Thale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thale
Thale pano.jpg
Thale – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 156 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Sasko-Anhaltsko
okres: Harz
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 120,21 km²
počet obyvatel: 18 820 (2009)
hustota zalidnění: 157 obyv. / km²
správa
starosta: Thomas Balcerowski (CDU)
oficiální web: http://www.Thale.de
telefonní předvolba: 03947, 03946, 039456, 039487
PSČ: 06502
označení vozidel: HZ
poloha Thale v okresu Harz

Thale je město ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, okres Harz, leží na severovýchodním okraji příkrých svahů pohoří Harz. Nad městem začíná údolí Bodetal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo Thale vzniklo pravděpodobně na počátku 10. století. Prvně byla uváděno v roce 936 v souvislosti se sousedním klášterem Wendhusen, který byl založen před rokem 840 jako misijní klášter, jako jeden z prvních klášterů na saské půdě.

klášter Wendhusen

Klášter se dostal následně pod ochranu kláštera v Quedlinburgu. Vesnice byla od 1231 označována jako Dat dorp to dem Dale (označení rodu v latinizované formě, od roku 1288 s označením "de Valle", od roku 1303 znovu používal označení "von Thale"). Klášter byl zničen během selských válek v roce 1525. Od roku 1445 je doložena železářská huť, která byla po zpustošení ve třicetileté válce znovu vybudována roku 1648 jako horská bouda pro muže z divočiny, ale roku 1670 byla zcela zničena. Roku 1686 vznikl malý hamr, který byl později přebudován na železářskou huť, díky blízkosti ložisek železa a dostupnosti dřeva. Fungovala do roku 1714. Roku 1740 byla výroba znovu zahájena. Na krátký čas ji měl v držení Fridrich II. Veliký. V roce 1831 tam byla například vyrobena první kovaná železná náprava vozu, takové se vyrábí v Německu dodnes. V roce 1835 byla založena nejstarší evropská smaltovna plechu. Po připojení města na železnici ve směru na Berlín v roce 1862 rostlo sídlo i počet dělníků: zatímco v roce 1872 zaměstnával železářský průmysl jen 350 osob, v roce 1905 to bylo již 4400. Především výroba smaltu přispívala k mezinárodní pověsti Thale, v době špičky pocházelo odtud 10 % celosvětové výroby. V roce 1910 mluvil k dělníkům Karl Liebknecht, Rosa Luxemburgová a Clara Zetkin.

historická mapa okolí Thale z roku 1912

Od roku 1916 byly v Thale vyráběny ocelové přilby, na které mělo město monopol ve druhé světové válce (od roku 1934).

Od 19. století kvete cizinecký ruch díky radon obsahující vodě z pramene Hubertus, který byl otevřen v roce 1836. K návštěvníkům obce a zvláště údolí Bodetal patřili literáti jako Johann Wolfgang von Goethe, Heinrich Heine (při putování po Harzu) a Theodor Fontane. Mimo to si na letních bytech užívali především turisté z Berlína, což bylo možné po připojení na železnici do Berlína v roce 1862. V roce 1909 byla vybudována vedlejší dráhu na Blankenburg (Harz). Roku 1922 obdržela obec městské právo. Od 12. do 14. června 2009 byly pod heslem "Thale sagenhaft" (mýtické Thale) uspořádány Sasko-Anhaltské dny, které navštívilo přes 200 000 lidí. Thale tvoří pozadí románu Cécile od Theodora Fontane.

Slučování obcí[editovat | editovat zdroj]

Od 21. prosince 2003 je součástí města dřívější obec Warnstedt.[1] Od 1. ledna 2009 byly začleněny do té doby samostatné obce Neinstedt a Weddersleben. Správní území města se tím zvětšilo z 38,13 km² na 50,13 km22. K 1. červenci 2009 byly připojeny další obce, a to Treseburg, Altenbrak, Wendefurth a Almsfeld, tím se zvětšila plocha na 78,47 km2. Dále pak 23. listopadu 2009 následovalo připojení obcí Friedrichsbrunn a Stecklenberg, čímž vzrostlo území města 102,79 km2. Naposledy pak 1. září 2010 byla na základě účinnosti zákona zemské vlády připojena obec Westerhausen a správní území města tak činí 120,21 km2.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počet obyvatel (od roku 1995 vždy k 31. prosinci)[2]:

  • 1825 – 1.406
  • 1875 – 3.311
  • 1880 – 3.683
  • 1890 – 6.292
  • 1925 – 13.545
  • 1933 – 13.557
  • 1939 – 13.520
  • 1946 – 18.082 (29. říjen)
  • 1950 – 17.968 (31. srpen)
  • 1960 – 17.391 (31. prosinec)
  • 1971 – 17.620 (1. leden)
  • 1981 – 16.830 (31. prosinec)
  • 1984 – 16.423 (31. prosinec)
  • 1990 – 17.560 (3. říjen)
  • 1995 – 16.230
  • 2000 – 14.539
  • 2001 – 14.167
  • 2002 – 13.877
  • 2003 – 13.631

