století
Poslední vládcedosud žijící
Větve roduThurn-Valsassina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis či francouzsky de la Tour et Taxis) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v první polovině 16. století. V 17. století přišli genealogové na původ rodiny Taxis (it. Tasso), která vznikla z italského rodu Torriani, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.

Historie

Erb původního italského rodu Tasso (Taxis). Jezevec se později objevuje ve společném erbu Thurn-Taxisů. Poštovní roh
Pražský palác Thurn-Taxisů v Letenské ulici na Malé Straně. V paláci dnes sídlí Anglo-americká univerzita Praha
Nově postavená kopie paláce Thurn-Taxisů ve Frankfurtu nad Mohanem

První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.

V 16. století získali právo provozovat poštovnictví. František zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a španělském Nizozemí. V té době povýšili do panského stavu.

Rod v Českých zemích

Rod Thurn-Valsassina

Jako první do Čech dorazil František Thurn, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567-1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti však přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitelů vojska při českém stavovském povstání. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce povstání odešel do exilu a válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. V roce 1640 Jindřich Matyáš Thurn v emigraci v Livonsku na území dnešního Estonska zemřel.

Rod Thurn-Taxis

V 17. století získali v Čechách nadále žijící Thurnové hraběcí titul a v roce 1681 byl Evžen Alexandr Thurn-Taxis povýšen do knížecího stavu.

V 19. století držel Karel Anselm Litomyšl, jeho nevlastní mladší bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Loučeň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak rod držel až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.

Rudolf (1833-1904) po studiích práv obhajoval práva českého národa. S K. J. Erbenem vydával právnický časopis, přispíval do Národních listů a Riegrova naučného slovníku. Založil a stal se prvním předsedou pražského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v české politice, spolupracoval s J. V. Fričem.[1] Po roce 1880 působil jako generální prokurátor v bulharském Plovdivu. Ke konci života se vzdal knížecího titulu a odstěhoval se do Troskova u Drážďan, kde žil jako svobodný pán z Troskova. Zemřel na Velehradě,[2] kde byl na návštěvě své dcery Hedviky.

10. května 1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“ a ostatní říslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a zbylý majetek rodu v Československu byl v roce 1946 konfiskován.[zdroj?] Potomci rodu v současné době žijí v cizině.

Po roce 1989

Po Sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení uloupeného majetku zamítnuty, neboť členové rodu v době mezi válkami neměli československé státní občanství. Nicméně manželka prince Jana (1908–1959) z loučeňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil rodu Lobkoviců, ze kterého pocházela.

Erb

Rodový erb Thurn-Taxisů

Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.

Příbuzenstvo

Spojili se s Lobkovici, Šliky, Berky z Dubé či Fürstenberky.

Význační členové rodu

Princ Albert, současná hlava rodu Thurn-Taxisů

Taxisové (Tasso)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rudolf Thurn-Taxis. [českých filosofů] [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164-165. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thurn-Taxisové&oldid=16548322“