František Fajtl: Porovnání verzí
m doplneni dle RAJLICH: General Fajtl |
doplneni dle RAJLICH: General Fajtl |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
Narodil se 20. srpna 1912 v [[Donín (Toužetín)|Doníně]] na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). [[Obecná škola|Obecnou školu]] navštěvoval mladý František ve [[Vrbno nad Lesy|Vrbně nad Lesy]], měšťanskou školu pak navštěvoval v [[Peruc]]i a poslední rok v [[Louny|Lounech]]. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v [[Teplice|Teplicích]], kde ho vyučoval mj. i [[Volfgang Jankovec]], jenž za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]] působil v [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|českém domácím odboji]]. |
Narodil se 20. srpna 1912 v [[Donín (Toužetín)|Doníně]] na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). [[Obecná škola|Obecnou školu]] navštěvoval mladý František ve [[Vrbno nad Lesy|Vrbně nad Lesy]], měšťanskou školu pak navštěvoval v [[Peruc]]i a poslední rok v [[Louny|Lounech]]. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v [[Teplice|Teplicích]], kde ho vyučoval mj. i [[Volfgang Jankovec]], jenž za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]] působil v [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|českém domácím odboji]]. Ve stejném ročníku teplické akademie jako Fajtl studovali i další dva pozdější váleční letci - [[Antonín Zimmer]] a [[Pavel Kohn-Kubín|Pavel Kohn]]. Spolu s nimi Fajtl 24. června 1932 úspěšně složil maturitní zkoušku. Následoval povinný odvod k výkonu [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]]. |
||
Základní vojenskou službu vykonal František Fajtl u [[Pěchota|pěchotních vojsk]]. 1. října 1932 narukoval k [[Most (město)|mosteckému]] ''9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského'', odkud byl poslán do ''Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze'' u vršovické 1. divize. Shodou okolností tam [[vojín]]u-frekventantovi Fajtlovi dělal velitele světnice [[četař]]-[[aspirant]] [[Alois Kříž (novinář)|Alois Kříž]], jenž později, za dob okupace kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl po válce popraven. Důstojnickou školu dokončil František Fajtl s prospěchem ''„velmi dobrý“'' jako 38. nejlepší z 192 frekventantů. Pak působil nejprve u východoslovenského ''11. horského praporu'' v [[Bardejov]]ě, poté u ''4. horského pěšího pluku'' v [[Sabinov]]ě. Přišly i první povýšení, základní vojenskou službu 16. září 1933 končil již v hodnosti četaře-aspiranta. |
|||
Ke konci základní vojenské služby se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Dne 1. září 1933 byl přijat na Vojenskou akademii, první rok absolvoval v [[Vojenská akademie v Hranicích|Hranicích na Moravě]], druhý rok na [[Vojenské letecké učiliště Prostějov|leteckém učilišti v Prostějově]]. Maďarský jazyk Františka Fajtla v hranické akademii učil major [[Ludvík Svoboda]], Fajtlovým učitelem letecké navigace v Prostějově byl škpt. let. [[Jan Pernikář]], později také působící v [[Royal Air Force|RAF]]. V Prostějově Fajtl také poprvé vzlétl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplošníku Letov Š-218.31 s rtm. Antonínem Hamplem. |
|||
V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Je jedním z několika desítek Čechoslováků kteří aktivně bojovali ve slavné [[Bitva o Británii|bitvě o Británii]]. Jako [[stíhací pilot]] bojující za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v řadách [[Royal Air Force]]. V květnu 1942 byl sestřelen ve Francii, přes [[Vichistická Francie|Vichistickou Francii]] a [[Španělsko]] se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na [[Orkneje|Orknejích]]. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.<ref name="rodnedomy">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Martínek |
| příjmení = Martínek |
||
| jméno = Jiřín |
| jméno = Jiřín |
||
Řádek 49: | Řádek 55: | ||
František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu [[Tmavomodrý svět (film)|''Tmavomodrý svět'']].<ref>http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589</ref> Je pravděpodobně spolu s [[František Peřina|Františkem Peřinou]] jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války. |
František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu [[Tmavomodrý svět (film)|''Tmavomodrý svět'']].<ref>http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589</ref> Je pravděpodobně spolu s [[František Peřina|Františkem Peřinou]] jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války. |
||
== |
== Povýšení == |
||
* 1. ledna 1933 - svobodník |
|||
* 1. května 1933 - desátník |
|||
* 16. září 1933 - četař-aspirant |
|||
== Jednotky == |
|||
=== Československé letectvo === |
=== Československé letectvo === |
||
* 5. pozorovací letka [[Letecký pluk 2 „Dr. Edvarda Beneše“|leteckého pluku 2]] |
* 5. pozorovací letka [[Letecký pluk 2 „Dr. Edvarda Beneše“|leteckého pluku 2]] |
Verze z 29. 12. 2016, 22:35
František Fajtl | |
---|---|
Generálporučík František Fajtl | |
Narození | 20. srpna 1912 Donín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. října 2006 (ve věku 94 let) Praha Česko |
Národnost | Češi |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generálporučík |
Doba služby | 1933 – 1949 |
Sloužil | Československo |
Složka | Československá armáda |
Jednotka | Royal Air Force |
Války | Druhá světová válka |
Vyznamenání | Řád Bílého lva za vítězství Československý válečný kříž |
multimediální obsah na Commons |
Generálporučík František Fajtl (20. srpna 1912 Donín – 4. října 2006 Praha) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force a od roku 1944 v leteckých jednotkách v SSSR proti nacistickému Německu.