Městská rada[editovat | editovat zdroj]

Složení městské rady (podle úředního konečného výsledku voleb do městské rady dne 7. června 2009, účast na volbách: 42,88 %, změny oproti předešlým volbám uvedeny v závorce):

  • CDU – 59,2 %, 17 křesel (beze změny)
  • Die Linke – 13,3 %, 4 křesla (beze změny)
  • FDP – 8,2 %, 2 křesla (+1)
  • SPD – 7,4 %, 2 křesla (-1)
  • Bündnis 90/Zelení, Bürger Fraktion – 4,9 %, 3 křesla (+3)
  • Wählergruppen – 4,1 %, 1 křeslo (-1)
  • Einzelbewerber – 2,9 %, 0 křesel (-1)

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak byl schválen 11. července 1996 předsednictvem zemské vlády v Magdeburku.

skulptura na Hexentanzplazu

Popis: „v stříbrném poli je pozinkovaná modrá věž se sedlovou střechou, zakončená pozlacenou makovičkou, s otevřenou bránou, o věž je opřen stříbrný štít, na němž je červená čarodějnice letící na koštěti".

Věž znázorňuje hrad Thale, zmiňovaný v roce 1340, který byl postaven v 10. století za účelem ochrany kláštera Wendhusen a jenž byl zničen roku 1365. Čarodějnice na stříbrném štítu je označení pro obecně srozumitelný symbol Hexentanzplatz (místo reje /tance/ čarodějnic). Vývoj města je úzce svázán s místem zvaným Hexentanzplatz a údolím Bodetal. Údolí mělo význam již v prehistorické době a obyvatelé Harzu tam vybudovali opevnění proti nepřátelským vojskům v dobách třicetileté války. Otevřená brána má poukazovat na pohostinnost města.

Historické znaky[editovat | editovat zdroj]

Znak z dob nacismu[editovat | editovat zdroj]

Znak byl dne 19. května 1937 zapůjčen vrchním prezidentem provincie Sasko, autorem byl rada státního archivu v Magdeburku Otto Korn. Popis: „na stříbrném poli široká modrá věž s bránou, cimbuřím a červenou sedlovou střechou, ležící na čtvercovém štítu, úhlopříčně půleném, barvy stříbrné a červené". Použitý štít je erbovním štítem šlechtického rodu von Thale (též van deme Dalea, de Vallea), který vymřel roku 1650, jehož rodné sídlo bylo v Thale. Věž připomíná hrad zmiňovaný v roce 1340.

Znak z doby NDR[editovat | editovat zdroj]

Znak byl potvrzen rozhodnutím rady města roku 1953. Popis: „ v stříbrném poli pozinkovaná modrá věž s ostrou, červenou střechou s makovičkou a otevřenou bránou, o věž se opírá stříbrný štít: úhlopříčně zleva rozdělený, nahoře červené ozubené kolo a přes něho (na pravici) černé kladivo, dole ve štítu (na levici) zelená jedle." Věž se vztahuje pravděpodobně ke dříve existujícímu hradu pánů von dem Dale. Obsah štítu symbolizuje jednak místní železářský průmysl, jednak krajinu Harzu.

Partnerství měst[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 je partnerským městem Seesen (Dolní Sasko) v severozápadním Harzu a počínaje rokem 1998 francouzské město Juvisy-sur-Orge (18 km od Paříže), jakož i nigerijské město Tillabéri, ležící na severozápadně řeky Niger.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

chrám sv. Petra

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

větrný mlýn - Warnstedt
  • klášter Wendhusen (z karolínských dob)
  • hotel Zehnpfund, postavený v roce 1863, dříve největší letní hotel v Německu
  • chrám sv. Petra, dokončený v roce 1906
  • katolický chrám srdce Ježíšovo, postavený v letech 19101911
  • z daleka viditelný větrný mlýn v místní části Warnstedt

Další kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Od Thale je přístup na horu Bodetal, přečnívající nad Hexentanzplatzem, z něhož na Bodetal vede lanovka, a nad Rosstrappe, na který vede sedačková lanovka. V místních částech Weddersleben a Warnstedt leží čertova zeď (Teufelsmauer), která se řadí k nejstarším přírodním chráněným oblastem v Německu. Z Thale vede téměř 100 km turistických značených cest napříč Harzem do Osterode kolem rozličných pamětihodností, jako je Brocken, Torfhaus, Dammgraben či Oberharzer Teiche.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

průmyslová část Thale

Významnými průmyslovými firmami v Thale jsou dnes Schunk Sintermetalltechnik, Thaletec GmbH (výroba smaltovaných přístrojů pro chemický a farmaceutický průmysl), jakož i strojírenský závod Maschinenfabrik Thale (MFT). Na základě úspěšné podnikové koncepce byla firma Thaletec GmbH vyznamenána ministrem hospodářství Saska-Anhaltska dne 7. března 2008 jako podnik měsíce března 2008.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

