Nitrid boritý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nitrid boritý
Šesterečná struktura Šesterečná struktura Krychlová struktura Krychlová struktura
Obecné
Systematický název Nitrid boritý
Anglický název Boron nitride
Německý název Bornitrid
Sumární vzorec BN
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 24,8 g/mol
Teplota tání 2 730 °C (modifikace α)
Teplota varu 3 273 °C
Hustota 2,255 g/cm3 (modifikace α)
3,45 g/cm−3 (modifikace β)
Tvrdost 2
Měrný elektrický odpor 1,9·10-5 Ώm (2 000 °C)
Struktura
Krystalová struktura šesterečná (modifikace α)
krychlová (modifikace β)
Hrana krystalové mřížky a=251 pm, c=670 pm (modifikace α)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -254 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 14,8 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° - 288 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,794 JK-1g-1
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R36/37
S-věty S26, S36
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Nitrid boritý (BN) je anorganická sloučenina patřící mezi nitridy. Je isoelektronový s uhlíkem. Hexagonální modifikace má strukturu podobnou grafitu, ale na rozdíl od něj jsou jednotlivé vrstvy uloženy tak, že atomy boru se nacházejí pod atomy dusíku z vyšší vrstvy[zdroj?]. Vzdálenost mezi vrstvami je 333 pm[zdroj?]. Na rozdíl od grafitu je BN bezbarvý, poměrně nereaktivní a je to elektrický izolant. Reakcí s fluorem poskytuje fluorid boritý a dusík, s kyselinou fluorovodíkovou reaguje na tetrafluoroboritan amonný (NH4BF4). Zahříváním hexagonálního BN na teplotu 1 800 °C při tlaku 8 500 GPa v přítomnosti alkalických kovů získáme kubickou (krychlovou) modifikaci. Při nižší teplotě vzniká wurtzitová modifikace BN.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.