Oxid rutheničitý

Oxid rutheničitý
Obecné
Systematický název	Oxid rutheničitý
Anglický název	Ruthenium dioxide
Německý název	Rutheniumdioxid
Sumární vzorec	RuO2
Vzhled	modročerná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	12036-10-1; 32740-79-7 (hydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	{{{Číslo EINECS}}}
Indexové číslo
Číslo EC (enzymy)	{{{Číslo EC}}}
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	133,07 g/mol
Teplota rozkladu	1 100 °C
Hustota	6,97 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Měrná magnetická susceptibilita	15,7·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura	čtverečná
Hrana krystalové mřížky	a= 449,1 pm; c= 310,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	-305 kJ/mol
Bezpečnost
	; Dráždivý (Xi)
R-věty	R36
S-věty	S26, S39
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky; SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid rutheničitý (RuO₂) je sloučeninou kyslíku s rutheniem, které v něm má oxidační číslo IV. Je amfoterní.

Literatura [editovat]

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Oxid americičitý (Am O₂) • Oxid uhličitý (C O₂) • Oxid ceričitý (Ce O₂) • Oxid chloričitý (Cl O₂) • Oxid chromičitý (Cr O₂) • Oxid dusičitý (N O₂) • Oxid germaničitý (Ge O₂) • Oxid hafničitý (Hf O₂) • Oxid neptuničitý (Np O₂) • Oxid olovičitý (Pb O₂) • Oxid manganičitý (Mn O₂) • Oxid osmičitý (Os O₂) • Oxid plutoničitý (Pu O₂) • Oxid protaktiničitý (Pa O₂) • Oxid rutheničitý (Ru O₂) • Oxid seleničitý (Se O₂) • Oxid křemičitý (Si O₂) • Oxid siřičitý (S O₂) • Oxid telluričitý (Te O₂) • Oxid thoričitý (Th O₂) • Oxid cíničitý (Sn O₂) • Oxid titaničitý (Ti O₂) • Oxid wolframičitý (W O₂) • Oxid uraničitý (U O₂) • Oxid vanadičitý (V O₂) • Oxid zirkoničitý (Zr O₂)

viz též Trioxid uhlíku (C O₃)