František Fajtl: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doplneni dle RAJLICH: General Fajtl
doplneni dle RAJLICH: General Fajtl
Řádek 32: Řádek 32:


== Životopis ==
== Životopis ==
Narodil se 20. srpna 1912 v [[Donín (Toužetín)|Doníně]] na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). [[Obecná škola|Obecnou školu]] navštěvoval mladý František ve [[Vrbno nad Lesy|Vrbně nad Lesy]], měšťanskou školu pak navštěvoval v [[Peruc]]i a poslední rok v [[Louny|Lounech]]. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v [[Teplice|Teplicích]], kde ho vyučoval mj. i [[Volfgang Jankovec]], jenž za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]] působil v [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|českém domácím odboji]]. Absolvoval [[Vojenská akademie v Hranicích|Vojenskou akademii v Hranicích]]. V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Je jedním z několika desítek Čechoslováků kteří aktivně bojovali ve slavné [[Bitva o Británii|bitvě o Británii]]. Jako [[stíhací pilot]] bojující za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v&#160;řadách [[Royal Air Force]]. V květnu 1942 byl sestřelen ve Francii, přes [[Vichistická Francie|Vichistickou Francii]] a [[Španělsko]] se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na [[Orkneje|Orknejích]]. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.<ref name="rodnedomy">{{Citace monografie
Narodil se 20. srpna 1912 v [[Donín (Toužetín)|Doníně]] na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). [[Obecná škola|Obecnou školu]] navštěvoval mladý František ve [[Vrbno nad Lesy|Vrbně nad Lesy]], měšťanskou školu pak navštěvoval v [[Peruc]]i a poslední rok v [[Louny|Lounech]]. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v [[Teplice|Teplicích]], kde ho vyučoval mj. i [[Volfgang Jankovec]], jenž za [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace]] působil v [[Petiční výbor Věrni zůstaneme|českém domácím odboji]]. Ve stejném ročníku teplické akademie jako Fajtl studovali i další dva pozdější váleční letci - [[Antonín Zimmer]] a [[Pavel Kohn-Kubín|Pavel Kohn]]. Spolu s nimi Fajtl 24. června 1932 úspěšně složil maturitní zkoušku. Následoval povinný odvod k výkonu [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]].

Základní vojenskou službu vykonal František Fajtl u [[Pěchota|pěchotních vojsk]]. 1. října 1932 narukoval k [[Most (město)|mosteckému]] ''9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského'', odkud byl poslán do ''Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze'' u vršovické 1. divize. Shodou okolností tam [[vojín]]u-frekventantovi Fajtlovi dělal velitele světnice [[četař]]-[[aspirant]] [[Alois Kříž (novinář)|Alois Kříž]], jenž později, za dob okupace kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl po válce popraven. Důstojnickou školu dokončil František Fajtl s prospěchem ''„velmi dobrý“'' jako 38. nejlepší z 192 frekventantů. Pak působil nejprve u východoslovenského ''11. horského praporu'' v [[Bardejov]]ě, poté u ''4. horského pěšího pluku'' v [[Sabinov]]ě. Přišly i první povýšení, základní vojenskou službu 16. září 1933 končil již v hodnosti četaře-aspiranta.

Ke konci základní vojenské služby se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Dne 1. září 1933 byl přijat na Vojenskou akademii, první rok absolvoval v [[Vojenská akademie v Hranicích|Hranicích na Moravě]], druhý rok na [[Vojenské letecké učiliště Prostějov|leteckém učilišti v Prostějově]]. Maďarský jazyk Františka Fajtla v hranické akademii učil major [[Ludvík Svoboda]], Fajtlovým učitelem letecké navigace v Prostějově byl škpt. let. [[Jan Pernikář]], později také působící v [[Royal Air Force|RAF]]. V Prostějově Fajtl také poprvé vzlétl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplošníku Letov Š-218.31 s rtm. Antonínem Hamplem.