František Fajtl je nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu Bílého lva, Řádu Milana Rastislava Štefánika a britského Distinguished Flying Cross. V anketě Největší Čech, kterou Česká televize uspořádala v roce 2005, se umístil na 91. místě. V květnu 2008 mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska.[1] Po Fajtlovi je pojmenováno letiště ve Slaném, obchodní akademie v Lounech[1] a Základní a Mateřská škola v Praze 9 Letňanech.
Životopis
Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). Obecnou školu navštěvoval mladý František ve Vrbně nad Lesy, měšťanskou školu pak navštěvoval v Peruci a poslední rok v Lounech. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v Teplicích, kde ho vyučoval mj. i Volfgang Jankovec, jenž za okupace působil v českém domácím odboji. Ve stejném ročníku teplické akademie jako Fajtl studovali i další dva pozdější váleční letci - Antonín Zimmer a Pavel Kohn. Spolu s nimi Fajtl 24. června 1932 úspěšně složil maturitní zkoušku. Následoval povinný odvod k výkonu základní vojenské služby.
Základní vojenskou službu vykonal František Fajtl u pěchotních vojsk. 1. října 1932 narukoval k mosteckému 9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského, odkud byl poslán do Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze u vršovické 1. divize. Shodou okolností tam vojínu-frekventantovi Fajtlovi dělal velitele světnice četař-aspirant Alois Kříž, jenž později, za dob okupace kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl po válce popraven. Důstojnickou školu dokončil František Fajtl s prospěchem „velmi dobrý“ jako 38. nejlepší z 192 frekventantů. Pak působil nejprve u východoslovenského 11. horského praporu v Bardejově, poté u 4. horského pěšího pluku v Sabinově. Přišly i první povýšení, základní vojenskou službu 16. září 1933 končil již v hodnosti četaře-aspiranta.
Ke konci základní vojenské služby se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Dne 1. září 1933 byl přijat na Vojenskou akademii, první rok absolvoval v Hranicích na Moravě, druhý rok na leteckém učilišti v Prostějově. Maďarský jazyk Františka Fajtla v hranické akademii učil major Ludvík Svoboda, Fajtlovým učitelem letecké navigace v Prostějově byl škpt. let. Jan Pernikář, později také působící v RAF. V Prostějově Fajtl také poprvé vzlétl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplošníku Letov Š-218.31 s rtm. Antonínem Hamplem.
V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velké Británii. Je jedním z několika desítek Čechoslováků kteří aktivně bojovali ve slavné bitvě o Británii. Jako stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force. V květnu 1942 byl sestřelen ve Francii, přes Vichistickou Francii a Španělsko se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na Orknejích. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.[1] Od roku 1944 působil v leteckých jednotkách v SSSR proti nacistickému Německu. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání.[1] V roce 1945 přistál na letišti Kbely Po komunistickém převratu byl propuštěn z armády, zatčen a bez soudu 1,5 roku vězněn v táboře nucené práce na Mírově.[1] Po propuštění pracoval jako účetní stavebního podniku v Lounech.[1] V roce 1964 byl částečně rehabilitován, plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu, kdy byl povýšen na generála.[1] Zemřel v Praze 4. října 2006.
