Pakt svobodných měst
Pakt svobodných měst (Pact of Free Cities) byl založen primátory měst V4 (Varšava, Praha, Bratislava a Budapešť) v roce 2019[1]. Tento Pakt byl založen s cílem chránit a prosazovat demokratické hodnoty, lidská práva, zásady právního státu, svobodu slova, shromažďování a tisku. Členové Paktu zároveň striktně odmítají neliberální tendence, populismus a xenofobii.[2]
Pakt svobodných měst má tři aspekty. Jednak je to deklarace společných hodnot. Druhý aspekt je na úrovni praktických záležitostí. Města se potýkají s podobnými problémy, a skrze Pakt tak mohou sdílet řešení, která se jinde osvědčila. Poslední aspekt je záměr společnými silami přesvědčovat Evropskou unii, aby byl kladen důraz na přímé financování městských regionů.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Iniciativa pro založení Paktu svobodných měst byla impulsem Gergely Karácsony, primátora Budapešti.[4] Karácsony v roce 2019 jako kandidát za koalici maďarské opozice nečekaně vyhrál volby v Budapešti, kdy získal o 6,8% více hlasů než István Tarlós, kandidát za koalici Fidesz-KDNP.[5]
Karácsony v současném maďarském politickém klimatu čelí redukci autonomie na úrovni místní samosprávy. Primátoři všech čtyř zakládajících měst jsou členy proevropských stran, které jsou v opozici na vládní úrovni.[6] Dle Euractiv.pl byla ideologie Paktu inspirována knihou If Mayors Ruled the World: Dysfunctional Nations, Rising Cities od amerického sociologa Benjamina Barbera.[7]
Pakt svobodných měst byl podepsán v Budapešti v prostorách Středoevropské univerzity. Šlo o symbolickou lokalitu vzhledem k tomu, že Středoevropská univerzita musela část své činnosti přesunout do Vídně kvůli právním změnám podpořeným Orbánovou vládou.[8]
Ku příležitosti českého předsednictví Radě EU[9][10] pořádala Praha mimo jiné Summit Paktu svobodných měst, kde byly hlavními tématy pomoc Ukrajině a plány poválečné obnovy, problematika energetické krize a diskuse o udržitelném vývoji měst.[9] Během tohoto summitu byl Pakt Svobodných měst oficiálně rozšířen o šest nových členů: Kyjev, Berlín, Riga, Vilnius, Brusel a Hamburg.
Starosta Kyjeva Vladimir Kličko k této příležitosti řekl: "Ukrajina usiluje o to, aby se stala plnohodnotnou součástí Evropy a přijetí Kyjeva do Paktu svobodných měst, který poskytuje pomoc naší zemi, je dalším krokem k naplnění tohoto cíle. Spolupráce je v této době velmi důležitá pro nás všechny - nejen v obraně Ukrajiny, ale i v obraně demokratických hodnot a v obraně ostatních evropských zemí." Kličko také naznačil, že by příští Summit Paktu svobodných měst dál pořádal ve svobodném Kyjevě.[11]
Hodnoty a cíle[editovat | editovat zdroj]
Primátoři Paktu svobodných měst se zavazují k ochraně a podpoře společných hodnot: svobody, lidské důstojnosti, demokracie, rovnoprávnosti, ctění zákonů, sociální spravedlnosti, toleranci and kulturní rozmanitosti. Zavazují se také dosahovat těchto cílů skrze sdílení praktických postupů, skrze společné úsilí, podporu a společnou obhajobu rolí měst a otevřenost ke spolupráci s městy a entitami, které sdílejí stejné hodnoty a mají stejné cíle.[12]
Členové Paktu také usilují o vytvoření společné platformy pro diskusi a o koordinaci politik svých měst.[1] Pakt také urguje Brusel k přidělování finančních prostředků přímo k rozpočtům měst, čímž by proces přidělování těchto prostředků nebylo nutné zprostředkovávat skrze vlády příslušných zemí, které jsou často obviňovány z korupce a zpolitizování zprostředkování finančních fondů EU.[13]
Členové[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2022 je členy Paktu svobodných měst 33 měst.[1]
Zakládající města[editovat | editovat zdroj]
Města přijatá v roce 2021[editovat | editovat zdroj]
V roce 2021 byla přijata města:[17]
Amsterdam, Nizozemsko
Athény, Řecko
Barcelona, Španělsko
Florencie, Itálie
Frankfurt nad Mohanem, Německo
Gdaňsk, Polsko
Lublaň Slovinsko
Londýn, Spojené království
Los Angeles, Spojené státy- Mannheim, Německo
- Neu-Ulm, Německo
Paříž, Francie
Podgorica, Černá Hora
Rijeka, Chorvatsko- Stuttgart, Německo
Tchaj-pej, Taiwan- Tchao-jüan, Taiwan
Tirana, Albánie- Ulm, Německo
Vídeň, Rakousko- Záhřeb, Chorvatsko
Města přijatá v roce 2022[editovat | editovat zdroj]
V roce 2022 byla přijata města:[18]
- Berlín, Německo
Brusel, Belgie- Hamburk, Německo
Kyjev, Ukrajina- Milán, Itálie
Riga, Lotyšsko- Řím, Itálie
Vilnius, Litva
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pact of Free Cities na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Pact of Free Cities. pactoffreecities-com.herokuapp.com [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kyjev se připojí k Paktu svobodných měst. Místní obyvatelé jsou ostražití, ale život ve městě plyne dál (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Společné hodnoty i tlak na unii. Hřib podepsal smlouvu s dalšími hlavními městy visegrádské čtyřky. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Největší vítězství za deset let. Maďarská opozice porazila Orbána přímo v Budapešti. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2019-10-14 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Volby do maďarské samosprávy 2019 K dispozici online (maďarsky)
- ↑ Central European mayors sign 'pact of free cities'. France 24 [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GADZAŁA, Łukasz. Prezydenci wyszehradzkich stolic chcą bezpośrednich funduszy europejskich dla miast. www.euractiv.pl [online]. 2020-02-13 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ VALLO, Zdeněk Hřib, Gergely Karácsony, Rafał Trzaskowski, Matúš. How grassroots democracy can cure the ills of central Europe – European Council on Foreign Relations [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Praha bude v rámci českého předsednictví v Radě EU hostit kulturní a osvětové akce i prestižní jednání evropských lídrů (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ České předsednictví v Radě Evropské unie. České předsednictví v Radě Evropské unie [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Kiev joins the Pact of Free Cities, hosted by the Czech capital Prague | Prague International. international.praha.eu [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fortifying and Expanding the Pact of Free Cities [online]. 2020 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Islands in the illiberal storm: central European cities vow to stand together. the Guardian [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Budapest portál | Pact of Free Cities. budapest.hu [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Praha přistoupí k tzv. Paktu svobodných měst (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Pact of Free Cities. en.um.warszawa.pl [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HUDEC, Michal. The island in illiberal storm’ is getting bigger. www.euractiv.com [online]. 2021-09-17 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pakt slobodných miest prijal šesť nových. Denník N [online]. 2022-09-26 [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. (slovensky)