Helena Bavorská
Helena Karolína Tereza, zvaná Néné (4. dubna 1834, Mnichov – 16. května 1890, Řezno), bavorská vévodkyně a princezna, sňatkem se dočasně stala hlavou domu Thurn-Taxis.
Obsah |
Mladá léta [editovat]
Narodila se jako třetí dítě bavorského vévody Maxe Josefa a jeho manželky princezny Ludoviky. Jejich manželství ale nebylo šťastné. Vévoda Max byl veselý člověk, který mnoho cestoval, dával přednost společnosti obyčejných lidí a nenechal na pokoji žádnou sukni. Jeho manželka Ludovika se narodila jako královská dcera a domluvený sňatek s požitkářským Maxem se jí rozhodně nezamlouval. Oba manželé byli velmi rozdílní, Ludovika se snažila svým dětem vštípit nějaké vědomosti (podle otcova vzoru) a vévoda Max dělal vše proto, aby se jí to nepodařilo (brával děti do cirkusu, cvičil je v jízdě na koni a hře na citeru).
Většinu času trávila Néné se svými sourozenci Ludvíkem, Alžbětou, Karlem Teodorem, Marii, Matildou, Sofii a Maxem Emanuelem v paláci v Mnichově nebo na venkovském zámečku Possenhofen u Starnberského jezera. Nejbližší vztah měla se svou mladší sestrou Alžbětou, toto pouto přetrvalo po celý život až do Heleniny smrti.
Na učení se příliš důrazu nekladlo, matka se sice snažila zajistit vhodné učitele pro své ratolesti, ale tím její iniciativa končila.
Sestra císařovny a kněžna Thurn-Taxis [editovat]
_et_sa_soeur_Sissi.jpg)
Situace se změnila, když se Ludovičina sestra arcivévodkyně Žofie rozhodla, že se její neteř Helena stane manželkou jejího syna rakouského císaře Františka Josefa I. Snažili se rychle dohnat, co by Helena mohla potřebovat jako budoucí císařovna - správně tančit, pohybovat se, oblékat atd. Největší mezery měla ale princezna ve znalosti cizích jazyků, a tak se musela doučit zejména důležité francouzštině a poznat další jazyky monarchie.
Roku 1853 dorazila Ludovika se svými dvěma dcerami Helenou a Alžbětou do Bad Ischlu, aby se uskutečnilo setkání budoucích snoubenců u příležitosti císařových 23. narozenin. Všechny tři dámy držely smutek za nedávno zesnulého vzdáleného příbuzného. Helena působila v černé upjatě a přísně, naproti tomu mladistvá Alžběta, jejíž nevšední krásu černá jen podtrhovala, císaře záhy upoutala. A tak se roku 1854 konala nikoliv Helenina svatba, ale svatba Heleniny sestry Alžběty s císařem Františkem Josefem I.
Roku 1856 přivedla matka Heleně do cesty Maxmiliána Antona, syna knížete Maxmiliána Karla z rodu Thurn-Taxisů. Tento rod sídlící v Řezně byl jedním z nejbohatších v monarchii (měli monopol na poštu). Thurn-Taxisové často pořádali hony pro velkou společnost a jako hostitelé byli vyhlášení. Na jejich jídelní tabuli se člověk mohl setkat jak s nejvyhlášenějšími, tak s nejexotičtějšími lahůdkami vůbec. Také jejich paláce byly krásně a moderně zařízeny, aby jejich návštěvníci měli co nejlepší pohodlí.
Maxmilián Anton a Helena v sobě našli zalíbení, Maxmilián však nebyl Heleně roven rodem (byl pouze kníže a Helena sestra císařovny rakouské), celou záležitost vyvolal Helenin příbuzný, bavorský král Maxmilián II. Bavorský, aby jí mohl zase vyřešit - Helena byla oprávněna, kromě titulu dědičná princezna/kněžna Thurn-Taxis, používat i titul vévodkyně bavorská (Její Královská výsost).
24. srpna 1858 se v Possenhofenu konala velkolepá svatba, po které přesídlila do Řezna. Zde se starala o chudé a potřebné lidi doma v Bavorsku a stejně tak i v Řezně, starala se o zřizování různých spolků a památníků. Dědičná princezna byla velmi oblíbená jak obyčejnými lidmi, tak i svými novými příbuznými.
Helenin nesnadný život [editovat]
- Její manžel Maxmilián zemřel 26. června 1867 v pouhých 35 letech v Řezně na ledvinové onemocnění, téhož roku zemřel i jeho otec Maxmilián Karel. A tak se hlavou rodu Thurn-Taxisů až do plnoletosti syna Maxmiliána Marii stala Helena.
- Roku 1877 se její dcera Alžběta vdala za prince Michala II. a o čtyři roky později v roce 1881 zemřela při porodu třetího dítěte.
- Roku 1885 zemřel její starší syn Maxmilián Maria, nepomohla ani její snaha kontaktovat svého bratra Karla Teodora, který se stal lékařem.
V roce 1890 těžce onemocněla a 16. května v Řezně za přítomnosti své sestry císařovny Alžběty zemřela.
Potomci [editovat]
- Luisa Thurn-Taxis (1859-1948) ~ 1879 Friedrich Hohenzollern-Sigmaringen
- Alžběta Thurn-Taxis (1860-1881) ~ 1877 Michal II. Braganza
- Maxmilián Maria Thurn-Taxis (1862-1885)
- Albert I. Thurn-Taxis (1867-1952) ~ 1890 Markéta Klementína Habsbursko-Lotrinská
Strom příbuzenství [editovat]
Související články [editovat]
- Wittelsbachové
- http://cisarovna-sisi.wz.cz - životopisy a portréty císařovny Alžběty a jejich sourozenců
Literatura [editovat]
- GRÖSSING Sigrid-Maria, Dvě nevěsty pro císaře, vydal Ikar, Praha 2002, ISBN 80-249-0109-9
- BESTENREINER Erika, Sisi a její sourozenci, vydavatelství Brána, Praha 2004, ISBN 80-7243-232-X