František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu Tmavomodrý svět.[2] Je pravděpodobně spolu s Františkem Peřinou jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války.
Povýšení
- 1. ledna 1933 - svobodník
- 1. května 1933 - desátník
- 16. září 1933 - četař-aspirant
Jednotky
Československé letectvo
- 5. pozorovací letka leteckého pluku 2
- 63. zvědná letka
Armée de l’Air
- CIC Avord
- CIC No. 6 Chartres
- ELD Chartres (18. května 1940 – 27. května 1940)
- Groupe de Chasse III./9 (27. května 1940 – 6. června 1940)
- Groupe de Chasse III./7 (6. června 1940 – 17. června 1940)
- Groupe de Chasse I./6 (17. června 1940 – 20. června 1940)
Royal Air Force
- 310. československá stíhací peruť (6. srpna 1940 – 17. srpna 1940)
- No. 6 O.T.U. (17. srpna 1940 – 10. září 1940)
- 1. stíhací peruť (10. září 1940 – 25. září 1940)
- 17. stíhací peruť (25. září 1940 – 24. ledna 1941)
- 17. stíhací peruť (1. dubna 1941 – 27. května 1941)
- 313. československá stíhací peruť (27. května 1941 – 27. dubna 1942), (velitel A letky: 15. prosince 1941 – 27. dubna 1942)
- 122. stíhací peruť „Bombay“ (velitel perutě, 27. dubna 1942 – 5. května 1942)
- československý styčný důstojník u 11. skupiny stíhacího letectva (září 1942)
- československý styčný důstojník u 10. skupiny stíhacího letectva (2. října 1942 – 15. května 1943)
- velitel základny v Church Stanton (do 28. června 1943)
- velitel základny v Skeabre (28. června 1943 – 22. září 1943)
- velitel základny v Ibsley (22. září 1943 – 24. září 1943)
- 313. československá stíhací peruť (velitel perutě, 24. září 1943 – 31. ledna 1944)
Vojenské letectvo Rudé armády
- První samostatná stíhací peruť (1. února 1944 – 22. května 1944), (velitel perutě: 1. února 1944 – 22. května 1944)
- 128. československá samostatná stíhací letecká peruť (22. května 1944 – 15. června 1944), (velitel perutě : 22. května 1944 – 15. června 1944)
- 1. československý samostatný stíhací pluk „Zvolenský“ (15. června 1944 – 14. května 1945), (velitel pluku: 15. června 1944 – 14. května 1945)
Typy letadel
- Letov Š-328
- Aero A-100
- B-71
- Avia B-534
- Morane Saulnier M.S.406C.1
- Marcel Bloch M.B.151C.1
- Marcel Bloch M.B.152C.1
- Hawker Hurricane Mk.I (P3788, YB-X; V6553, YB-J; P3894, YB-V)
- Hawker Hurricane Mk.IIA
- Supermarine Spitfire Mk.VB (BM210, MT-F; MB117, RY-A; MB127, RY-F)
- Lavočkin La-5FN-UTI
- Lavočkin La-5FN
- Lavočkin La-7
Celkový počet vzdušných vítězství
- 1+3 jistě
- 1+1 poškozeno
Nejvýznamnější vyznamenání
- Řád Bílého lva za vítězství
- 1942-1945 - 4x Československý válečný kříž
- 1942 - Záslužný letecký kříž (DFC – Distinguished Flying Cross)
- 1945 - Řád Slovenského národního povstání 1. třídy
- 1947 - Řád rumunské koruny 4. třídy
- 1994 - Řád čestné legie 5. třídy
- 1991 - Řád Milana Rastislava Štefánika 3. třídy
- 2004 - Řád Bílého lva 3. třídy
- 2008 - Kříž obrany státu ministra obrany České republiky[3]
Dílo
Autobiografie
- 1944 Letecké povídky, Londýn
- 1947 Přítel mraků : Českoslovenští stíhači v Británii, Praha, Toužimský a Moravec (2. vydání, 1991, Praha, Toužimský a Moravec, ISBN 80-900137-1-6)
- 1947 Sestřelen : Z deníku stíhacího letce, Praha, Naše vojsko (10. upravené vydání, 2002, Praha, Ostrov, pod názvem: Sestřelen : drama československého válečného stíhače, který se nevzdal, ISBN 80-86289-24-9)
- 1974 První doma, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1980, Praha, Naše vojsko)
- 1980 Vzpomínky na padlé kamarády, Praha, Mladá fronta (2. upravené vydání, 1991, Praha, Horizont, ISBN 80-7012-052-5)
- 1984 Podruhé doma, Praha, Naše vojsko
