Oxid ceričitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid ceričitý
Cerium(IV) oxide.jpg Ceria-3D-ionic.png
Obecné
Systematický název Oxid ceričitý
Anglický název Cerium(IV) oxide
Německý název Cer(IV)-oxid
Sumární vzorec CeO2
Vzhled Bílá až bledě žlutá práškovitá látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 172,12 g/mol
Teplota tání 2 650 °C (přibližně)
Teplota varu  ? °C
Hustota 7,3 g/cm3
7,132 g/cm3, (23 °C)
Rozpustnost ve vodě Nerozpustný, rozpustný v silných kyselinách
Měrná magnetická susceptibilita 1,9·10−6 cm3g−1 (20 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a=541,1 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −1 083,3 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 77,9 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −1 025 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,358 JK−1g−1
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid ceričitý je žlutobílý prášek s chemickým vzorcem CeO2. Je používán v keramice, pro výrobu broušeného skla a pro zvýšení citlivosti fotosenzitivního skla. Také se používá při jemném leštění optických prvků. Cer se používá pro samočinné čištění stěn pecí jako uhlovodíkový katalyzátor během vysoké teploty čisticího procesu.[zdroj?]

Oxid ceričitý velmi účinně vstřebává ultrafialové záření, zatímco je průhledný pro viditelné světlo. Mohl by proto nahradit oxid zirkoničitý a oxid titaničitý jako účinné složky v opalovacích krémech, pokud by měl nižší fotokatalickou aktivitu. Nicméně tyto tepelné katalytické vlastnosti mohou být sníženy pokrytím částic amorfním oxidem křemičitým nebo nitiridem boritým.

Oxid ceričitý je mírně hygroskopický (pohlcuje vlhkost) a je schopen vázat malá množství oxidu uhličitého z atmosféry.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.