V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Je jedním z několika desítek Čechoslováků kteří aktivně bojovali ve slavné [[Bitva o Británii|bitvě o Británii]]. Jako [[stíhací pilot]] bojující za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v&#160;řadách [[Royal Air Force]]. V květnu 1942 byl sestřelen ve Francii, přes [[Vichistická Francie|Vichistickou Francii]] a [[Španělsko]] se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na [[Orkneje|Orknejích]]. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.<ref name="rodnedomy">{{Citace monografie
| příjmení = Martínek
| příjmení = Martínek
| jméno = Jiřín
| jméno = Jiřín
Řádek 49: Řádek 55:
František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu [[Tmavomodrý svět (film)|''Tmavomodrý svět'']].<ref>http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589</ref> Je pravděpodobně spolu s [[František Peřina|Františkem Peřinou]] jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války.
František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu [[Tmavomodrý svět (film)|''Tmavomodrý svět'']].<ref>http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589</ref> Je pravděpodobně spolu s [[František Peřina|Františkem Peřinou]] jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války.


== Jednotky ==
== Povýšení ==
* 1. ledna 1933 - svobodník
* 1. května 1933 - desátník
* 16. září 1933 - četař-aspirant


== Jednotky ==
=== Československé letectvo ===
=== Československé letectvo ===
* 5. pozorovací letka [[Letecký pluk 2 „Dr. Edvarda Beneše“|leteckého pluku 2]]
* 5. pozorovací letka [[Letecký pluk 2 „Dr. Edvarda Beneše“|leteckého pluku 2]]

Verze z 29. 12. 2016, 22:35

František Fajtl
Generálporučík František Fajtl
Generálporučík František Fajtl
Narození20. srpna 1912
Donín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 2006 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
HodnostGenerálporučík
Doba služby1933 – 1949
Sloužil Československo
Složka Československá armáda
JednotkaRoyal Air Force
VálkyDruhá světová válka
VyznamenáníŘád Bílého lva za vítězství

Československý válečný kříž
Záslužný letecký kříž
Řád Slovenského národního povstání
Řád rumunské koruny
Řád čestné legie
Řád Milana Rastislava Štefánika
Řád Bílého lva

Kříž obrany státu ministra obrany České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Generálporučík František Fajtl (20. srpna 1912 Donín – 4. října 2006 Praha) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force a od roku 1944 v leteckých jednotkách v SSSR proti nacistickému Německu.

František Fajtl je nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu Bílého lva, Řádu Milana Rastislava Štefánika a britského Distinguished Flying Cross. V anketě Největší Čech, kterou Česká televize uspořádala v roce 2005, se umístil na 91. místě. V květnu 2008 mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska.[1] Po Fajtlovi je pojmenováno letiště ve Slaném, obchodní akademie v Lounech[1] a Základní a Mateřská škola v Praze 9 Letňanech.

Životopis

Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). Obecnou školu navštěvoval mladý František ve Vrbně nad Lesy, měšťanskou školu pak navštěvoval v Peruci a poslední rok v Lounech. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v Teplicích, kde ho vyučoval mj. i Volfgang Jankovec, jenž za okupace působil v českém domácím odboji. Ve stejném ročníku teplické akademie jako Fajtl studovali i další dva pozdější váleční letci - Antonín Zimmer a Pavel Kohn. Spolu s nimi Fajtl 24. června 1932 úspěšně složil maturitní zkoušku. Následoval povinný odvod k výkonu základní vojenské služby.

Základní vojenskou službu vykonal František Fajtl u pěchotních vojsk. 1. října 1932 narukoval k mosteckému 9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského, odkud byl poslán do Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze u vršovické 1. divize. Shodou okolností tam vojínu-frekventantovi Fajtlovi dělal velitele světnice četař-aspirant Alois Kříž, jenž později, za dob okupace kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl po válce popraven. Důstojnickou školu dokončil František Fajtl s prospěchem „velmi dobrý“ jako 38. nejlepší z 192 frekventantů. Pak působil nejprve u východoslovenského 11. horského praporu v Bardejově, poté u 4. horského pěšího pluku v Sabinově. Přišly i první povýšení, základní vojenskou službu 16. září 1933 končil již v hodnosti četaře-aspiranta.