- 1987 Boje a návraty, Praha, Naše vojsko (2. upravené a přepracované vydání, 2000, Praha, Ostrov, pod názvem: Pouta nebes : (Boje a návraty), ISBN 80-86289-05-2)
- 1991 Létal jsem s třistatřináctkou, Praha, Naše vojsko
- 1993 Dva údery pod pás, Praha, Dita (ISBN 80-901214-4-6)
- 2000 Z Donína do oblak : vzpomínky válečného letce na dětství a mládí, Louny, Městská knihovna Louny (2. vydání, 2008, Praha, Ostrov, ISBN 978-80-86289-60-1)
Autobiografie (audioknihy):
- 1987 Boje a návraty, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Jiří Kadlec (2 zvukové desky /16:39:13/ digital, MP3)
- 1995 První doma, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Richard Honzovič (1 zvuková deska /12:50:36/ digital)
- 2013 Sestřelen, Praha, Radioservis, čte Jiří Ornest (1 zvuková deska /3 hod., 55 min./ digital, MP3)
Další dílo (edice):
- 1985 Vild, Miroslav: Osud byl mým přítelem - zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1988, Praha, Naše vojsko)
- 1990 Zdráhala, Richard: Válčil jsem v poušti - zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0048-5)
- 1992 Fajtl, František: 50 let od tragické smrti generálmajora in memoriam Aloise Vašátka a českoslovenští letci na západní frontě, Katalog výstavy, Čelákovice 20. června - 6. září 1992, Čelákovice, Městské muzeum
- 1992 Fajtl, František: Generál nebe - podle vyprávění čs. válečného stíhače Františka Peřiny a jeho manželky Anny, Praha, Naše vojsko (2. upravené vydání - dotisk, 2010, Praha, Ostrov, ISBN 80-86289-22-2)
- 1997 Fajtl, František: Velel jsem stíhačům - podle pamětí generála Karla Mrázka, Cheb, svět křídel (ISBN 80-85280-47-7)
Překlad:
- 1993 Van Eyck, Manuel F.: Zemřeli jsme pro Anglii : piloti 310., 312. a 313. československé perutě, kteří bojovali a zemřeli pro Anglii, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0321-2)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Donín, s. 65–66.
- ↑ http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589
- ↑ http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=12236
Literatura
- KÝROVÁ, Zuzana: Život generálporučíka Františka Fajtla. Vedoucí práce PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra historických věd, 2015. 64 s. Dostupné online
- RAJLICH, Jiří. Generál Fajtl : slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Cheb: Svět křídel, 2012. 863 s. ISBN 978-80-87567-12-8.
- Šorel, Václav; Kocián, Michal [ilustrace]; Kolmann, Petr [kresby]: Generál Fajtl : unikátní pocta československému hrdinovi, Praha, XYZ, 2013, ISBN 978-80-7388-648-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Fajtl na Wikimedia Commons
- Osoba František Fajtl ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Fajtl
- Životopis na tmavomodrysvet.cz
- Životopis na vojsko.net
- František Fajtl na www.valka.cz
- Rozhovor u příležitosti udělení Řádu Bílého lva
- František Fajtl na Nekrolog.cz
- Františka Fajtla na portálu Paměť národa
- František Fajtl na Kinoboxu
- Filmové záznamy
- (česky) Pohřeb Františka Fajtla 13. října 2006 - záznam přímého přenosu
- Českoslovenští vojenští letci
- Čeští stíhací piloti
- Čeští generálové
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Osobnosti z Loun
- Narození 1912
- Úmrtí 2006
- Úmrtí 4. října
- Narození 20. srpna
- Úmrtí v Praze
- Čeští spisovatelé
- Nositelé Řádu Bílého lva
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Osobnosti Slovenského národního povstání
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Rytíři Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika
- Příslušníci československých perutí v RAF