sedačková lanovka na Rosstrappe

Čtyři kilometry na sever je připojení na nově vybudovanou čtyřproudou dálnici 6n, ve východním směru je připojení na dálnici číslo 14 po 52 kilometrech a v západním směru též po 52 kilometrech je napojení na dálnici 395. V Thale končí místní železniční trať Halberstadt–Thale.[3] Krom hlavního nádraží jsou ve městě ještě železniční zastávky Neinstedt a Thale-Musestieg. Dřívější železniční trať Blankenburg–Quedlinburg (přes Thale-Bodetal, v letech 19071963 s osobní dopravou) je dnes v oblasti Thale zcela demontována, pouze starý železniční most v Roßtrappenstraße a průmyslová oblast na Bodetalu jsou ještě jejím svědkem. Osobní přeprava je zajišťována regionálními linkami společnosti Q-Bus Nahverkehrsgesellschaft, městská hromadná doprava společností Stadtbus.

Vzdělávací zařízení[editovat | editovat zdroj]

V Thale je gymnázium, evropské gymnázium "Richarda von Weizsacker", střední škola "Thale/Nord" a dvě základní školy: "Geschwister Scholl" a "Auf den Höhen". Z další školních zařízení existuje nezávislá waldorfská škola a nezávislá škola s celodenní péčí Quedlinburg e. V. Z odborných škol je to vzdělávací a vědecké centrum (BTZ) a Deutschen Angestellten Adademie (DAA).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Otto Schönermark (1865–1947)
  • 2002 Ursula Meckel (* 1950 Berlín), theoložka, pastorka (od 1977)
  • 2006 Willi Neubert (* 1920), malíř
  • 2004 Hans-Joachim Wiesenmüller, kulturní vědec

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Wilhelmine Heimburg (1848–1912), spisovatelka
  • Bernhard Rensch (1900–1990), evoluční biolog, zoolog, etolog, neurofyziolog a filozof
  • Albrecht Becker (1906–2002), scénický výtvarník
  • Fritz Becker (1910–1983), politik (Deutschen Partei)
  • Ferdinand Dux (1920–2009), herec
  • Harald Duschek (* 1956), skokan na lyžích
  • Volker Herold (* 1959), herec
  • Heiko Weber (* 1965), fotbalista, trenér
  • Michael Stier (* 1965), politik (SPD)

Osobnosti s městem spojené[editovat | editovat zdroj]

Gojko Mitič na letním filmovém festivalu Berlín 1969
  • Friedrich Wilhelm Leopold Pfeil (1783–1859), vědec (zabýval se lesem), pobýval k zotavení a honitbě v lesích u Thale
  • Theodor Fontane (1819–1898), pobýval v Thale v letech 1868, 1877, 1881, 1882, 1883 a 1884, popsal Thale v románu Cécile
  • Theodor Nolte (1848–1919), místní výzkumník a básník
  • Albert Ottenheimer, hlavní akcionář EHW Thale do roku 1937
  • Hans Schemm (1891–1935), člen NSDAP, vedl do roku 1921 bakteriologicko-chemické laboratoře lázní Hubertus
  • Otto Krüger (1895–1973), technik v oboru smaltování, zemřel v Thale
  • Hela Gruel (1902–1991), herečka a dabérka, navštěvovala místní dívčí penzionát
  • Axel svobodný pán von dem Bussche-Streithorst (1919–1993), důstojník a odbojář, rytíř, statkář v Thale
  • Willi Neubert (* 1920), malíř, čestný občan města
  • Werner Oberländer (* 1921), fotbalista týmů první ligy Stahl Thale a Eintracht Braunschweig
  • Gojko Mitič (* 1940), herec, hrál různé role v Harzer Bergtheater
  • Daniel Kulla (* 1977), spisovatel, překladatel a lektor, vyrostl v Thale

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ute Fuhrmann, Rainer Vogt: Die Steine am Hexentanzplatz: Thale und Umgebung – eine Harzlandschaft neu entdecken (Reihe Stadtgeschichten 1). 2. Aufl. Dössel (Saalkreis) 2007 ISBN 3-89923-116-3, ISBN 978-3-89923-116-8
  • Cilda Schrader: Thale vor 80 Jahren: ein Beitrag zum 80-jährigen Jubiläum der Stadtgründung Thales. In: Quedlinburger Annalen, heimatkundliches Jahrbuch für Stadt und Region Quedlinburg 5 (2002), S. 84–89 ISSN 1436-7432
  • Manfred Mittelstaedt: Thale am Harz (Die Reihe Archivbilder). Erfurt 2004 ISBN 3-89702-683-X
  • Berent Schwineköper (Hrsg.): Provinz Sachsen Anhalt. In: Handbuch der Historischen Stätten Deutschlands. Band 11. Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1987, S. 462–464, ISBN 3-520-31402-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt zu den Gebietsveränderungen 1994-2007
  2. Enthält die Daten bis 1939
  3. Vgl. Dirk Endisch: Die Hauptbahn Halberstadt-Thale. Korntal-Münchingen 2006, ISBN 978-3-936893-34-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thale na německé Wikipedii.