Ke konci základní vojenské služby se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Dne 1. září 1933 byl přijat na Vojenskou akademii, první rok absolvoval v Hranicích na Moravě, druhý rok na leteckém učilišti v Prostějově. Maďarský jazyk Františka Fajtla v hranické akademii učil major Ludvík Svoboda, Fajtlovým učitelem letecké navigace v Prostějově byl škpt. let. Jan Pernikář, později také působící v RAF. V Prostějově Fajtl také poprvé vzlétl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplošníku Letov Š-218.31 s rtm. Antonínem Hamplem.

V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velké Británii. Je jedním z několika desítek Čechoslováků kteří aktivně bojovali ve slavné bitvě o Británii. Jako stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force. V květnu 1942 byl sestřelen ve Francii, přes Vichistickou Francii a Španělsko se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na Orknejích. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.[1] Od roku 1944 působil v leteckých jednotkách v SSSR proti nacistickému Německu. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání.[1] V roce 1945 přistál na letišti Kbely Po komunistickém převratu byl propuštěn z armády, zatčen a bez soudu 1,5 roku vězněn v táboře nucené práce na Mírově.[1] Po propuštění pracoval jako účetní stavebního podniku v Lounech.[1] V roce 1964 byl částečně rehabilitován, plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu, kdy byl povýšen na generála.[1] Zemřel v Praze 4. října 2006.

František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu Tmavomodrý svět.[2] Je pravděpodobně spolu s Františkem Peřinou jedním z nejvýznamnějších československých letců 2. světové války.

Povýšení

  • 1. ledna 1933 - svobodník
  • 1. května 1933 - desátník
  • 16. září 1933 - četař-aspirant

Jednotky

Československé letectvo

Armée de l’Air

  • CIC Avord
  • CIC No. 6 Chartres
  • ELD Chartres (18. května 1940 – 27. května 1940)
  • Groupe de Chasse III./9 (27. května 1940 – 6. června 1940)
  • Groupe de Chasse III./7 (6. června 1940 – 17. června 1940)
  • Groupe de Chasse I./6 (17. června 1940 – 20. června 1940)

Royal Air Force

  • 310. československá stíhací peruť (6. srpna 1940 – 17. srpna 1940)
  • No. 6 O.T.U. (17. srpna 1940 – 10. září 1940)
  • 1. stíhací peruť (10. září 1940 – 25. září 1940)
  • 17. stíhací peruť (25. září 1940 – 24. ledna 1941)
  • 17. stíhací peruť (1. dubna 1941 – 27. května 1941)
  • 313. československá stíhací peruť (27. května 1941 – 27. dubna 1942), (velitel A letky: 15. prosince 1941 – 27. dubna 1942)
  • 122. stíhací peruť „Bombay“ (velitel perutě, 27. dubna 1942 – 5. května 1942)
  • československý styčný důstojník u 11. skupiny stíhacího letectva (září 1942)
  • československý styčný důstojník u 10. skupiny stíhacího letectva (2. října 1942 – 15. května 1943)
  • velitel základny v Church Stanton (do 28. června 1943)
  • velitel základny v Skeabre (28. června 1943 – 22. září 1943)
  • velitel základny v Ibsley (22. září 1943 – 24. září 1943)
  • 313. československá stíhací peruť (velitel perutě, 24. září 1943 – 31. ledna 1944)

Vojenské letectvo Rudé armády

  • První samostatná stíhací peruť (1. února 1944 – 22. května 1944), (velitel perutě: 1. února 1944 – 22. května 1944)
  • 128. československá samostatná stíhací letecká peruť (22. května 1944 – 15. června 1944), (velitel perutě : 22. května 1944 – 15. června 1944)
  • 1. československý samostatný stíhací pluk „Zvolenský“ (15. června 1944 – 14. května 1945), (velitel pluku: 15. června 1944 – 14. května 1945)

Typy letadel

Celkový počet vzdušných vítězství

  • 1+3 jistě
  • 1+1 poškozeno

Nejvýznamnější vyznamenání

Dílo

Autobiografie

  • 1944 Letecké povídky, Londýn
  • 1947 Přítel mraků : Českoslovenští stíhači v Británii, Praha, Toužimský a Moravec (2. vydání, 1991, Praha, Toužimský a Moravec, ISBN 80-900137-1-6)
  • 1947 Sestřelen : Z deníku stíhacího letce, Praha, Naše vojsko (10. upravené vydání, 2002, Praha, Ostrov, pod názvem: Sestřelen : drama československého válečného stíhače, který se nevzdal, ISBN 80-86289-24-9)
  • 1974 První doma, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1980, Praha, Naše vojsko)
  • 1980 Vzpomínky na padlé kamarády, Praha, Mladá fronta (2. upravené vydání, 1991, Praha, Horizont, ISBN 80-7012-052-5)
  • 1984 Podruhé doma, Praha, Naše vojsko
  • 1987 Boje a návraty, Praha, Naše vojsko (2. upravené a přepracované vydání, 2000, Praha, Ostrov, pod názvem: Pouta nebes : (Boje a návraty), ISBN 80-86289-05-2)
  • 1991 Létal jsem s třistatřináctkou, Praha, Naše vojsko
  • 1993 Dva údery pod pás, Praha, Dita (ISBN 80-901214-4-6)
  • 2000 Z Donína do oblak : vzpomínky válečného letce na dětství a mládí, Louny, Městská knihovna Louny (2. vydání, 2008, Praha, Ostrov, ISBN 978-80-86289-60-1)

Autobiografie (audioknihy):

  • 1987 Boje a návraty, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Jiří Kadlec (2 zvukové desky /16:39:13/ digital, MP3)
  • 1995 První doma, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Richard Honzovič (1 zvuková deska /12:50:36/ digital)
  • 2013 Sestřelen, Praha, Radioservis, čte Jiří Ornest (1 zvuková deska /3 hod., 55 min./ digital, MP3)

Další dílo (edice):

  • 1985 Vild, Miroslav: Osud byl mým přítelem - zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1988, Praha, Naše vojsko)
  • 1990 Zdráhala, Richard: Válčil jsem v poušti - zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0048-5)
  • 1992 Fajtl, František: 50 let od tragické smrti generálmajora in memoriam Aloise Vašátka a českoslovenští letci na západní frontě, Katalog výstavy, Čelákovice 20. června - 6. září 1992, Čelákovice, Městské muzeum
  • 1992 Fajtl, František: Generál nebe - podle vyprávění čs. válečného stíhače Františka Peřiny a jeho manželky Anny, Praha, Naše vojsko (2. upravené vydání - dotisk, 2010, Praha, Ostrov, ISBN 80-86289-22-2)
  • 1997 Fajtl, František: Velel jsem stíhačům - podle pamětí generála Karla Mrázka, Cheb, svět křídel (ISBN 80-85280-47-7)

Překlad:

  • 1993 Van Eyck, Manuel F.: Zemřeli jsme pro Anglii : piloti 310., 312. a 313. československé perutě, kteří bojovali a zemřeli pro Anglii, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0321-2)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Donín, s. 65–66. 
  2. ↑ http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589
  3. ↑ http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=12236

Literatura

  • KÝROVÁ, Zuzana: Život generálporučíka Františka Fajtla. Vedoucí práce PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra historických věd, 2015. 64 s. Dostupné online
  • RAJLICH, Jiří. Generál Fajtl : slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Cheb: Svět křídel, 2012. 863 s. ISBN 978-80-87567-12-8. 
  • Šorel, Václav; Kocián, Michal [ilustrace]; Kolmann, Petr [kresby]: Generál Fajtl : unikátní pocta československému hrdinovi, Praha, XYZ, 2013, ISBN 978-80-7388-648-6

Externí odkazy

Filmové záznamy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Fajtl&oldid=14499333“